Work-Life Balance v Německu

českých firem stále nenabízí svým zaměstnancům alternativní pracovní úvazky? Porovnejme tuto situaci se sousedním Německem.

V Německu nabízí podle Společnosti pro zdravé rodičovství Aperio 77 % firem práci na částečný úvazek. V České republice pracuje na částečný úvazek pouze 5 % zaměstnanců. Největší zájem o něj mají v obou zemích ženy, především ty, které se vracejí do práce po rodičovské dovolené a potřebují sladit rodinný život s pracovním. Nejsou to ale jen děti, o které je třeba pečovat. Se stárnutím populace se stále více zaměstnaných chce věnovat zajištění péče o své stárnoucí nebo dlouhodobě nemocné rodiče či jiné příbuzné. V neposlední řadě touží po některém druhu flexibilních pracovních úvazků zaměstnanci bez závazků, kteří si ale chtějí zvýšit kvalifikaci a studují při zaměstnání například vysokou školu.

SOUČASNÁ SITUACE V NĚMECKU

V Německu dostává v současné době pečující rodič příspěvek od státu ve výši 67% z příjmu do věku jednoho roku dítěte. Pokud se vystřídají v péči oba rodiče, trvá podpora státu o dva měsíce déle. Tato relativně štědrá podpora státu ale vede v některých případech k tomu, že maminky odkládají narození prvního potomka do stále vyššího věku, kdy je jejich plat co nejvyšší a i téměř 70 % z něj jim zajistí slušnou životní úroveň. Vysoký věk rodiček s sebou bohužel přináší známá rizika a možné zdravotní komplikace jak pro matku, tak pro potomka. Štědrá podpora státu tak paradoxně může v dlouhodobějším horizontu vést k poklesu porodnosti.

Po uplynutí rodičovské dovolené nastupuje řada rodičů zpět do práce a hledá vhodné zařízení pro hlídání dítěte. Počet zařízení péče o děti ve věku od jednoho do tří let je v Německu tak jako u nás nedostatečný, proto řada rodičů řeší hlídání dětí provizorně. Věková hranice pro odchod do důchodu je v Německu relativně vysoká (postupně se zvyšuje na 67 let jak pro ženy, tak pro muže), takže s hlídajícími prarodiči nemůže počítat většina rodičů. Potřebám pracujících rodičů se tak snaží vycházet vstříc jesle a školky s delší otevírací dobou, firemní školky a také služba tzv. denních matek (Tagesmutter).

V Německu ale není míst v jeslích dostatek a navíc jsou relativně drahé (350 až 400 eur za měsíc, pokud tam dítě tráví pouze půl dne). Pracovat tak na poloviční úvazek a dát dítě do jeslí se mnohým rodičům nevyplatí, takže zůstávají s dětmi doma do dovršení jejich 3 let. Flexibilní pracovní úvazky využívají, až když děti navštěvují školku nebo školu. Školka stojí od 80 do 120 eur měsíčně a k této částce je třeba připočítat 60 eur na stravování.

SLAĎOVÁNÍ PRÁCE A OSOBNÍHO ŽIVOTA

Představme si nyní konkrétní nástroje, které německé firmy při alternativním zaměstnávání využívají. Je jich řada, a každému zaměstnanci či firmě vyhovuje něco jiného. Částečné (poloviční, třetinové apod.) úvazky patří ke standardní nabídce. V Německu je využívá téměř 40 % pracujících žen a přes 20 % všech zaměstnaných.

Mnozí však nepožadují zkrácený úvazek, neboť jejich potřebu slaďování práce a rodiny uspokojí jiná forma flexibilní organizace práce. Tyto formy umožňují pracovat na plný úvazek, ale v takovém čase a takovým způsobem, který vyhovuje zaměstnanci i zaměstnavateli. Jedná se např. o práci na směny nebo možnost pracovat o víkendu. Překvapivě efektivní je i práce z domova, tzv. home office v Německu se ukazuje, že lidé pracující z domova jsou při dobrém systému řízení mnohdy výkonnější než ti v kanceláři.

Německé firmy také často nabízejí svým zaměstnancům tzv. sdílená pracovní místa, kdy jsou pracovní povinnosti rozděleny mezi dva zaměstnance, kteří se podle dohody v práci střídají. Běžný model sdílených míst je, že se pracovníci na jednom místě střídají ob týden - jeden týden pracují, jeden týden nepracují. Nebo si rozdělí určité dny v týdnu a střídají se po dnech. Zmíněné flexibilní modely práce se týkají zejména "bílých límečků", tedy zaměstnanců pracujících v administrativě a ve službách. Ve výrobě nebo podobných oborech se příliš neuplatňují.

Velmi záleží také na přístupu konkrétní firmy a jejího managementu. Příkladem může být německá pobočka společnosti Microsoft, kde využívají různé formy částečných úvazků, sdílení pracovních míst a virtuálních týmů, které spolupracují na internetu a jejich členové mohou pracovat z domova. Microsoft pro zaměstnance, kteří chtějí pracovat z domova, zajistí kompletní technické vybavení. Personální ředitelka Microsoft Deutschland Brigitte Hirl-Höferová řekla pro německý magazín Brand Eins: "S každým zaměstnancem dohodneme konkrétní cíle. Jak je splní a kde, je pro nás druhořadé".

PŘÍNOSY ALTERNATIVNÍHO ZAMĚSTNÁVÁNÍ

Díky tomuto přístupu se Microsoft umísťuje pravidelně na předních příčkách v soutěži o nejoblíbenějšího zaměstnavatele v Německu. "Personální politika přátelská k rodině se nevyplatí jen zaměstnancům, ale i firmě", říká Hirl- Höferová. "Snižuje fluktuaci a stres a přináší firmě vyšší výnosy díky větší efektivitě." Kromě toho mohou flexibilní pracovní modely přinést firmě vyšší spokojenost, loajalitu a motivaci zaměstnanců, zájem o firmu či snížení absence.

Každopádně být přátelský k rodině je pro německé firmy v současné době velmi důležité. Podle studie zveřejněné Ministerstvem pro rodinu je dnes politika přátelská k rodině důležitá pro 80 % firem, přičemž v roce 2003 to bylo pouhých 46 % firem. Téma slaďování rodiny a práce je pro Ministerstvo pro rodinu stěžejním bodem - podle ministryně Kristiny Schröderové je flexibilní zaměstnávání nezbytnou podmínkou pro úspěšné sloučení rodiny a práce. Ministryně považuje za velký úspěch, že od změny zákona v roce 2007, v rámci které mohou otcové požádat o dva měsíce rodičovské dovolené, stoupl počet tatínků, kteří zůstávají se svým potomkem doma, ze 3,5 % na 21 %. V současné době propaguje ministerstvo ve spolupráci s německou obchodní komorou tzv. "uvědomělou pracovní dobu" ve výši 30 až 35 hodin týdně. Ministryně Kristina Schröderová si je vědoma také problému s nedostatkem míst ve školkách, který znemožňuje některým rodičům se alespoň na částečný úvazek vrátit do práce. Plánem jejího ministerstva je do roku 2013 zajistit každému třetímu dítěti do tří let věku místo ve školce. Přestože je tento cíl velmi ambiciózní a nákladný, ministryni se již podařilo zajistit 4 miliardy euro potřebné na výstavbu nových školek.

NEVÝHODY FLEXIBILNÍHO ZAMĚSTNÁVÁNÍ

Vraťme se ještě k německému Microsoftu. Díky personální politice přátelské k rodině se třináctičlenný tým top managementu skládá ze sedmi žen a šesti mužů, přičemž 10 z těchto manažerů má děti. Tento fakt má také svou cenu. V realitě flexibilních pracovních úvazků může docházet k tomu, že bezdětní kolegové závidí kolegům-rodičům, kteří mají vždy omluvu pro pozdní příchod nebo dřívější odchod z práce a přenechání nedodělané práce ostatním. Ani pro samotné zaměstnance využívající flexibilních úvazků není situace vůbec jednoduchá. I když odejdou z práce a věnují se dětem, jsou neustále dosažitelní například na telefonu nebo e-mailu a často dodělávají práci večer nebo o víkendu. Místo dětem se pak ve volném čase věnují svým počítačům. Personální ředitelka německého Microsoftu k tomu dodává: "Flexibilní pracovní úvazky jsou vynikající příležitostí v rozvoji zaměstnanců, ale vyžadují také tvrdou disciplínu".

Další argumenty vedení firem proti zaměstnávání rodičů malých dětí jsou nejčastěji riziko nemocnosti dítěte, kdy absence matky způsobuje pracovní problémy, a neochota rodičů vykonávat delší pracovní cesty. Dalším problémem může být ztráta kontinuity a znalostí během rodičovské dovolené, potřeba dalšího vzdělávání a zaučení, mnohdy ve stejném rozsahu jako u nového pracovníka. Částečné úvazky mohou negativně ovlivnit postavení rodičů na trhu práce, například v důsledku nižšího výběru pracovních míst a menších možností postupu v kariéře.

O těchto argumentech se v "genderově korektním" Německu nemluví nahlas a většina firem se snaží požadavky svých zaměstnanců respektovat. Jak pro magazín Brand Eins uvedla profesorka personálního managementu Jutta Rumpová z vyšší odborné školy v Ludwigshafenu: "96% pracujících rodičů si přeje flexibilnější pracovní dobu. Pro 90% zaměstnaných ve věku 25 až 39 let, kteří mají děti, je politika přátelská rodině stejně důležitá jako výše příjmu a mnohdy důležitější. 70 % všech matek vracejících se do práce po rodičovské dovolené pracuje na poloviční úvazek." Je reálné, aby se takového čísla dosáhlo i u nás?

SITUACE V ČESKÉ REPUBLICE

V ČR se zaměstnavatelé v možných podporách slaďování práce a rodiny teprve začínají orientovat. Řada z nich je motivovaná zaměstnancům vyjít vstříc, někdy ale neví, jak na to. Někteří odborníci na genderovou problematiku poukazují na dlouhou rodičovskou dovolenou, která rodičům umožňuje na danou dobu trh práce zcela opustit a nevolit zkrácené úvazky nebo jiné varianty flexibilních modelů práce. Alternativní formy práce bývají umožněny spíše zaměstnancům na vedoucích pozicích nebo specialistům, které firma potřebuje a nenajde za ně snadno náhradu. Na trhu práce se flexibilní pracovní režimy v poptávkách firem téměř nevyskytují.

Je však opravdu tím hlavním problémem dlouhá rodičovská dovolená? Nebo je problém v nedostatku míst ve školkách a příslušná ministerstva by mohla problém vyřešit jejich zvýšením? A nebo jde o historickou souvislost, o to, že v dobách socialismu žádné flexibilní modely neexistovaly, a firmy se teprve musí naučit organizovat práci svým zaměstnancům alternativně?

Pravděpodobně se jedná o kombinaci všech faktorů. V realitě záleží především na ochotě konkrétního nadřízeného a vyjednávacích dovednostech zaměstnance. Všechno jde, když se chce, jak praví známé přísloví.

Pavla Krummackerová

Publicistka