Být jednatelem v ČR je opravdu terno!!

Jestliže znáte podmínky vymezené aktuálně platnou zákonnou úpravou, tak je více než zřejmé, že to opravdu velké terno je, ale pouze s pořádnou dávkou nadsázky. To už by muselo být ale opravdu dobře oceněno, aby výhody převyšovaly.

Co s sebou přináší být jednatelem v České republice

Hurá, jsem jednatelem společnosti s.r.o. Mám prestižní statut, mám výkonnou moc, mám jedno z nejvyšších postavení ve firmě, můžu mít i slušné finanční ohodnocení (pozor – nebývá příliš zvykem). No a to je bohužel asi tak vše…

Co naopak nemám? Nebo i mám, ale již bych ani mít nechtěl?

Výkon mé funkce je upravován obchodním zákoníkem - to skoro vypadá, že jsem podnikatel. No, ne tak úplně. Ano, ručím za určitého předpokladu jako podnikatel celým svým majetkem. Dále však, již jako zaměstnanec, platím veškeré odvody, kromě nemocenské. A aby toho nebylo málo, tak i když platím jako zaměstnanec, tak nemám jedinou výhodu jako zaměstnanec. Žádná dovolená, benefity, náhrady a odpovědnost dle zákoníku práce ve výši 4,5násobku průměrné mzdy. Ani marodit nemohu. Nebo vlastně mohu, ale jen za svoje.
A k tomu všemu jako bonus mi ještě hrozí riziko vyplývající z možného souběhu funkce jednatele a řídícího zaměstnance (v případě, že jsem jako 80 % jednatelů i činný, zaměstnaný jako řídící pracovník).

A jako perličku bych jen připomenul pro zasvěcené, že člen statutárního orgánu (mluvíme zejména o akciových společnostech) má kromě výše uvedeného ještě jednu s nadsázkou výhodu – jeho odměna za výkon funkce není daňovým nákladem společnosti.
Tak to už mi hlava nebere!!

Takže odměna za výkon funkce statutárního orgánu ve společnosti s.r.o. je daňovým nákladem, a odměna za výkon funkce člena statutárního orgánu v obchodních společnostech již daňovým nákladem není. To znamená odměna jednatele společnosti s.r.o. je daňovým nákladem, a ta samá odměna v případě předsedy představenstva akciové společnosti již daňovým nákladem není.

Je nutné pokračovat dále?  Domnívám se, že ne.

Uvítal bych  zákonnou úpravu výše uvedených problémů. Nejlépe logicky sjednotit úpravu odměn za výkon funkce člena statutárního orgánu a odměn statutárního orgánu samotného, v rovině uznatelných daňových nákladů.

A jaká je realita?

Zcela stejná jako v případě jakékoliv nelogické deformace na trhu. Subjekty, účastníci, jednatelé, společnosti si nacházejí optimální cesty, optimalizujíce svá rizika a náklady. Stát je v mnoha případech velmi naivní. Snaží se zasahovat tam, kde to valného výsledku nemá, a tam, kde by zasáhnout měl, tam tak nečiní.
Jednatelé ve velké většině vykonávají svou činnost jen jako přívěšek k řídicí roli zaměstnaného manažera. Jejich odměna za funkci jednatele je minimální. Riziko souběhu značné…

Shrnutí

(-)
-    ručení celým svým majetkem za výkon funkce statutárního orgánu
-    platby odvodů a daní v režimu zaměstnanec (vyjma nemocenské)
-    bez nároku na dovolenou
-    bez nároku na standardní odměny v režimu zaměstnanec
-    bez nároku na náhrady a ostatní benefity v režimu zaměstnanec
-    bez nároku na nemocenské pojištění
-    riziko související se souběhem funkce a řídící činnosti zaměstnance

(+)
-    prestižní statut jednatele
-    moc výkonná
-    odměna za výkon funkce

Závěr:

Není jednoznačné, jakou optikou lze pohlížet na jednatele. Je to takový kočkopes. Standardní úprava statutu dle obchodního zákoníku, doplněná odvodovou povinností zaměstnance. A to všechno bez možnosti čerpání výhod standardního zaměstnance.  Aktuální zákonná definice jednatele není příliš zajímavá jak pro osoby funkci jednatele vykonávající, tak pro firmy samotné.