FC Šachtar Doněck coby zrcadlo budování ukrajinského státu

Každý, kdo včera sledoval fotbalovou Ligu mistrů už to ví. Ukrajinský Šachtar Doněck rozstřílel slovutnou AS Roma 3:0 a gól dal i český záložník Tomáš Hübschman. Já vám mohu prozradit i jeden malý detail. V ochozech moderní Donbass Areny s černo-oranžovou šálou na krku nechyběl bývalý horník Saša, jeden z hlavních hrdinů dokumentu Ukrajinská Chelsea, který právě běží na filmovém festivalu Jeden svět.

Snímek sleduje vítězné tažení doněckého týmu Pohárem UEFA v roce 2009 na příkladu padesátníka Saši a 30letého ambiciózního politika Kolji. Dílo německého režiséra Jakoba Preusse ale zaujme nejen fotbalové fanoušky, na příběhu tohoto klubu je totiž krásně vidět, jak funguje východní Ukrajina.

Dějiny klubu jsou totiž v zásadě dějinami Donbasu. Vznikl během stalinské industrializace a stejně jako celý region závisí na těžbě uhlí a výrobě železa. Kdo ovládá průmysl, ovládá i klub. Dříve to byl krajský tajemník strany, nyní nejbohatší Ukrajinec Rinat Achmetov. Stejně jako celý region i Šachtar nyní dominuje celé Ukrajině a je o něm stále více slyšet i v Evropě.

Věhlasné evropské kluby si již na své ambiciózní kolegy zvykly a na cestu na východ Ukrajiny si už neberou vlastní potraviny ani toaletní papír. Vědí, že v supermoderní Donbas Areně o ně bude postaráno.

Cesta mezi nejlepší ale nebyla zdaleka jednoduchá. V říjnu 1995 během fotbalového zápasu vybuchla na VIP tribuně nálož o síle 11 kil trinitrotoluenu. Zahynul majitel Šachtaru, podnikatel Achat Bragin, v jistých kruzích známý jako Alik Řek. Identifikován byl pouze podle svých rolexek. Na scéně se objevil nenápadný Rinat Achmetov, který se stal novým majitelem klubu.

Dnes, když člověk pozoruje třeba Achmetovo vystoupení v Davosu, tak si uvědomuje, jakou cestu ušel chlapec z hornické vesnice Okťjabrskaja, který se na Braginovu přímluvu stal řezníkem v doněckém Gastronomu č. 1. Jeho majetek byl v loňském roce odhadován na deset miliard dolarů a kromě byznysu je i poslancem parlamentu. Achmetov je v Doněcku takřka kultovní postavou.

"Je patriot, mohl by si koupit klub třeba někde v Itálii, ale místo toho investuje do Šachtaru," říká ve filmu bývalý horník Saša, který nyní pracuje na šachtě jako údržbář.

Podívejte se na trailer filmu. Je to vtipné.

 Fotbalové výhry Strany regionů

Majitel fotbalového klubu je vzorem i pro vycházející hvězdu Strany regionů prezidenta Viktora Janukoviče, 30letého Kolju Levčenka. I když se přirozeně nemůže s Achmetovem měřit, i on zosobňuje propojení politiky a byznysu. Před vstupem do státních služeb byl spolumajitelem úspěšné stavební společnosti.

"Jako státní úředník nemohu podnikat, takže jsem podíl ve firmě prodal," říká Kolja ve filmu sebevědomě s tím, že nyní podniká jeho otec. Už ale nevysvětluje, proč létá se svými údajně bývalými společníky na stavební veletrh do Dubaje.

Kolja, který stejně jako jeho vzor Achmetov sleduje domácí zápasy ve VIP lóži, přiznává, že ho fotbal vlastně nezajímá. "Ale Šachtar je pro náš region důležitý a jeho výhry jsou i výhrami Strany regionů," vysvětluje. Veřejná podpora klubu mu přináší popularitu, stejně jako jeho výpady proti ukrajinštině coby státnímu jazyku.

"Je to klasika, chléb a hry. Lidi chodí na fotbal, sledují brazilské útočníky a neptají se, kde Achmetov vzal peníze na jejich nákup," říkal mi loni doněcký známý Petr, který Straně regionů rozhodně nefandí. "Ale když Jadson v prodloužení dal Brémám gól, tak jsem taky jásal. V tu chvíli bych Janukovyče snad volil taky," připomněl zisk Poháru UEFA