Právní odpovědnost firem? Konečně už i v ČR, ale...

Konečně. Trvalo nám to ale dlouhou dobu. Vláda schválila ve středu 23. února zákon o trestní odpovědnosti právnických osob. Byli jsme poslední zemí EU, která neměla zavedenou trestní odpovědnost právnických osob. Je jen škoda, že jsme s obdobným zákonem nepřišli dávno předtím, než nás k tomu přinutili závazky mezinárodních smluv. Opět se opakuje obdobný český scénář - dokud nehrozí shoření domu, tak proti plamenům nebojujeme. A přitom je to náš dům. 

Podle premiéra Petra Nečase přijímala vláda nový zákon bez velkého nadšení. Zákon jakoby prošel jen proto, že nám hrozily finanční sankce od Evropské komise. A to přes proklamovaný boj proti korupci. Toto je smutné. Vlastní iniciativa by v této oblasti přitom vůbec neškodila. Míra vnímání korupce je u nás stále vysoká. Transparency International ČR uvádí, že jsme byli v roce 2010 ve vnímání korupce ve světovém srovnání na 53. místě, přičemž nás předstihli i dva členové Visegrádské čtyřky (Polsko na 41. místě, Maďarsko na 50. místě).

Místopředseda Svazu podnikatelů a živnostníků Jiří Víšek prohlásil: „Ono to ve svém důsledku může zlikvidovat celou firmu, to znamená i zaměstnance tam pracující. Pořád si myslíme, že by tady mělo jít o ty jednotlivce a pak by to mohlo být účinné. Ti, co se neprohřešili, co neučinili nic špatného, tak proč by měli pykat.“ Pan Víšek má pravdu - ano, protizákonné jednání skutečně může zlikvidovat celou firmu. Za prohřešek jednoho oddělení či jednoho jejího zaměstnance bude pykat celá firma- o to víc musí management firmy dbát na to, aby komunikoval se zaměstnanci jaké jednání je v zastupování firmy povolené a jaké zakázané. Navíc protiprávního jednání jménem firem se obvykle dopouštějí vrcholně postavení manageři firem a je málo pravděpodobné, aby o jejich protiprávním počínání nevědělo vedení firem a nedalo jim k tomu souhlas. 

Bez právního postihu právních subjektů může vedení firmy nařídit zaměstnanci, aby se dopustil pro zisk firmy protizákonného jednání a v případě jeho odhalení si nad zaměstnancem umýt ruce a pokračovat dále v korupčním jednání. Jelikož je ochrana whistleblowerů v ČR stále v plenkách, firmám toto snadno projde. Kdyby při rozhodování, zda porušit zákon, musely vzít firmy v potaz i případný právní postih, tak by dvakrát zvážily, jestli se protiprávního jednání dopustí.

Mluvčí Svazu průmyslu a dopravy Milan Mostýn uvedl: „Nadšeni z rozhodnutí vlády nejsme. Trestní odpovědnost firem přináší určitá rizika, jako jsou například vydírání, duplicitní kauzy, preventivní účinek může být sporný.“ Předseda Asociace exportérů Jiří Grund se také obává dopadů schváleného zákona: „Na jednu stranu je zákon trochu populistický, lidé rádi slyší, že stát podnikatele přiškrtí. Působnost zákona musí mít limity, aby nevedl k nadměrné likvidaci firem.“ Daný zákon oba chápou jako krok proti firmám, či jak řekl pan Grund, jako jejich ´přiškrcení´. Přitom daný zákon naopak firmám pomáhá.

Pokud nějaká firma obviní druhou z protizákonného jednání a toto nařčení se ukáže být pravdivé, tak nechť tomu tak je. Když obviním souseda, že je zloděj a skutečně jím je, tak na tom není nic neférového. Pokud zároveň mě zároveň on či někdo jiný obviní ze zlodějství (klidně i jako pomstu) a to se ukáže být také pravdivé, bude na světě méně zlodějů. Pokud daným zákonem dojde k ´nadměrné likvidaci firem´, které se dopustily protizákonného jednání, tím lépe pro firemní prostředí v ČR a pro celou společnost. Protizákonné jednání postihuje negativně celou společnost, škodí podnikatelskému prostředí a brzdí tržní ekonomiku. Pokud se některým firmám více daří v korupčním prostředí, tak bychom takovýmto firmám rozhodně neměli fandit. 

V USA byl přijat roku 1991 zákon US Federal Sentencing Guidelines, který zavedl přísné sankce vůči firmám, které se dopustí protizákonného jednání. Zároveň nabídl firmám výraznou slevu z možných pokut při zjištění protiprávního jednání, pokud vyvinuly úsilí implementovat etické programy a mechanismy do svých firem. Přijetí daného zákona tak přimělo americké firmy věnovat právním a etickým otázkám svého podnikání větší pozornost. Firmy vzápětí začaly implementovat různé celofiremní programy a mechanismy k postihu protiprávního a neetického jednání. 

Přijatý zákon je krokem správným směrem, je jen škoda, že v uvedeném výčtu stanovených trestných činů chybí trestné činy, týkající se korupce při zadávání veřejných zakázek a další závažné trestné činy. Korupční jednání právnických osob v různých oblastech tak nadále nebude zákonem postihováno. Takže jsme učinili, co od nás bylo mezinárodními smlouvami vyžadováno, ale dál jsme radši nešli. Schválený zákon mě nepřesvědčil, že tato vláda to myslí s bojem proti korupci skutečně vážně.