Špatné vyhlídky pro Evropu i USA

Akciové trhy všude v Evropě padají a rovněž klesá kurz eura vůči dolaru. Jaké jsou hlavní příčiny nepříznivého vývoje?

Na prvním místě je páteční zpráva o tom, že Amerika nevytvořila v srpnu žádné nové pracovní příležitosti. Nezaměstnanost v USA zůstává na úrovni devíti procent, což je na americké poměry velice mnoho. K celé věci je například dobrý komentář Felixe Salmona na Reuters.

Potíž je v tom, že po prázdninách se v USA většinou ještě propouští, tudíž lze očekávat, že za měsíc bude pracovních příležitostí ještě ubývat. Americká federální vláda nejenže není schopna pomoci vytváření nových pracovních příležitostí, ale sama už pracovní příležitosti destruuje (v srpnu propustila 17 000 lidí). Je asi logické, že když v USA bude ubývat pracovních příležitostí, nedostaví se ani ekonomický růst, ačkoli nemusí nutně dojít k recesi.

Dobře. Proč se však potom celý vývoj projevuje daleko hůře v Evropě (pokles akciových trhů) a proč tedy klesá kurz eura vůči dolaru? To je jednoduché – žádný růst v USA se de facto rovná žádný růst v Evropě. A dosavadní velmi váhavé a nepříliš efektivní plány na záchranu eura jsou postaveny na předpokladu alespoň mírného ekonomického růstu. Nejen v Německu, ale především v zemích, jako jsou Francie, Španělsko a Itálie.

Jakkoli je celkové zadlužení eurozóny mnohem menší než státní a veřejné dluhy USA, Evropa nemá nastaveny ani vymyšleny institucionální mechanismy, jak dluhovou situaci řešit. Nebezpečí ekonomické stagnace či dokonce recese je pro eurozónu daleko nebezpečnější než pro Spojené státy, které mají funkční instituce stabilní měnové zóny.

V případě Evropy se přidávají další důvody pro značný neklid trhů. Zaprvé jsou tu obavy o stabilitu bank v eurozóně. Ty podle Mezinárodního měnového fondu potřebují až 200 miliard eur svěžího kapitálu.

Zadruhé jsou tu problémy s plněním plánu na snížení schodku Řecka. Zástupci vyjednávacích týmů trojky přerušili jednání v Řecku prý na základě neshod s řeckou vládou. Itálie také bude muset rychleji aplikovat šetřící plány.

A zatřetí se všichni obávají výroků německého Ústavního soudu, který bude ve středu posuzovat legalitu a ústavnost záchranných plánů pro eurozónu.

Podle Wolfganga Münchaua se Evropská unie musí soustředit především na odvrácení hrozby hospodářského poklesu. Prostor má podle něj především Evropská centrální banka, protože inflační tlaky ustupují do pozadí. Münchau ale rovněž navrhuje zastavit s okamžitou platností škrtací či šetřící fiskální programy a zařadit na neutrál. Potíž je v tom, že se o tom v Evropě ještě nezačalo diskutovat, všichni zatím jedou pouze podle škrtacích manuálů. Krize eurozóny prý teprve začne být pořádně ošklivá.