Proč sjednotit DPH?

Zastánci zachování snížené sazby se nejčastěji opírají o sociální argument, protože chudší domácnosti utratí více za potraviny ve snížené sazbě. Nicméně jak jsme s kolegou Liborem Duškem ukázali ve studiích IDEA, bohaté domácnosti utratí za potraviny více v absolutních částkách. Díky snížené sazbě tak více ušetří bohatí, což staví tento argument na hlavu. 

Na přerozdělení od bohatých k chudým máme lepší nástroje než daň z přidané hodnoty: daně z příjmu a sociální systém, který může efektivně kompenzovat zrušení snížené sazby DPH. Například zvýšením cílených sociálních dávek a slev na dani je možné dosáhnout toho, že chudé rodiny na tom budou po sjednocení DPH lépe a zároveň stát nebude dotovat košík potravin bohatých. 

Jednotná sazba DPH řeší jeden důležitý, ale často opomíjený problém. Různé sazby DPH se promítají do cen zboží a služeb a ovlivňují tak chování spotřebitelů – což je nákladné a často neopodstatněné. Extrémním příkladem je snížená sazba DPH pro lyžařské vleky, které navíc využívají především ti bohatší. 

Stranou zájmu je bohužel i zdanění položek nyní úplně vyjmutých z DPH, jako například finančních služeb. Přitom čím širší skupinu zboží a služeb zdaníme, tím nižší sazbu si můžeme dovolit. Ačkoliv snížená sazba pokrývá také některé zboží šetrné k životnímu prostředí a kulturní služby, ve většině případů existují cílené programy, které dosáhnou těchto cílů podobně dobře jako nižší sazba DPH. To, zda je chceme a budeme podporovat, je politické rozhodnutí, způsobů je několik. 

Jednotná sazba nabízí také další výhody. Například náklady firem i státu na administraci daně z přidané hodnoty jsou nižší s jednotnou sazbou. Zároveň čím méně je výjimek a sazeb, tím méně se najde příležitostí pro daňové úniky. 

Sjednoťme sazby DPH. Vyjasněme si ale důvody, proč tak činíme, spojme tento krok s dalšími reformami a o její sjednocené výši se bavme v rámci komplexní debaty o podobě daní a přerozdělování. Daňové změny zároveň vykompenzujme opatřeními, která povedou k naplňování sociálních, ekonomických, kulturních a environmentálních cílů podle vize vlády a společenského konsensu.

(Komentář vyšel také na osobních stránkách a v týdeníku Euro dne 8.8.2011)