Čtenář českých novin posledních dvou týdnů může snadno nabýt dojmu, že dochází k pokusu zneužívat policii, zavést vládu teroru a možná dokonce likvidovat politické protivníky. Prostě takový malý fašistický puč. Nebo velká česká hysterie?

Je dobré připomenout, že během uplynulých 15 let byla česká policie dvakrát zneužita proti politickým a ekonomickým odpůrcům, a že to nemělo žádnou souvislost s VV ani ODS.

Případ první. V lednu 1998 nebylo v parlamentu dost hlasů pro zvolení Václava Havla prezidentem. Policie tedy zatkla jednoho opozičního poslance a držela jej jeden den ve vazební věznici na Pankráci. To stačilo, aby se stal Havel podruhé prezidentem. Ministrem vnitra byl tehdy Václav Grulich.

Případ druhý. V červnu 2000 chtěli čeští zástupci japonské Nomury podat žalobu, která by nejspíš ohrozila zájmy KBC Bank, tedy finanční skupiny velmi blízké ČSSD. Ministr vnitra (Stanislav Gross) poslal po zuby ozbrojené maskované komando, které bankéřům vysvětlilo, že podávat žalobu není dobrý nápad. Zabralo to. Vyděšení bankéři připravenou žalobu nepodali a ČSOB se stala největší retailovou bankou.

Ve světle toho je celá aféra kolem ABL až překvapivě krotká. Žádné únosy, žádné vydírání, žádné zastrašování, žádné pokusy využívat policii k domovním prohlídkám u odpůrců. Strkat mikrofon do ložnice rozverné blondýnky je neslušné, ale stěží se to dá nazvat aktem teroru. Redakce Blesku se o podobné praktiky pokouší neustále a nežijeme kvůli tomu ve strachu.

Zkrátka, jestli jde někomu o to, aby nebyly zneužívány státní bezpečnostní složky, ať přemýšlí, jak to udělat, aby se ministrem vnitra nestal někdo podobný Stanislavu Grossovi. Mimochodem, předsedou vlády tehdy byl Miloš Zeman a prvním místopředsedou Vladimír Špidla. Bohuslav Sobotka byl předsedou jednoho z parlamentních výborů a nezdálo se, že mu zatýkání nepohodlných bylo proti mysli.