Celkově již osmou medaili z deseti startů na mistrovství světa cyklokrosařů si dnes pověsil na krk Zdeněk Štybar. Po dvou bronzech mezi juniory, dvou triumfech v závodě mužů do 23 let a dvou stříbrných medailích v prestižní kategorii elite obhájil titul mistra světa.
Před závodem hovořil Štybar o tom, jak nerad by se duhového trikotu šampiona vzdával. "Je určitě nádherné si ho na sebe znovu navléknout," potvrdil rodák ze Stříbra v rozhovoru s novináři.
"Asi mi málo lidí důvěřovalo po těch patáliích, které jsem měl v sezoně, kterou jsem přitom tak dobře nastartoval. Všechny včetně sebe jsem namlsal, ale pak ze dne na den mi všechno uteklo mezi prsty a sezona mi začala utíkat. Naštěstí se mi ale povedl ten bonbónek nakonec," dodal Štybar.
Peloton deklasoval
Ještě dnes ráno si prý ale obhajobou nebyl vůbec jistý. "Je to vždy hodně těžké, ale věřil jsem si. Bylo mi jen divné, že jsem nebyl vůbec nervózní, a říkal jsem si, že chci být. Taková ta zdravá nervozita mi tam chyběla, byl jsem v klidu," přiblížil pocity před závodem.
V něm ale prakticky neměl soupeře. Sám závod "udělal", dostal jeho vývoj pod svou kontrolu a zbytek pelotonu posléze deklasoval. "Nejdřív jsem chtěl udělat menší skupinu pěti nebo šesti lidí, ale na můj styl tam bylo trochu moc Belgičanů, kterých jsem se bál, i když jsou každý z jiného týmu," přiznal Štybar.
Vzal proto situaci do svých rukou. "Snažil jsem se odjet pouze s jedním z nich. Povedlo se to se Svenem (Nijsem), s ním jsem se pak trochu uklidnil, protože jsem viděl, že je to dobrý parťák, s kterým budu spolupracovat. Vydrželo nám to asi dvě kola, ale cítil jsem, že můžu ještě trochu zrychlit. Asi jsem malinko silnější než on, tak jsem to chtěl zkusit," vysvětlil Štybar svůj vcelku brzký nástup.
V hlavě mu v té chvíli probleskl ještě nápad na výměnu bicyklu, která nebyla vymyšlená a plánovaná nijak dopředu. "Jen jsem si říkal, že si vyměním kolo dříve než on a budu čekat, až si ho vymění i on. V tu chvíli jsem věděl, že ztratí tak dvě nebo tři vteřiny, které jsem chtěl využít. Když mi ale pak odstřídal, abych jel kopec, tak jsem za to vzal a čekal, co to s ním udělá," popsal Štybar.
I když věděl, že jeho náskok postupně narůstá, kontroloval občasným ohlédnutím vývoj za svými zády. "Samozřejmě jsem se otáčel a bál se defektu i pádu, protože to hodně klouzalo, ale naštěstí to všechno vydrželo. V posledním kole už jsem si to jen hlídal a vychutnával tu atmosféru," připomněl Štybar, jenž vypadal během celého závodu v obrovské pohodě a formě.
"Možná, že když to uvidím zpětně v televizi, tak uvidím i to, že jsem byl silný, ale když jedete v závodě, tak samozřejmě jedete na hraně, dáváte si stejně jako ti ostatní, akorát jedete o dva kilometry větší rychlostí," podotkl Štybar.
