Teď vyvrátíme dva mýty jednou ranou. Mýtus první - pomalé umění nestíhá reflektovat čím dál rychlejší společenské dění. Mýtus druhý - stanice Radiožurnál hraje hroznou hudbu, samé normalizační hity.
Písně, které velmi dobře reagují na žhavé události v české společnosti, ale už dávno existují - a jsou to právě ony normalizační hity. Jde tedy jen o to, aby Radiožurnál zlepšil jejich zařazování - a sdělné texty těchto skladeb potom mohou dokonce nahradit komentáře. „Nedělní odpoledne stane se/ pro mnohé chvílí nudy,/ někdo to pomyšlení nesnese,/ a tak jde válet sudy.“ Dá se snad decentněji připomenout smutná historie orlických vražd? Ale jakou píseň zvolit ve chvíli očekávání tiskové konference Karla Schwarzenberga? Petr Rezek a jeho „Stmívání a usínání,/ svítání a procitání...“ je jistě vhodná volba.
Je to přece tak prosté... Při kauze falešných titulů se nasadí Promovaní inženýři, při odvolání Radka Johna Hvězdičko blýskavá, a když Václav Klaus čile hopká po Chile, je třeba pustit: „Tak do toho šlápni, ať vidíš kousek světa...“ Jako komentář příběhu Romea a Julie z parlamentu pak postačí píseň Kamélií.
Kristýna Kočí: „Tajně u mě byl jako Trojský kůň,/ léčku nastražil jako Trojský kůň,/ měl v očích spoustu něhy, když se na mě podíval,/ a sametový hlas, do tmy zašeptal...“
Petr Tluchoř: „Dnes večer já jsem tu,/ tak stáhni roletu,/ kolem sousedi,/ ať o nás nevědí.“
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
