Třetina Čechů nesleduje své příjmy a výdaje

Třetina obyvatel České republiky, tedy více než 2,5 milionu Čechů, nesleduje své příjmy a výdaje a nemá o nich přehled. Vplývá to z průzkumu agentury Factum Invenio. Nejen jim je určen nový projekt Abeceda rodinných financí, který nabízí finanční vzdělávání nejširší veřejnosti.

Agentura Factum Invenio v lednu 2011 uskutečnila pro projekt Abeceda rodinných financí průzkum na téma "Finanční zvyklosti v českých rodinách". Výsledky jsou, jako ostatně v případě všech obdobných průzkumů, přinejmenším znepokojivé. Ukazují, že plná třetina Čechů, své příjmy a výdaje vůbec nesleduje.

ČÍM MÉNĚ MÁM, TÍM MÉNĚ SE STARÁM

Do skupiny lidí, kteří netuší kolik a za co utrácejí patří překvapivě ti s nejnižšími příjmy, u kterých by se naopak dalo očekávat, že budou své finance sledovat nejpečlivěji a vážit každou vydanou korunu.

Základní přehled o peněžních tocích ve své domácnosti má podle průzkumu 48 % lidí. Za "bezpečně hospodařící" lze označit jen 16 % obyvatel, kteří pravidelně sestavují přehled příjmů a výdajů své domácnosti.

VĚTŠINA RODIN SPOŘÍ ALESPOŇ TROCHU

Výzkum se samozřejmě zaměřil i na postoj k úsporám. Na první pohled na tom nejsme špatně. Celkem 77 % českých domácností si odkládá peníze jako úspory. Jenže: 42 % z nich jsou spořílci pravidelní, dalších 35 % jen občasní. Naopak 18 % dotázaných nespoří vůbec. Z ruky do úst a také na dluh častěji žijí mladí lidé do 29 let, svobodní a rozvedení, se základním vzděláním a nejnižšími příjmy. Života bez úvah o penězích a bez odříkání si užívají častěji též obyvatelé velkých měst.

NEMÁME Z ČEHO SPOŘIT?

Nemám z čeho spořit, tak tak vyjdu. Tak zní obvyklá odpověď těch, kteří si na horší časy neodkládají. Průzkum ukázal, že to tak docela není. Dvě třetiny domácností mají vyšší příjmy než výdaje. Celkem 63 % zbývá 10 a více procent z celkových příjmů. Dalším ještě 24 % zbývá kolem pěti procent. Stejné procento účastníků ankety má příjmy a výdaje vyrovnané. Na dluh podle průzkumu žijí 4 % obyvatel. Vesměs lidé ekonomicky neaktivní, s nízkými příjmy, rozvedení a nestarající se o finance.

ZA CO SE NEJVÍC UTRÁCÍ

Tady je rozložení výdajů v Česku podobné situaci v západní Evropě. Největší výdajovou položku podle výpovědí respondentů (75 %) tvoří pro většinu rodin náklady na bydlení, nájem, plyn elektřina apod. Pro 7 % představuje největší vydání splátka úvěrů či hypotéky. Koníčky, cigarety a alkohol označila za svůj největší výdaj dvě procenta odpovídajících. Zajímavá je odpověď 7 % respondentů, kteří nemají nejmenší potuchy, za co nejvíc utrácejí.

NA DOVOLENOU SI PŮJČUJÍ RIZIKOVÉ RODINY

Na dovolenou si půjčila podle průzkumu jen malá část domácností - pouze 4 %. Pohříchu však v této skupině kralují právě rodiny s nižšími příjmy. Naopak třetina domácností na dovolenou odkládá peníze postupně po celý rok. Dalším 14 procentům stačí uskromnit se na tři měsíce, kdy potřebnou částku naspoří. Tři lidé z deseti plánovitě na dovolenou nešetří, ale plánují takovou rekreaci, na kterou prostě mají.

KDYŽ DLUH, TAK NA BYDLENÍ

Co domácnosti považují za nejpřijatelnější důvod k zadlužení a co naopak za důvod nejméně přijatelný? Tady se obyvatelé Čech, Moravy a Slezska ukázali jako poměrně vzdělaní a odpovědní. Na žebříčku důvodů pro dluh se na prvním místě s 76 % kladných hlasů objevilo bydlení, koupě či rekonstrukce bytu. Dalších 30 % se přiklonilo i k dlouhodobé investici do vybavení bytu a stejné procento (28 %) respondentů uvedlo také možnost zadlužení na vzdělání a léčení. Na dolním konci žebříčku mezi nejméně přijatelnými důvody k zadlužení skončily koníčky a vánoční dárky.

S předchozí otázkou těsně souvisí i další, totiž na co by byli dotazovaní ochotni se sami zadlužit. Vede opět bydlení, následované léčením a vybavením bytu. Zajímavé je, že čtvrtina lidí by se nezadlužila na nic.

DLUH SE STAL PŘÍTĚŽÍ - CO DÁL?

Jak by rodiny řešily situaci, kdyby se dostaly do problému se splácením půjčky? V tomto případě by se většina obyvatel Česka zřejmě zachovala rozumně. Celkem 71 % respondentů odpovědělo, že by ihned kontaktovali věřitele a domluvili s ním řešení. Problémová zůstala poměrně velká skupina necelých 10 % domácností, která by buď zvolila další půjčku, což bývá cesta do pekel, nebo se "schovala". Ovšem nereagovat na upomínky, tvářit se jako by nic, a čekat, že se "to samo" vyřeší, je cesta vedoucí do týchž končin jako předchozí. Ne jejím konci stává exekutor.

NIC NOVÉHO: UČIT SE, UČIT SE, UČIT SE...

Projektů, které se zaměřují na finanční vzdělávání není málo. Slibují je banky, finanční a poradenské instituce, školy. Jedním z nich je i projekt Abeceda rodinných financí, který se soustředí na rizikové skupiny, tak jak je ukázal citovaný průzkum.

"Lidé, kteří své finance nesledují, většinou současně postrádají základní povědomí o hospodaření s penězi," komentovala manažerka projektu Zuzana Kortusová. Právě k této skupině směřuje největší pozornostprojektu, který chce podpořit pochopení fungování peněz celému spektru jejich uživatelů od mládeže až po seniory.

VZDĚLÁVEJTE SEBE I OSTATNÍ

Projekt využívá systému grantového řízení, do kterého se mohou přihlásit neziskové, rozpočtové či příspěvkové organizace a školy a školská zařízení, jež se rozhodnou poskytnout finanční vzdělávání svým členům, žákům, klientům apod. Organizace musí ze svých zaměstnanců, spolupracovníků či členů vybrat osobu, která splňuje podmínky pro absolvování lektorského kurzu Abecedy rodinných financí. Po úspěšném absolvování kurzu se tato osoba stává lektorem Abecedy rodinných financí a s využitím nabytých znalostí, materiálů a finančních prostředků z grantu uskutečňuje vzdělávání ve své organizaci. Veškeré vzdělávání v rámci projektu se přitom poskytuje zdarma. Loni se tak vyškolilo 8 lektorů z 8 organizací, kteří následně zprostředkovali finanční vzdělávání 231 lidem. V roce 2011 absolvuje semináře finančního vzdělávání projektu Abeceda rodinných financí zhruba 900 lidí z různých věkových a sociálních skupin.