Jednoho úředního dne léta A.D. 2003 jsem přistál na Ministerstvu pro místní rozvoj. Vlastně poprvé jsem začal naplno pracovat pro českou instituci a zvykal si na nová pravidla a kulturu institucí českého státu. Redigoval jsem závěrečnou verzi analytického materiálu České republiky pro přípravu na vstup a čerpání strukturálních fondů EU. Text se stále dolaďoval a byl předmětem různých změn. V jednom kole závěrečných editací náhle zmizely krátké poznámky týkající se stavu romské populace v Českých zemích. Začal jsem zjišťovat co se stalo, proč daný (celkem přesný) text zmizel. Postupně jsem zjišťoval, že byl iniciativně vymazán několika mladými editory, kteří prostě vzali „spravedlnost“ do vlastních rukou a „Cikány“ z textu vymazali.

Byl jsem úplně konsternován, neboť šlo o velmi mladé lidi s mimořádnou znalostí jazyků a velmi dobrou perspektivou na zajímavou a relativně dobře honorovanou práci ve veřejném sektoru. Budoucí českou úřednickou elitu. Tito lidé neměli danou problematiku nijak na starosti, nebyli žádáni o nějaké stanovisko a aktivně prostě danou pasáž „vydeletovali“ s tím, že „Cikánům“ nic z evropských peněz nedáme a hotovo. Konfrontovali mne v kolektivu asi dvaceti lidí a očekávali, že s touto jejich nevyžádanou operací budu bez problémů svolný. Začal jsem na ně řvát a text jsem vrátil do původní podoby. Víc jsem danou věc nikdy neřešil. Toť začátek příběhu.

Na podzim 2010 jsem po dalších podobně únavných zkušenostech měl všeho plné zuby a chtěl někam odjet – třeba dělat dobrovolníka. Shodou okolností jsem však zjistil, že existuje grant Vodafonu, a že opravdu zajímavé je připravit se na čerpání prostředků z EU po roce 2014. Postupně jsem sepsal projekt a po mechanických dobrovolnických úkonech byla veta – byl jsem zpět ve víru reality české veřejné správy.

Ale o tom až příště…