Luděk Pfeifer: V Česku je extrémní koncentrace koučů

Charismatický muž s neuvěřitelnou energií, vždy v pohotovosti a ve střehu. To je Luděk Pfeifer, partner poradenské firmy M.C. Triton, která je s obratem 115 milionů český lídr v oblasti poradenství pro podnikatele a manažery. Firma minulý týden získala třetí místo v prestižním žebříčku "100 obdivovaných firem ČR" za rok 2010 v kategorii "Služby pro podniky, činnosti v oblasti nemovitostí". Umístila se hned za KPMG a Passerinvest Group. Firmu tvoří tým sedmdesáti odborníků, kteří většinou v minulosti fungovali jako exekutivními manažeři, obchodní, personální a finanční šéfové. M.C. Triton z nich staví kompletní krizové týmy.

Interim manažeři? To jsou vzácní ptáci

Na oběd jsme se s Pfeiferem sešli v restauraci Kogo ve Slovanském domě, která je oblíbeným místem pro schůzky byznysmenů. Pfeifer sem skvěle zapadá: celou dobu je ve střehu a plně koncentrován na rozhovor. Odpovídá přímočaře. Když se zeptám na počet krizových manažerů v Česku, abych si porovnala informace od různých odborníků, odpoví jako správný válečník: "Při vší úctě pochybuji, že nějaký headhunter má v portfoliu třeba osmdesát interim manažerů. To jsou vzácní ptáci."

Uvědomuji si, jak je skvělé, že má Luděk Pfeifer vedle sebe jako partnera firmy Pavla Vosobu - milovníka života, doutníků, výstředního bonvivána, znalce žen, skvělého autora knížek, ale i člověka, který umí stáhnout "paví pera" a být pokorný. Připadá mi, že bez něj by mohl snadno propadnout nadměrné urputnosti ve všem, co dělá. Oba zachraňuje schopnost sebereflexe a obrovský smysl pro humor. Ve firmě mají piedestal a když se jeden nebo druhý naparuje, druhý mu jej podstrčí, aby si to druhý "užil".

Zakladatelé M.C. Triton se potkali už během studia na ČVUT. Do party původně patřila i Miloslava Umlaufová, o generaci starší docentka na katedře řízení stavební fakulty, která oba dva od začátku uzemňovala. Pavel Vosoba byl původně učitelem Luďka Pfeifera. "Jsme oba komedianti. Pamatuji se na chvíli, kdy jsem měl obhájit seminární práci. Nebyl jsem připravený, tak jsem začal improvizovat. Pavel se přidal, protože je to něco, co ho baví. Uznává odlišnost a improvizaci. Na jednu stranu jsme odlišní, na druhou máme mnoho společného, jinak bychom spolu dvacet šest let nevydrželi," vysvětluje Luděk Pfeifer.

Na otázku, zda po tolika letech může říci, že žije svůj osobní příběh třeba jako hrdina v Alchymistovi od Paula Coelha, říká: "My jsme na začátku chtěli od firmy něco úplně jiného, než co nám nabízela akademická půda. Seberealizaci a legraci. A toho se nám dostává po celou dobu. A věřím, že to tak zůstane. Takže máme, co jsme chtěli, ale u cíle nejsem," říká Pfeifer, kterého na jeho práci baví "příběhy". "Chceme se setkávat se zajímavými lidmi a a sdílet s nimi jejich příběhy. Dokonce do nich vstupovat a pomáhat jim," vysvětluje firemní ambici. Jak ale záhy přiznává, sami profesionální pomoc s Pavlem Vosobou nikdy nevyhledali.

"My jsme nikdy žádnou profesní službu, třeba kouče, nevyužili. Není to proto, že bychom byli ta příslovečná kovářova kobyla, která chodí bosa. Ani se nepovažujeme za nejmoudřejší a nejchytřejší. Spíše to bylo proto, že jsme se v prvních letech fungování s Mílou naučili pracovat s odlišností. Ona hrála roli nárazníkového pásma. Byla starší, žena a měla jiné zkušenosti," vypráví a zdůrazňuje, že když Miloslava Umlaufová, která zároveň zastávala pozici partnerky ve firmě, zemřela, byla to obrovská ztráta.

Řada kolegů tehdy žila v očekávání, co partneři firmy udělají - zůstanou dva, nebo někoho přizvou? Po dvanácti letech nabídli partnerství Radoslavu Tesařovi, který přišel zvenku. Předtím působil jako náměstek generálního ředitele pro lidské zdroje v České pojišťovně nebo byl personálním ředitelem ve Spolchemii. "Byl střízlivý, stál nohama na zemi a nemá sebezničující soutěživost, jako máme v sobě s Pavlem Vosobou. My pro vítězství obětujeme všechno, ať to stojí, co to stojí," říká Pfeifer. "To Radek nemá, je soutěživý, ale má obrovskou autocenzuru a je pragmatický. A nejvíc vyznává rodinné hodnoty. Klidně třeba řekne, škoda, že už to neuvidí maminka," popisuje.

Nepotřebuju nikoho používat jako baterku

Tím, jak mluví o ostatních, Pfeifer prozrazuje hodně na sebe. Projevuje se jako oddaný člověk svých parťáků. Přesto to není selanka - jako dobrý "válečník" nemilosrdně rozmetá každou iluzi. Naštěstí se umí ale i včas zastavit, protože je člověk kázně a sebedisciplíny. Když nepracuje, stará se, aby byl v kondici.

"Osvědčilo se mi pracovat s třemi základními zdroji energie - fyzické, duševní a duchovní," vysvětluje. "Tu fyzickou mi dává sport. Mám rád lyžování, cyklistiku, horské kolo, turistiku. Pokud to jde, každou volnou chvilku věnuji pohybu. Duševní energii mi dávají vztahy. Zajímaví lidé, příběhy, situace, do kterých se dostávám. Že bych ale hledal někoho z branže, kdo by mi fungoval jako baterka, třeba kouče, tak to ne," říká Pfeifer. "Tyhle sarapatičky jako koučink, kdy v Česku koučové bují jako plevel, protože jich tu je největší počet na metr čtvereční, to není pro mě. Koučink se stal předmětem obrovské devalvace. Ne, že bych nevěřil podstatě koučinku nebo mentoringu, ale nejsem na to stavěný," dodává.

"Mám letité kamarády ze školy, z vojny, které jsem v životě posbíral. Žiju společnými prožitky s nimi a to mi dává spoustu energie," říká Pfeifer. Třetí zdroj, duchovní energie, pro něj znamená, že většinou zmizí do přírody. "Když jdete čtyřicet kilometrů nebo jedete sto dvacet kilometrů na kole, tak se hlavou honí spousta věcí a oddělují se důležité věci od nedůležitých," popisuje svoji metodu.

Ptám se, zda dvacet let podnikání není břemenem. "Tak to necítím. Na vedení firmy se podílím dlouho, ale to neznamená, že dělám stále totéž. Ta první etapa, že potřebujete mít pod kontrolou výkon každého jednotlivce, každou cifru, každý kus obchodního plánu, je dávno pryč," říká s tím, že nerozumí manažerům, kteří říkají, že pracují dvanáct hodin denně. "Já jsem se před šesti lety sebral o odjel na tři měsíce na cestu kolem světa. A nebál jsem se, že najdu firmu v rozvalinách," dodává partner firmy, která působí na českém, slovenském a bulharském trhu, projektově pak v celé Evropě.

LUDĚK PFEIFER
Uznává firemní hodnoty – růst, individuální výkon, spolupráci, odvahu a slušnost.

FOTO: M. HasíKOVÁ