Čína přistoupila k inovacím stejně jako k produkci svých výrobků: čím více, tím lépe, protože v množství je síla. Čínská vláda pumpuje velké zdroje do univerzitních programů (už dnes se může pochlubit větším počtem inženýrů a vědců než USA) i do výzkumu a vývoje (druhý největší objem prostředků na světě) a finančně motivuje firmy a univerzity k registraci patentů. Čínští studenti, kteří přihlásí patent, s větší pravděpodobností získají povolení k pobytu v preferovaném městě (tzv. hukou), což pro mladé Číňany znamená velkou pobídku vzhledem k tomu, že možnosti stěhování a pohybu po zemi jsou omezené. Za některé patenty vláda vyplácí bonusy nebo uhradí náklady za patentové řízení. Aktivním firmám může být snížena daň z příjmu z 25% na 15%.

Čínské společnosti se tomuto trendu velmi rychle přizpůsobují a nabízejí svým zaměstnancům odměny, pokud přijdou s nějakým patentovatelným nápadem. Spolu s patenty se také rozvinulo zcela nové odvětví služeb v oblasti patentového práva. Není tedy divu, že se Čína v roce 2010 přiblížila v počtu přihlášených patentů (314 000) Japonsku (337 500) a USA (327 000). Může se stát, že ve statistikách za rok 2011 Čína dokonce předstihne USA, což bude velký políček všem obhájcům kreativity Západu.

Na čínský patentový boom se však nelze dívat pouze čísly, protože ta jsou v případě Číny vždy velká a ohromující. Čínské patenty se řadí zejména do skupiny tzv. utility patentů, tedy technických patentů, které slouží jako různá vylepšení již existujících produktů. Velmi často se tedy nejedná o průlomové originální nápady jako v případě USA nebo Japonska. Právě v  „malých“ inovacích, které sice nemění trhy, ale umožňují věcem lepší fungování, Číňané excelují. Nelze tedy čekat, že z Číny v blízké budoucnosti přijde nový Steve Jobs nebo Mark Zuckerberg, ale na druhou stranu Číňané pravděpodobně přetaví kvantitu na kvalitu rychleji, než si v současné době myslíme. 

Motiv čínské honby za patenty je jasný: respekt k ochraně autorských práv otevírá prostor pro investice do hi-tech odvětví, po kterých Čína velmi touží. Dříve západní firmy jen velmi těžko nacházely u čínských úřadů jakoukoliv podporu nebo snahu o řešení problémů s porušováním autorských práv. Posledních několik let se ale západní firmy postupně do bojů s čínskými soudy a úřady přesto začaly pouštět - a kupodivu tyto spory vyhrávají, včetně finančního odškodnění.

Je tedy načase si uvědomit, že Čína může být inovativní zemí, ve které inovace táhnou místní firmy a nestojí pouze na iniciativě nadnárodních firem. Čínské podniky dokážou být v případě nových produktů až překvapivě flexibilní. Pokud vsadí na nový nápad, který se v budoucnu ukáže jako nefunkční, nezaseknou se na implementaci a rychle se posunou k dalšímu projektu. Přestože to Západ nechce slyšet, z čínských postupů v případě vzdělávání a výzkumu se lze inspirovat v mnoha oblastech, a to zejména za současného ekonomického vývoje.

 

Alice Rezková

Autorka je analytičkou AMO