Německý ministr obrany v defenzivě

Karl-Theodor zu Guttenberg obhájil svou dizertační práci v roce 2006 na právnické fakultě Univerzity v Bayreuthu, kdy se zaměřil na komparaci ústavních otázek v USA a EU. Od minulého týdne ovšem postupně vycházelo najevo, že ve své prácí , která čítá skoro 500 stran, na více než 100 místech bez nezbytného odkazu použil pasáže odborných studií či novinových článků, například ze švýcarského deníku Neue Zürcher Zeitung. Pokud je to pravda, dopustil se ministr plagiátorství.

Guttenberg obvinění z podvodu při psaní závěrečné práce na univerzitě odmítá. Přiznává sice chyby, ale tvrdí, že jeho dizertační práce „není žádným plagiátem". Zda tomu tak je, nebo není, rozhodne na základě odborného posouzení bayreuthská univerzita ve lhůtě dvou týdnů. Pokud se obvinění potvrdí, Guttenberg přijde nejen o doktorský titul, pověst a důvěryhodnost, ale zřejmě také o ministerský post a politickou kariéru. I v opačném případě si však jen těžko udrží svůj mediální věhlas, politické postavení a veřejnou oblibu.

Je ironií osudu, že je takto přistižen politik, který si zakládal na morálních zásadách a častokrát mluvil o otevřenosti a čestnosti. Vymezoval se tak vůči ostatním politikům a stalo se to součástí jeho politického profilu. „Školácké opisování" na univerzitní půdě s tím ovšem nejde příliš dohromady.

Guttenberg nyní čelí zatím největší krizi své politické kariéry. Předně musí prokázat, že je opravdu tak čestným člověkem, za jakého se vždy vydával. Vzhledem k povaze a četnosti opsaných částí dizertační práce to nebude snadné. Řada komentátorů Guttenberga v minulosti kritizovala za to, že jeho popularita prudce stoupala, aniž by v politice skutečně něco dokázal. V zákulisí se mluvilo o tom, že pokud nastane nějaký problém spojený s jeho osobou či výkonem funkce, ihned najde nějakého viníka a nastrčí jej za sebe. V této kauze je ovšem Guttenberg sám a nepomůže mu ani pokus odvést pozornost jinam s tím, že je jako ministr obrany v současné době povinen řešit jiné závažnější úkoly, jako je reforma německé armády nebo nové oběti v řadách německých vojáků v Afghánistánu.

Mnozí mediální experti na něm oceňovali mediální instinkt a umění dobře se prezentovat, ať už na obálce společenského magazínu v objetí milované manželky nebo „v akci" v hornatém a nebezpečném Afghánistánu při návštěvě svých svěřenců, vojáků německé armády. Teď se z něj však stal pro kritiky vítaný terč, přičemž jeho vystupování během minulého týdne příliš zdařilé nebylo. Fakt, že se v pátek na poslední chvíli omluvil z tiskové konference a odmítl se dále k celé kauze vyjadřovat, mu v očích veřejnosti rozhodně na popularitě nepřipadalo.

Zatím se bavorský politik může opřít o plnou podporu své strany, Křesťansko-sociální unie, i kancléřky Angely Merkelové. Většinově mu zatím důvěřuje i německá veřejnost. Pokud ale Guttenberg podezření nevyvrátí, velmi rychle může být vše jinak a bude donucen odstoupit. Německá kancléřka by tím ztratila nejpopulárnějšího ministra vlády, což s ohledem na letošní „supervolební" rok, kdy proběhnou volby hned v sedmi spolkových zemích, není nijak příjemné.

Osud Guttenberga je nyní v rukách univerzity. Skutečnost, že od soboty je jeho dizertační práce, která byla v Německu vydána jako kniha, beznadějně vyprodaná, je pro něj asi jen malou útěchou. Reklamu má jeho kniha v posledních dnech vskutku ohromnou. Těžko je to však propagace, o kterou by ministr obrany stál.

Pavel Dvořák

Autor je spolupracovníkem AMO