Máme tu fundamentalisty, říkali mi ve městě, kde zabili Usámu

"Byla tu policie, viděli tě," říkal. Nastal problém. Policie trvala na tom, že hotel pro mě není bezpečný a správce mi to tlumočil. Prý si mám vzít věci a jít do hotelu vedle, tam prý alespoň mají ochranku.

Nikam se mi nechtělo. V hotelu vedle jsem navíc už byl. Pokud si pamatuju, stál čtyřicet dolarů, tedy asi tolik, kolik jsem utratil za týden za levné hotely, dvě teplá jídla denně, několiksetkilometrové transfery autobusy a dostatek svačin. Řekl jsem, že nikam nepůjdu.

O půl hodiny později opět někdo klepal na dveře. Zase jsem ochotně otevřel. Pán se představil jako majitel hotelu. Omlouval se, že jsou malý hotel, že nemají peníze na ochranku a že tam opravdu nejsem v bezpečí. Ve městě jsou prý fundamentalisté a mohlo by se něco stát.

Co na to říct? V Pákistánu jsou všude kolem fundamentalisté a i tak je to jedna z nejpříjemnějších a nejpohostinějších zemí světa. Žádná evropská země se vstřícnosti místních lidí nedokáže ani přiblížit. Řekl jsem, že to zvládnu.

Majitel souhlasil, že tam mohu zůstat, ale že se mám zamknout a už opravdu nikomu neotvírat. Nemám se prý bát a nic se nestane. Zamkl jsem se a spokojeně jsem usnul. A nic se nestalo.

O dva dny později jsem ve vesnici v horách, zaregistrovaný na policii jako možná oběť fundamentalistů, strávil s fundamentalisty islámský svátek Eid al-Adha (viz foto).