Na škůdce si dejte pozor!

V poslední době se při kontrolách podmínek prodeje potravin v maloobchodu bohužel občas projevuje problém s hygienou. Přestože se maloobchod vehementně snaží dbát na čistotu nářadí, strojů a všech pracovních místností, tak inspektoři SZPI čas od času objevují nedostatky v oblasti poměrně nečekané, navíc technicky poměrně snadno ovladatelné - v oblasti výskytu škůdců.

Ztráta zisku a dobré pověsti

Inspektoři SZPI opakovaně nachází důkazy, že prostor prodejny bývá zamořen škůdci, hlodavce nevyjímaje. Škůdci mohou přes potraviny ohrozit zdraví spotřebitelů, např. myším trusem může do potravin skrze poškozené či otevřené obaly velice účinně pronikat celá řada původců závažných onemocnění! To je také důvod, proč SZPI při zamoření prodejny škůdci zpravidla uzavírá provozovnu maloobchodu a s okamžitou platností zakazuje prodej dotčených potravin.

SZPI také nedovolí otevření provozovny do té doby, dokud kontroloři nezjistí, že všechny nedostatky byly odstraněny. Pozdní lítost nad ztrátou zisků, dobré pověsti, potažmo části zákazníků, nic nezmění.

Jak na prevenci

Cestou prevence výskytu škůdců je vedle dodržování hygienických požadavků také hlubší seznámení pracovníků maloobchodu s těmi nejfrekventovanějšími škůdci, a to včetně osvojení si jejich základních životních podmínek. Doškolení umožní ovládat toto nebezpečí a nespoléhat se pasivně na činnost koncesních firem.

Boj a ochrana proti škůdcům se provádí hlavně postřiky insekticidů, kladením rodenticidů a používáním dezinfekčních prostředků při úklidu. Insekticidy jsou přípravky hubící hmyz tím, že např. vnikají do jeho těla požerem, vdechnutím či dotykem, používají se ve formě poprachů, postřiků nebo v lapačích. Rodenticidy jsou prostředky k hubení škodlivých hlodavců, např. myší a potkanů.

Dezinfekční prostředky se používají k usmrcení mikrobů. Protože hrubými zásahy do bioplazmy ničí i veškerou živou hmotu, používají se k usmrcení mikrobů jen na neživých předmětech.

Co je to DDD

Boj se škůdci má tři pilíře - dezinfekci, dezinsekci a deratizaci (zkracujeme na DDD). Zatímco dezinfekce je zbavování prostředí infekce záměrným odstraňováním nebo ničením choroboplodných zárodků, tak dezinsekce je odhmyzování - hubení hmyzu a škodlivých členovců především chemickými prostředky. Derazitace je potom hubení škodlivých myšovitých hlodavců, tj. potkanů, krys, hrabošů a myší. Za tímto účelem se užívají pasti, jedovaté nástrahy ve staničkách, plyny...

Jediné slovo, které v souvislosti s DDD musí maloobchod skloňovat, je účinnost. Maloobchod nechává zpravidla řešení problematiky DDD na koncesních firmách, tedy na externích dodavatelích, kteří mají oprávnění DDD opatření provádět. Určitá znalost škůdců je však pro personál provozovny maloobchodu nezbytná. Dennodenní výskyt škůdců na provozovně, jako jsou mikroorganismy, hmyz, hlodavci, vniknuvší ptáci a jiná invazní zvířata, musí být sledován především personálem provozovny, a pokud se objeví, musí být neodkladně provedena opatření k jejich odstranění a k zamezení jejich šíření. DDD firma nastupuje právě v tento okamžik. Jinak dochází do provozovny sice v pravidelných, ale poměrně málo frekventovaných intervalech (2-3 krát do roka).

Znáte škůdce?

Aby mohla provozovna učinit v souvislosti se škůdci optimální rozhodnutí, měl by personál disponovat znalostmi o nejčastějších škůdcích. Pokud hovoříme o škůdcích v oblasti maloobchodních činností, tak se jedná o živočichy, jejichž činností vznikají škody na zboží a jiném materiálu ve skladištích zásob, v regálech. Řadí se k nim pochopitelně i škůdci lidského zdraví, tj. přenašeči různých onemocnění.

Na obrázcích vám přinášíme ukázky a stručné charakteristiky některých škůdců.

Jaké jsou kritické body?

Aby byla učiněna přiměřená, avšak účinná opatření v boji za bezpečné potraviny, mají potravinářské provozovny popsanou možnost, ale zároveň i povinnost zavést a provádět programy bezpečnosti potravin a postupy založené na zásadách HACCP (Hazard Analysis and Critical Control Points, analýza nebezpečí a kritické kontrolní body; pozn. red.). Úspěšné provádění postupů založených na zásadách HACCP vyžaduje plnou spolupráci a zapojení zaměstnanců provozovny.

Zaměstnanci by proto měli být školeni v tom, že funkční systém HACCP je nástroj, který má pomoci provozovatelům maloobchodu dosáhnout vyšší úrovně bezpečnosti potravin. Systém HACCP by neměl být považován za metodu samoregulace a neměl by nahrazovat úřední kontroly.

Vzhledem ke škůdcům by se postupy založené na zásadách HACCP měly budovat od příjmu výrobků přes skladování zboží (včetně mraženého a chlazeného) a skladování v suchém skladu až po nabízení na prodejní ploše, a to včetně prodeje v regálech či v chladicí nebo mrazicí vitríně.

Při příjmu potravin je nutné hledat poškozený či deformovaný obal jako možnost kontaminace mikroorganismy a jinými škůdci.

U čerstvého ovoce a zeleniny nutno vyhledávat mechanické poškození v důsledku nešetrné přepravy, nedodržení podmínek manipulace, protože to vede ke změnám, urychlujícím kažení a hnití produktů, jež poté lákají především hmyz.

U ovoce a zeleniny nutno hledat také znečištění cizími látkami a předměty včetně škůdců, přičemž znečištěné přepravní obaly jsou přímo indikátorem takového stavu. Hlína zanášená zeleninou může obsahovat až cca 2,5 mil. bakterií v cm³.

Při skladování musí maloobchod zabránit všemi prostředky znehodnocení potravin kontaminací a rozmnožováním mikroorganismů, další kontaminaci škůdci, zabránit mechanickému poškození výrobků. Dosáhne se toho dodržováním pořádku ve všech skladovacích místnostech a zajištěním pravidelné ochrany proti škůdcům (zásady HACCP viz box na str. 20).

Jak nastavit kontrolu, co funguje

Celkový dohled a kontrolu nad dodržováním systému analýzy nebezpečí a stanovení kritických kontrolních bodů provádí vedoucí pracovníci provozovny maloobchodu, kteří také rozhodují o sporných nápravných opatřeních. Avšak pro zabránění výskytu škůdců musí personál provozovny především provádět preventivní opatření. Jejich cílem je vytvořit uvnitř i v okolí provozovny podmínky nepříznivé pro jejich život, rozmnožování a zamezit jim přístup k látkám, které jsou jejich potravou. Účinné je především:

> zavedení odpovídajících postupů pro regulaci škůdců koncesními firmami;

> znalost sezonního chování hlodavců (přemnožení v podzimních měsících; aktivita v jarním období, kdy dochází hlodavcům zásoby), znalost cest hlodavců z venkovní přírody do provozovny;

> pravidelné kontroly výskytu hmyzu i hlodavců a podle výsledků konzultovaných s koncesní firmou volba vhodných dezinsekčních a deratizačních opatření;

> opatření pro skladování a odstraňování potravinářských odpadů, nepoživatelných vedlejších produktů a jiných odpadů;

> technické řešení úložiště odpadů a jejich spravování;

> uskladňování odpadků v nádobách s těsně přiléhajícím víkem;

> pravidelné odstraňování odpadků a dezinfekce odpadových nádob;

> udržování čistoty a pořádku v objektu provozovny a v jeho okolí;

> kropení prostor před provozovnou - za suchého počasí kropíme prostor vodou a udržujeme jej po celý rok v čistotě; kropením zmírníme prašnost, ale částečně i zvlhčíme vzduch a poněkud snížíme jeho teplotu;

> čerstvé zboží chránit před dopadem klimatizačních vlivů;

> kontrola vstupujících potravin - dbát se musí především na to, aby se škůdci nedostali do výrobků a skladovacích prostor znečištěnou surovinou nebo napadeným výrobkem;

> odstranění všech nepotřebných předmětů ze skladů apod.;

> udržování skladovaných předmětů a potravin v přehledném stavu tak, aby byla možná kontrola výskytu škůdců;

> vyloučení možnosti vnikání škůdců do prostorů provozovny, např. odstraněním štěrbin a nepotřebných otvorů;

> větrání místností, přičemž okna používaná k větrání musí být opatřena sítěmi.

Dalšími příklady opatření proti pronikání škůdců do budov je zajištění těsnosti okenních a dveřních otvorů do skladů, do provozovny apod. Spodní část dveří do těchto prostor je třeba oplechovat, je nutné opravení poškozeného zdiva, např. zabetonování otvorů, kudy mohou pronikat hlodavci do objektu. V tomto směru se zapomíná na utěsnění průrazů zdmi, kde jsou vedeny rozvody teplé a studené vody, plynu, odpady a podobně; k těsnění je třeba zvolit takový materiál, který nemohou hlodavci prokousat, nesmí se zapomenout i na to, že těmito otvory často proniká i hmyz. Poškozená ústí kanálů je nutno opravit, a to buď spolehlivě zajistit mříží, nebo zabetonovat.

Vypracování plánu a administrativa

Pokud se týká prevence proti škůdcům, cestou je bezpodmínečné plnění postupů čištění a dezinfekce celé provozovny (od příjmu k prodejní ploše), prováděné v souladu se sanitačním řádem provozovny, a pracovník, který má službu a je zodpovědný za provedení denního čištění, musí být také účinně "tlačen" provádět záznam do formuláře "Čištění". Tyto vyplněné formuláře musí být zakládány v dokumentaci provozovny a archivovány po dobu nezbytně nutnou k vyhodnocení hygienické situace.

Úklid - frekvence a kvalita

Frekvence a rozsah úklidů závisí na charakteru provozovny, a nelze ji proto stanovit obecně platným předpisem. Pro úklid musí být vyčleněna dostatečná pracovní kapacita (obvykle se udává, že doba věnovaná této činnosti je kolem 20 % pracovní doby). Je vhodné zpracovat sanitační plán s určením odpovědnosti za řádně provedený úklid provozovny včetně jednotlivých pracovišť.

V podstatě lze rozlišit úklid běžný, velký a povšechný (generální). Rozsah vyplývá z konkrétních podmínek jednotlivých provozoven. Běžný denní úklid se provádí i několikrát během dne, nejlépe samozřejmě před zahájením provozu, v přestávkách či po skončení provozu. Úklid se provádí vždy zásadně navlhko.

Při velkém úklidu, který bývá zařazován zpravidla jedenkrát týdně, se provádí důkladnější úklid.

Všeobecný (generální) úklid se provádí 2-4x za rok. Při něm se provádějí opravy charakteru běžné údržby (vybílení, opravy nátěrů, opravy stěn, podlah a podlahových krytin apod.) a další potřebná opatření. Také čistění stropních, střešních konstrukcí a podhledů zde nesmí chybět.

Kontrola a odběr vzorků

Kontrola dodržování požadavků na bezpečnost výrobků z hlediska mikrobiálních škůdců musí být maloobchodem zajištěna namátkovým odběrem vzorků pro laboratorní vyšetření a jejich rozborem v laboratoři, která má pro tuto činnost oprávnění stanovovat úroveň mikrobiologických a chemických znaků (toxiny) podle požadavků platné legislativy. Ideálním stavem pak je stanovení tzv. ročních plánů odběrů vzorků. Kopie protokolů o laboratorním vyšetření by měly být založeny v dokumentaci provozovny a archivovány také po určitou dobu.

Vnitřní audit maloobchodu prováděný tak 1x ročně by měl mimo jiné zahrnovat i kontrolu účinnosti dezinfekce, dezinsekce a deratizace provozovny, záznam o kontrole i s přijatými závěry by měl být nejen založen v dokumentaci a archivován po určitou dobu, ale měl by být projednám s firmou, která byla maloobchodem zvolena k zajištění DDD. Zjevně mikrobiologicky narušené, páchnoucí (pokud pach není charakteristickou vlastností výrobku), výrobky poškozené, deformované, znečištěné či poškozené hlodavci a dalšími škůdci musí maloobchod neprodleně vyřadit z oběhu (v případě reklamace uložit ve vyhrazeném a označeném prostoru), a to takovým způsobem, aby nedošlo ke znehodnocení dalších výrobků, v případě likvidace se s potravinou jedná jako s potravinářským odpadem.

Odpad živočišného původu maloobchod ukládá do chlazeného kafilerního boxu nebo do mrazicí truhly označené VPŽP materiál III. Odpady musí být ukládány do k tomu účelu určených nádob, pravidelně odstraňovány z prostoru provozovny, vnější kontejnery na zkazitelný odpad musí být kryty víky proti vstupu škůdců. Pro odpady, které lákají škůdce, nebo je nebezpečí, že se v nich rozmnoží či ukryjí, se zřídí uzavřené sklady nebo zařízení. Tyto se upravují tak, aby byl vyloučen přístup škůdců, byly čistitelné a bylo možné je dezinfikovat.

INFO

Předpisy a normy

Prodávané potraviny a hygienický způsob prodeje musí splňovat požadavky dané platnými právními předpisy EU. K těm zásadním patří především nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, v platném znění.

Tento předpis stanovuje obecné zásady a požadavky potravinového práva a bezpečnosti potravin, základní definice potravin, stanovuje povinnost zajistit sledovatelnost potravin z farmy až ke spotřebiteli.

Dalším předpisem je pak nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004, o hygieně potravin, v platném znění, které stanovuje pravidla hygieny prodeje potravin a pravidla osobní hygieny prodejců, také požadavky na systém bezpečnosti potravin založený na zásadách HACCP (Hazard Analysis and Critical Control Points, analýza nebezpečí a kritické kontrolní body; pozn. red.) definuje základní termíny, jako je např. kontaminace, kontrola teplot, registrace potravinářských provozů apod.

Konkrétní podmínky k maloobchodním činnostem jsou potom ustanoveny přílohou II nařízení č. 852/2004. Tato příloha stanovuje obecné hygienické podmínky a požadavky pro všechny provozovatele maloobchodu.

Z uvedeného vyplývá, že provozovatelé maloobchodů musí mimo jiné požadavky zabezpečit, aby prostory provozovny byly umístěny, navrženy, konstruovány a udržovány v čistotě a v dobrém stavu tak, aby nedocházelo k riziku kontaminace, a to zejména zvířaty a škůdci.

Povinností je samozřejmě víc. Konkrétní naplnění požadavků právních předpisů na bezpečnost potravin zahrnuje vedle znalostí povinností vyplývajících z právních předpisů také pochopení principů zvýšené zodpovědnosti maloobchodu za prováděné činnosti od nákupu výrobků přes jejich skladování až po prodej konečnému spotřebiteli.

Hlavním cílem hygienických pravidel, který musí maloobchod sledovat, je zajistit vysokou úroveň ochrany spotřebitele s ohledem na bezpečnost potravin. Maloobchod by měl proto na úrovni maloobchodních činností identifikovat a vhodným způsobem omezovat všechna pro potraviny existující rizika. Pokud jde o úlohu státu, tak ta se v maloobchodě přesunula do oblasti prosazování zavádění a kontroly funkčnosti systémů bezpečnosti potravin. Proto i kontrola, kterou Státní zemědělská a potravinářská inspekce jako příslušný orgán státního dozoru provádí, má stále více a více charakter tzv. supervize, což je zjednodušeně prověřování kontrolních mechanismů provozovatelů potravinářských podniků.

Zdroj: SZPI

Anketa

Jak často a jakým způsobem provádíte kontroly na přítomnost škůdců v provozu?

Michael Šperl

vedoucí oblasti Mediální marketing/Distribuce,
Kaufland Česká republika

Na všech našich prodejnách pravidelně a systémově 1-2x měsíčně provádíme deratizační kontroly. Deratizační firma samozřejmě postupuje podle zákona a hygieny. Tato preventivní opatření provádíme prostřednictvím externích zkušených a ověřených regionálních či lokálních firem.

Bohuslav Vaněk

vedoucí oddělení výstavby
Spar ČOS

Ve všech hypermarketech a supermarketech jsou prováděny příslušnými odbornými zaměstnanci denní kontroly výskytu hlodavců, a to v rámci jejich denních pracovních povinností. Zároveň je každý týden kontrolována účinnost deratizačních nástrah. K odstranění používáme deratizační nástrahové stanice, feromonové lapače a polepové nástrahy. Pravidelná obnova nástrah probíhá každé tři měsíce. V případě denního zjištění škůdců by byl proveden okamžitý mimořádný deratizační a dezinfekční zásah.

Boris Malý

ředitel marketingu a firemního rozvoje,
Globus ČR

Kontrola přítomnosti škůdců je prováděna v rámci nastaveného dokumentačního systému kritických bodů, a to jak prostřednictvím denního dohledu vlastních pracovníků, tak prostřednictvím pravidelných kontrol servisních pracovníků odborné firmy. Cyklus těchto kontrol je nastaven na max. 45 dní, přičemž v případě zvýšení možného rizika naroste četnost kontrol. Základem prevence je důsledné dodržování provozní hygieny prodejních, skladových i výrobních prostor včetně technologických zařízení. Vedle toho je využíván zpracovaný dokumentační systém kritických bodů HACCP.

Petr Dupal

operativní ředitel,
Billa

Naši pracovníci provádějí v prodejnách kontrolu přítomnosti škůdců pravidelně každý týden. Této prohlídky s přesnými pravidly a pečlivou kontrolou nástrah se účastní regionální manažer společnosti s vedoucím filiálky. Závěrem každé prohlídky je záznam o jejím provedení a výsledku. Jednou za dva měsíce provádí externí firma obnovu všech nástrah a vlastní kontrolu prodejen včetně zázemí. V případě jakéhokoli podezření jsme schopni provést v řádu hodin mimořádný zásah.

Zásady HACCP

Zásady HACCP spočívají:

a) v identifikaci všech rizik, kterým musí být předcházeno nebo která musí být vyloučena či omezena na přijatelnou úroveň;

b) po důkladné analýze rizik v identifikaci kritických kontrolních bodů na úrovních, v nichž je kontrola nezbytná pro předcházení riziku, pro jeho vyloučení nebo pro jeho omezení na přijatelnou úroveň;

c) ve stanovení kritických limitů v kritických kontrolních bodech, které s ohledem na předcházení identifikovanému riziku, jeho vyloučení nebo jeho omezení oddělují přijatelnost a nepřijatelnost;

d) ve stanovení a použití účinných monitorovacích postupů v kritických kontrolních bodech;

e) ve stanovení nápravných opatření, jestliže z monitorování vyplývá, že kritický kontrolní bod není zvládán;

f) ve stanovení pravidelně prováděných postupů k ověřování účinného fungování opatření;

g) ve vytvoření dokladů a záznamů odpovídajících typu a velikosti potravinářského podniku, jejichž účelem je prokázat účinné používání opatření.Zdroj: SZPI

MOUCHA DOMÁCÍ

Obecně známá černá moucha je asi 7 až 8 mm dlouhá; klade až 2000 vajíček, a to především tam, kde se rozkládají organické látky (např. fekálie, kompost, odpady); z vajíček se líhnou beznohé bílé larvy, dlouhé až 12 mm; kukly velmi pevně ulpívají (např. na stěnách lahví).

FOTO: Profimedia

MASAŘKA OBECNÁ

Tato moucha, 8 až 16 mm dlouhá, má na hrudi tři tmavé podélné pruhy; zadeček je zbarven střídavými světlými a tmavými skvrnami; místo vajíček klade larvy, a to zejména na zvířecích mršinách; zdržuje se na potravinách bohatých na bílkoviny, jako je maso, sýr, ryby; přenáší zdraví škodlivé mikroorganismy.

FOTO: Profimedia

ŠVÁB OBECNÝ

Označuje se také jako pekařský nebo kuchyňský šváb. Jeho zbarvení je tmavohnědé, kaštanově hnědé až téměř černé; délka činí 20 až 28 mm; křídla samečka jsou poněkud kratší než zadeček, samička má křídla zcela zakrnělá; kokon s asi 15 vajíčky samička po několika dnech odkládá na vhodném místě; larvy se vylíhnou asi po dvou měsících; přenáší původce onemocnění, z nichž někteří mohou přežívat i v mrtvých jedincích švábů (například salmonely).

Foto: Profimedia

RUS DOMÁCÍ

Tento hmyz je 10 až 15 mm dlouhý, žlutě až hnědě zbarvený a má dva tmavohnědé podélné pruhy na hrudi; samečci a samičky sice mají křídla, ale nelétají; žlutý kokon obsahuje 20 až 50 vajíček; samičky jej nosí na těle čtyři až pět týdnů a pak jej na vhodném místě odloží; krátce poté se vylíhnou tmavohnědé larvy; celý vývoj je závislý na teplotě a trvá dva až tři měsíce; upřednostňuje tmavé úkryty a hledá si potravu zejména v noci, proto často zůstává delší dobu bez povšimnutí, protože při rozsvícení překotně prchá do úkrytu; jde o všežravce.

ČERVOTOČ SPÍŽNÍ

Také červotoč chlebový, skladištní škůdce, malý hnědý brouk dlouhý cca 3 mm, pokrytý jemným ochlupením; larva má bílou barvu a je dlouhá okolo 5 mm; červotoč skladištní napadá všechny druhy potravin, které jsou v provozovně maloobchodu uskladněny - čokoládu, sušenky, koření, pečivo, krmivo pro domácí zvířata apod.

OCTOMILKA OBECNÁ

Malá muška, kterou najdete na ovoci, sladkých sirupech, zelenině; octomilky jsou opravdu velmi malé - okolo 2 mm, žluté nebo hnědé mušky se silnou reprodukční schopností a rychlým vývojem; octomilky mají červené oči; mohou přenášet různé kvasinky a plísně ze zdroje na zdroj, a jsou proto v provozovně maloobchodu nežádoucí.

FOTO: Profimedia

POTEMNÍK MOUČNÝ

Jedná se o cca dvoucentimetrového brouka, který se pomalu pohybuje; vyvíjí se v mouce a jeho larva potřebuje k vývinu více než rok; chovatelé ptáků, nebo rybáři si jako potravu pro ptáky, případně návnady larvy potemníka chovají; jedná se o "tučné" moučné červy; přičemž jeho příbuzní jako potemník skladištní a potemník ničivý se vyskytují také ve spížích a ve skladištích potravin; jedná se o menší, zhruba půl centimetru velké tmavohnědé brouky. Při zamáčknutí silně páchnou.

LESÁK SKLADIŠTNÍ

Potravinový škůdce, brouk dlouhý okolo 2-3,5 mm, světle hnědé barvy; larva lesáka má bílou barvu a je poměrně dobře pohyblivá, larvy se líhnou z vajec, která klade oplodněná samice buď volně do přírody, nebo přímo do potravin; lesáci napadají potraviny, jako jsou mouka, moučné výrobky (sušenky atd.), semena (ořechy, mandle...), obilí; nezřídka se stane, že se larvy dostanou i přes obaly potravin - prokoušou se dovnitř; mají až tři generace do roka.

POTKAN

Má téměř hladký (lysý až šupinatý) ocas, zpravidla kratší než tělo a u kořene nápadně zesílený; slabě osrstěné ušní boltce jsou krátké (při přehnutí nedosahují k očím); ve zbarvení hřbetu převládá šedohnědý až hnědý odstín, spodní strana těla je šedavá; žije v uzavřených skupinách, jejich příslušníci se navzájem poznávají podle pachu; je velmi přizpůsobivý; dobře plave, potápí se, šplhá a tak proniká do provozoven; všežravec, který znečišťuje potraviny a suroviny exkrementy.

FOTO: Profimedia

MRAVENEC FARAO

Dělnice je 2 až 2,5 mm dlouhá, jantarově žlutá, hrot zadečku je tmavý; je teplomilný a vyskytuje se v dobře vytápěných budovách (např. v pekárnách obchodních řetězců apod.); hnízda (s královnou) jsou většinou skryta za zdivem (klimatická zařízení), často i ve velké vzdálenosti od místa, kde mravenec nachází potravu; mravenci v provozovně maloobchodu jdou zejména po potravinách, jako je mouka, cukr, nudle apod.; dále mají rádi maso, vajíčka a slané i sladké pečivo; existuje nebezpečí šíření původců různých druhů onemocnění.

MYŠ DOMÁCÍ

Je až 9 cm dlouhá; známá je její obrovská rozmnožovací schopnost; v jednom vrhu je čtyři až osm mláďat a v průběhu roku může být čtyři až šest takových vrhů; upřednostňuje suché prostory, může se však dobře přizpůsobit i jiným podmínkám, např. v chladírnách; typické jsou známky hlodání, (drobňoučký) myší trus a charakteristický zápach po myšině; nahlodává potraviny, textilie, papír a kůži a znečišťuje je exkrementy, může přenášet různá infekční onemocnění (např. listeriózu a jiné).

Ing. Miloš Kavka

je metodikem ústředního inspektorátu Státní zemědělské a potravinářské inspekce v Brně a certifikovaným auditorem bezpečnosti potravin.