Taky se na konci roku držíte za hlavu a žehráte, že jste zase nic nestihli a ten čas běžel tak nemilosrdně rychle? Čtěte dál. Můj výzkumný tým totiž zjistil, že konec světa nastává každoročně koncem roku a že nás to pokaždé překvapí a znechutí. Jejich revoluční objev totiž prokázal, že se vánoční depka rodí právě o prázdninách.

Následující text si klade za cíl zvýšit výkonnost a konkurenceschopnost celého Česka a naučit obyvatelstvo říkat místo "... sakra už jsou tady zase Vánoce..." opojně ladovské "... konečně jsou tu zase Vánoce..."

Roky mají tu hnusnou vlastnost, že tak, jak se znenadání objeví, i zničehonic zhynou, aby se pod rouškou novoroční kocoviny mezi nás nenápadně, nikým nezváni, vtírali jejich nástupci. Většina z nás si bláhově myslí, že rok končí posledního prosince na Silvestra, ale není to pravda. Cože?

Co to má společného s dnešním létem, kdy všude kolem vládne těžká pohoda, nadáváme na počasí a říkáme si, že se na "to" po prázdninách konečně podíváme, vždyť máme do konce roku ještě spoustu času? Spoustu času? Jak se to vezme. Rok totiž upadne do kómatu již o měsíc dříve, než si myslíme.

Představme si jeden ten kalendářní rok jako ciferník našich hodinek - co měsíc, to jedna hodina. Začátek srpna tedy bude v sedm, prázdniny tak skončí v osm, pak začíná září.

A protože od konce listopadu (ten začíná v deset) se už ozývá "zavolejte po Vánocích, tedy v lednu, ale ne dříve, než po dvacátém, protože mám hory", tak nám na záchranu firemních rozpočtů na našem pomyslném ciferníku zbudou necelé tři hodiny.

Co tedy dělat? Jistě vás napadá ono oblíbené téma "zrušení Vánoc". To ale absolutně nefunguje, tím vůbec nic zásadního nevyřešíme. Co však funguje, je zrušení letní pohody a využití kolektivního nicnedělání k vlastnímu prospěchu. Vždyť prázdniny nám obvykle seberou dvě třetiny třetího kvartálu.

Můj výzkumný tým soudí, že za to mohou prázdniny, protože školní rok před prázdninami je stejně dlouhý jako ten po prázdninách, a my si bláhově myslíme, že jsou v půlce roku. Ale ono ne, začátek prázdnin znamená začátek druhé poloviny.

Musíme se proto na září začít připravovat už teď. Jestliže to uděláme, tak k těm poprázdninovým třem hodinám přihodíme minimálně jednu hodinu navíc. To máme už čtyři hodiny, což je třetina našeho ciferníku oproti původní čtvrtině.

Nezačneme-li na tom makat už teď, tak nám vážně realisticky hrozí, že v září uslyšíme to vražedné: "Teď nemám čas, blíží se veletrh, konec kvartálu a začínáme připravovat rozpočet, zavolejte mi v listopadu."

A jestli o prázdninách nebudeme nic dělat a všechno necháme na "po prázdninách", tak nám do konce roku bude zbývat méně než sto osmdesát minut, což je stopáž trošku delšího celovečerního firmu. A až vylezete z kina, tak budou kolem hrát koledy.

Článek vyšel v HN v rubrice "Leaders Voice"