Praví Finové a praví Češi

Poměry ve Finsku jsou pro mě z jazykových důvodů (stejně jako pro drtivou většinu Švédů) poněkud neproniknutelné. Nezbývá než se spolehnout na spíše sporadické informace ve švédštině. Jisté je to, že 17. dubna se budou ve Finsku konat parlamentní volby. A bude to asi docela napínavé. Šanci na úspěch totiž mají hned čtyři strany. Těsně vede pravicovější Samlingspartiet (Spojená strana, používám raději švédské varianty názvů) Jyrkiho Katainena s 20 %, ale v těsném závěsu je Centern premiérky Mari Kiviniemiové i Socialdemokraterna Jutty Urpilainenové s preferencemi kolem 18 %. To, co je hlavní novinka, je ovšem raketový nárůst strany Praví Finové (Sannfinländarna) Tima Soiniho. Tato strana dostala v minulých volbách jen 4,1 %, ještě loni v lednu vykazovala preference jen kolem 6 %, ale teď dosahuje v průzkumech 16-18 % a má šance na účast ve vládě.

Jak už jsem řekl, finsky si to nevychutnám, a tak se raději nebudu pouštět do hlubšího hodnocení. Praví Finové bývají řazeni do rodiny tzv. populistických, nacionalisticky laděných stran, i když v rámci těchto stran patří asi spíše k těm umírněnějším. Člověk může mít na tyto strany nejrůznější názory, ale na druhé straně jsou jistě legální a lidé mají právo pro ně hlasovat. A jejich podpora nepochybně vyrůstá ze skutečných problémů, které se ostatním příliš nedaří řešit. Pokud se ostatním stranám jejich podpora nelíbí, musejí zkrátka přesvědčit voliče, že mají lepší program.

Praví Finové také bojují proti přílišnému přistěhovalectví a islamizaci, i když zde je třeba říct, že podíl přistěhovalců je ve Finsku oproti jiným zemím poměrně nízký. A tak zde hrají roli i jiná témata. Timo Soini, který se sám hlásí ke katolictví a je podle všeho ve Finsku velice populární, je rovněž velkým kritikem EU, i když vystoupení Finska z EU už nyní nepožaduje. Chce ale také zvýšit daně (nejen) pro bohaté. A omezit výuku švédštiny ve školách a švédské vysílání v televizi.

(Postavení švédštiny a švédské menšiny je ve Finsku poměrně citlivá otázka. Švédštinu uvádí jako mateřský jazyk asi 6 % obyvatel a Finsko je oficiálně dvojjazyčné. Švédština se používá na úřadech a učí se povinně ve školách, což se mnoha Finům příliš nelíbí.)

Co ještě může být za úspěchem Pravých Finů? Tradiční strany měly v poslední době hodně skandálů spojených s financováním volebních kampaní. Finsko je také jako jediná severská země v eurozóně a voliči nejsou nadšeni z toho, že mají přispívat na záchranu Řecka a dalších problémových států. Soini zkrátka boduje tím, že se nejvíc liší od všech ostatních. Roli jistě hrají i ekonomické problémy a nezaměstnanost (8 %), i když Finům po předchozím poklesu teď roste HDP o 7 %.

Ve Finsku je tradice, že předseda nejsilnější strany se stává premiérem, takže bude zajímavé, co budou dělat, pokud náhodou vyhraje pan Soini. Ale i předseda Samlingspartiet Katainen připustil, že v případě volebního úspěchu se Soini může stát premiérem.

Budeme to dále sledovat. Nezbývá než doufat, že volby dopadnou úspěšněji než poslední mistrovství světa v saunování, při kterém ruský finalista zemřel. Zajímavá je také otázka, kdo bude u nás dělat Pravé Čechy. Poptávka by určitě byla.