Quo vadis studium MBA v 21. století?

Nejdiskutovanější oblastí je nutnost propojení teoretických znalostí s praxí, kterou výuka některých MBA programů postrádá. Spolupráce s manažery zastávajícími pozice ve vrcholovém managementu firem a vzájemná výměna zkušeností z praxe je ovšem nezbytná. K významnému posunu dochází ve způsobu nahlížení na osobnost manažera. V současnosti není důraz kladen pouze na odborné znalosti a schopnosti, ale nároky jsou kladeny také např. na znalost vedení týmu a potřebu tvořivého a kritického myšlení.

Manažerské vzdělávání prochází určitým vývojem. V měnícím se ekonomickém světě vznikají nové potřeby a společně s tím se poslání studia MBA pozvolna proměňuje.

Globální prostředí vyžaduje myšlení v souvislostech

V reakci na aktuální situaci si přední odborníci na manažerské vzdělávání kladou otázku, které oblasti pro dosažení změn jsou klíčové a jakým směrem se bude manažerské vzdělávání nadále vyvíjet.

První oblastí, kde dle odborníků dochází k určitému posunu, je změna způsobu myšlení. Dnešní ekonomika je globální, dění a rozhodování v jedné části světa má dopady na dění jinde ve světě. Světové hospodářství se stalo neohraničeným prostorem, kde konkurence a klienti už dávno nejsou omezováni geografickou polohou a kde dochází ke standardizaci ekonomických a manažerských postupů v globálním měřítku. Nastavení chodu podniků a mezinárodních firem je jiné, než bývalo a v souvislosti s těmito proměnami jsou na moderní manažery kladeny nové nároky na způsob myšlení.

MBA programy vždy platily za osvědčenou certifikaci zaručující specifické odborné znalosti a dovednosti, které přinášejí firmám konkurenční výhodu na trhu 20. století. Současná epocha globalizované informační společnosti však vyžaduje přechod od původního analytického přístupu studia MBA programů k přístupu holistickému. Vyžaduje sofistikovanou globální perspektivu a určitý druh širšího kulturního povědomí, komplexní pohled na firmu a ucelený pohled na společnost v globálním kontextu. Více než kdy jindy se tak MBA programy přibližují i k jiným společenskovědním oblastem, jako jsou mezinárodní vztahy, diplomacie, ale např. i sociologie, interkulturní psychologie apod. Vznikají stále nové požadavky na inovaci dosavadní výuky po obsahové stránce.

Novinky týkající se aktualizace stávající výuky MBA programů by měly být do výuky začleňovány průběžně. Jeden z předních poskytovatelů MBA studia Masarykův ústav vyšších studií ČVUT v Praze např. aktualizuje přímo jednotlivé výukové moduly tak, aby vyhovovaly současným požadavkům na inovaci manažerského vzdělávání. Zároveň do výuky začlenil modul s názvem "Organizace 21. století", kde je prostor pro aktuální témata.

K výměně know-how na mezinárodní úrovni pak dochází v českých podmínkách především v rámci spolupráce českých poskytovatelů MBA studia se zahraničními partnery. Ti vnášejí do studia mezinárodní pojetí konkrétních předmětů a vnášejí do výuky poznatky, zkušenosti a hodnotové systémy z prostředí zahraničních institucí. Specifickým způsobem formují hodnotovou orientaci a postoje posluchačů.

Praxe je nezbytná

Nejdiskutovanější oblastí je nutnost propojení teoretických znalostí s praxí, kterou výuka některých MBA programů postrádá. Spolupráce s manažery zastávajícími pozice ve vrcholovém managementu firem a vzájemná výměna zkušeností z praxe je ovšem nezbytná. Odborný teoretický základ je proto na Masarykově ústavu vyšších studií z šedesáti procent zajišťován špičkovými lektory z britské Sheffield Business School, čímž si posluchači zároveň osvojují znalosti i v jiném než mateřském jazyce a po absolvování studia jsou schopni úspěšně působit v anglicky hovořícím prostředí. Zbývající část výuky je pak pokryta předáváním praktických zkušeností z praxe předními českými odborníky. K výměně praktických zkušeností však dochází i mezi samotnými posluchači, ke studiu jsou totiž přijímáni výhradně posluchači s ukončeným vysokoškolským vzděláním ekonomického směru a podmínkou je minimálně dvouleté působení ve vedoucí pozici. Program je koncipován jako Executive - posluchači jsou sami sobě cenným zdrojem informací. Kromě nově nabytých zkušeností získávají navíc i cenné kontakty.

Znalosti, praxe a něco navíc?

K dalšímu posunu dochází ve způsobu nahlížení na osobnost manažera. V současnosti není důraz kladen pouze na odborné znalosti a schopnosti, ale nároky jsou kladeny také např. na znalost vedení týmu a potřebu tvořivého a kritického myšlení. Je zde patrná větší orientace na individuální osobnost manažera a sociální kompetence resp. tzv. "soft skills". Ty charakterizují vztahy s ostatními lidmi a zahrnují i vlastní sebekázeň.

Trendem posledních let se stává např. manažerské vzdělání doplněné o základy profesionálního koučinku, který je jedním z nástrojů individuálního rozvoje. Tento fakt potvrzuje i složení účastníků kurzů koučinku na Masarykově ústavu vyšších studií. Kurzy jsou postaveny na základě klíčových kompetencí ICF (International Coach Federation) a primární cílovou skupinou jsou podnikatelé a manažeři, čímž se liší od jiných kurzů realizovaných v českém prostředí. Ty se obvykle zaměřují výhradně na kouče a konzultanty.

Vyplatí se MBA i nadále?

Do popředí vystupují také otázky týkající se toho, jaký užitek studium MBA programu absolventům přinese, zda se vůbec v současné době vyplatí. Bude mít takové vzdělání i nadále hodnotu na trhu práce? S ohledem na možnost zpětného posouzení znalostí a dovedností generace absolventů MBA je možné už nyní říci, že profesní rozvoj a předávání znalostí absolventů MBA programů přitahoval a nadále přitahuje pozornost personalistů. Tím láká nové zájemce o studium. Firmy se vždy budou ohlížet po zaměstnancích se znalostmi z oblastí financí, managementu a organizační teorie. Záleží ovšem na podmínkách, za jakých posluchači titul MBA získávají. Obecně však platí, že MBA programy mají stále velký význam. S ohledem na finanční nákladnost studia MBA bývá časté, že perspektivním manažerům studium hradí zaměstnavatelé, což je pro firmy výhodné. Pokud má totiž zaměstnanec dosažené předchozí vysokoškolské vzdělání, může firma uplatňovat náklady vynaložené na jeho studium jako daňové.

Kritéria výběru MBA škol

Organizací nabízejících studium MBA existují v ČR desítky, liší se nejen cenou, ale především kvalitou. Studium programu MBA není cílovou metou, ale nástrojem k dosažení úspěchů. MBA programy jsou vytříbené nástroje, založené na jasně definovaných výběrových kritériích. MBA studium v našich podmínkách není chápáno jako vysokoškolské studium, ale jako jedna z forem celoživotního vzdělávání, další profesionalizace a prohloubení stávajících znalostí získaných v průběhu předchozího vysokoškolského studia a manažerské praxe.

Spolupráce se zahraničními školami

Určujícím kritériem výběru by měla být v první řadě akreditace studia, která je zárukou požadované kvality. V zahraničí zajišťují akreditace MBA programů renomované instituce. V ČR tuto funkci plní Česká asociace MBA škol (Cambas). Jedním z hlavních cílů CAMBAS je zajištění mezinárodního standardu studia, ale také jeho další rozvoj v podmínkách současného vývoje v oblasti vzdělávání a tržního prostředí. Pro udělení národní akreditace je nutné splňovat několik podmínek. Jednou z nich je spolupráce se zahraničním partnerem, resp. zahraniční univerzitou, jejíž program splňuje akreditační kriteria příslušné akreditační instituce v dané zemi.

Mezinárodní standardy a kvalita lektorů

Z dalších podmínek jmenujme dokončené předchozí vysokoškolské vzdělání a minimálně dvouletou praxi v oblasti managementu. Zájemci o studium by měli být do programu přijímáni na základě splnění podmínek přijímacího řízení, jehož výsledky jsou ověřitelné. Obsahově by měl program odpovídat mezinárodním standardům, jako jsou např. doporučení EFMD, celosvětově uznávané akreditační instituce v oblasti řízení kvality vzdělání. Standardní doba studia se obvykle pohybuje od jednoho do dvou let. Jeden rok v případě denního studia, dva roky v případě studia distančního. Studium nabízené v kratší době obvykle postrádá požadovanou kvalitu. Podle akreditačních podmínek CAMBAS by měla přímá výuka dosahovat minimálně 400 hodin.

Kvalita lektorů je také jedním z ukazatelů kvality. Na výuce by se měli podílet nejen renomovaní vysokoškolští pedagogové, ale také odborníci - manažeři z praxe.

Studijní materiály a vybavená knihovna by pak měly být samozřejmostí. V tomto ohledu je silné univerzitní zázemí výhodou. Dokáže posluchačům zajistit finančně nákladné materiální vybavení, jež splňuje nároky studia programu MBA. Letitá zkušenost s poskytováním programu MBA a počty spokojených absolventů mohou být při výběru školy dalším vodítkem. 

Použitá literatura:

MOLDOVEANU, M., MARTIN, R. The Future of the MBA: Designing the Thinker of the Future. Oxford University Press, 2008. ISBN 978-019-534014-3

DATAR, S., GARVIN, D., CULLEN, P. Rethinking the MBA: Business Education and Crossroads. Harvard Business Press, 2010. ISBN 978-1-4221-3164-0
www.cambas.cz

Magda Burgerová

Masarykův ústav vyšších studií, ČVUT v Praze

foto: ISIF