Kalouskův skanzen socialismu

Dočetl jsem se, že podle Kalouska je firma Sazka „posledním skanzenem socialismu“. Ministr financí toho říká moc a má
hodně práce, ale tohle není ani trefné, a vůbec ne přesné přirovnání.  Ale je zajímavé to rozebrat. Jaký socialismus má Kalousek na mysli?

Vzhledem k tomu, že v každé druhé zemi v Evropě vládne co chvíli levicová vláda a strana, která má v názvu sociální
či socialistický, dá se říci, že v takových zemích vládne i socialismus smíšený s trhem pořád či každou chvíli a pejorativně to slovo nikdo moc nechápe. Se sovětským stylem režimu a vlády si to pochopitelně nikdo nespojuje, na Západě se ostatně zemím bývalého sovětského bloku říkalo většinou „communist countries“.

V 90. letech jsme tady měli „bankovní socialismus“ (jinak též „měkké tržní prostředí“), mnohými chápaný jako nástroj
budování kapitalismu nebo akumulace kapitálu. Pro bankovní socialismus je typická privatizace zisků (rozkradených úvěrů) a socializace ztrát, které musel zatáhnout každý daňový poplatník.

O podobném fenoménu se dnes mluví ve světě v souvislosti s důsledky finanční krize. Daňový poplatník platí excesy
bankéřů v Irsku (a bude je platit celou jednu generaci), v USA ale bankéři státní pomoc a podporu pokud možno vracejí, jen aby byli státu co nejdál. Všechno ale vrátit nemohou, třeba celou tu recesi, která byla do určité míry zbytečná.
Má Kalousek na mysli estetiku a možná i morálku husákovské normalizace, všeobecnou šeď, tupost, nudu, kafkovské
bezčasí? To bych měl lepší tip – procházet se chvíli nekonečnými chodbami Kalouskova ministerstva (za což Kalousek nemůže).

Ještě nekonečně tupěji pak působí ministerstvo dopravy či zemědělství. Nebo Česká televize, resp. její nezpravodajská
část, která připomíná jednu velkou závodní jídelnu, a když se zrovna nejí v jídelně, tak jedou kafíčka, chlebíčky a lakování
nehtů. To jsou panečku skanzeny! Podobně to koneckonců působí v našem kapitalistickém parlamentu: vládne tu
atmosféra demoralizace a zlevněného, dotovaného jídla a nejrůznějších nároků na to či ono.

Skanzen socialismu je také všude, kde mají ty různé úřední hodiny, zavřené dveře, čekání na úplatky. Moderní
administrativa má mít přece otevřeno pořád a úředníci by měli sedět v tzv. open space, a ne si zamykat dveře. Občan se má na úřadě cítit jako klient.

K socialismu si já také esteticky a hodnotově řadím zanedbání veřejného prostoru, letargii a občanskou nečinnost. To se v nás sváří a ještě dlouho svářit bude. Někdo proti tomu brojí, někdo to vzdává.

Pro Kalouska jsou zjevně symbolem socialismu i stravenky a různé režijky a výslužné. Jenže tak jednoduché to není:
stravenky jsou nástrojem kulturní diverzifikace ve stravování a obsahují v sobě podporu různých malých podniků. Jejich
opakem je vykachlíčkovaná závodní jídelna: podobně ty různé režijky, jejichž tradice jde do Rakouska-Uherska, kdy tu opravdu žádný socialismus nebyl.

Jestli já na Sazce cítím něco socialistického, pak jsou to ti svazáci a veksláci, kteří ten podnik vedou a kteří nám z vily na Mallorce kážou o tom, že jsme závistiví a nepřejeme lidem úspěch.

Aspekt privatizace zisků a úspěchů a socializace ztrát je tady také všudypřítomný. Bude to nakonec stát a státem ovládané podniky, kdo bude muset pomoci s financováním sportu.