Arabské jaro v saúdském Království ticha?

Volby jen pro vyvolené

Jednou z hlavních front boje saúdských žen za svá práva jsou volby. 29. září proběhly v Saúdské Arábii historicky druhé komunální volby, což je zároveň jediný druh voleb, který je v této zemi povolen. Několik dní předtím přitom saúdský král Abdulláh opětovně přiřkl ženám aktivní a pasivní volební právo i právo být jmenovány do madžlisu š-šúrá, který je poradním orgánem krále. Detailnější pohled na tyto reformní kroky však ukazuje, že jsou velmi opatrné.

Král totiž v prvé řadě jen potvrdil právo, které ženy měly již před prvními volbami v roce 2005. Na základě „logistických“ argumentů typu absence identifikačních dokumentů u některých žen či nedostatku oddělených volebních plent jim však tehdy nebylo umožněno volit en bloc. Současné volby se navíc konají o dva roky později, než měly, protože režim se rozhodl funkční období předchozích zastupitelů o dva roky prodloužit. Kromě toho jen polovina křesel je obsazena skrze volby, zbytek je jmenován. Královo potvrzení práva žen volit se nadto vztahuje až na volby v roce 2015. I k letošním volbám se ostatně zaregistrovalo jen 300 000 mužů, což je méně než polovina oproti prvním volbám a ukazuje to na nezájem populace.

Zákaz řízení – ochrana ženské ctnosti bez možnosti svobodné volby

Mediálně vděčnějším tématem boje saúdských žen za rovnoprávnost je jejich úsilí o svobodu řídit automobil. Některé saúdské ženy sice vlastní mezinárodní řidičské průkazy a zvláště v odlehlých částech země za volant občas usednou, avšak letošní organizovaná kampaň za právo řídit a jeho provokativní prosazování ve velkých saúdských městech je věc nevídaná. Saúdský režim na tento projev vzdoru zpočátku odpověděl zatýkáním aktivistek. Kampaň se však začala šířit a získávala podporu jak u některých saúdských mužů, tak u mezinárodní veřejnosti. Ve prospěch saúdských řidiček se vyjádřila i americká ministryně zahraničních věcí Hillary Clintonová. Znejistělý režim proto nakonec začal porušování zákazu přehlížet a král zrušil trest bičování jedné z řidiček. 

Jeden král, jedno právo, jedna víra

Přes pocit anachroničnosti, který vyvolávají u mezinárodní veřejnosti, mají saúdské zákazy své hluboké příčiny. Saúdská Arábie je relativně mladým státem, který vnikl po několikaleté dobyvačné kampani na místě dříve více či méně nezávislých politických útvarů. Království bylo ustaveno až v roce 1935 a od počátku v něm bylo zapotřebí silné centralizované moci, která by rozsáhlé teritorium udržela pod kontrolou a takřka od nuly vybudovala moderní infrastrukturu. K tomu bylo nutné užít sjednocující nadkmenové ideologie – tvrdého wahhábitského islámu – a řady režimem posvěcených „pravd“, které pomohly udržet bezpečnost režimu a teritoriální integritu.

Saúdští vládci se tak například odvolávají k beduínským tradicím, ač kořeny rodu jsou obchodnicky usedlé, protože převážná část populace má beduínský původ. Kromě toho je první král Abdul Azíz Ál Sa’úd v oficiální historiografii líčen jako legitimní sjednotitel a nikoliv dobyvatel. Existence konkurenčních dynastií Hášimovců a Rašídovců v době vytvoření saúdského státu je ve školních osnovách ignorována. Všichni muži nosí stejný bílý oblek, ačkoliv se jedná o kroj pocházející z oblasti Nadždu, který byl celostátně zaveden podle některých nejspíše proto, aby se posílila unifikace dobytého Hidžázu s dosavadním saúdským teritoriem.

Řadu důsledků potom přináší snaha unifikovat zemi pomocí wahhábitské ideologie. V saúdském režimu kvůli ní nezbylo místo pro šíitský islám a saúdští šíité jsou diskriminováni, ač představují 15 % populace. Ženám je upíráno plnohodnotného občanství a netolerantní postoj k jiným vírám a kulturám se promítá do nevybíravého zacházení se zahraničními dělníky, což může vést až ke krvavým excesům.

Konec starých časů

Nyní se však saúdský režim dostal do neudržitelné situace. Saúdské ženy poprvé v historii začaly neohroženě a koordinovaně bojovat za svá práva. Za saúdskými hranicemi zuří několik revolucí najednou, doma roste nezaměstnanost a saúdské ropy je méně, než bude potřeba. Veřejná debata o právech žen bude pokračovat a sílit s tím, jak bude ve společnosti růst vzdělanost a informační gramotnost. Materiální pokrok a finanční zabezpečení již pro klid v Saúdské Arábii nebudou dostatečné a bude na režimu, aby se na své cestě opatrných politických reforem zbytečně nezdržoval. Odbýt společenský neklid tak, jak to učinil mluvčí saúdského ministerstva vnitra, když řekl, že saúdští občané nemají proč demonstrovat a navíc je to neislámské, nic nevyřeší.

 Jan Kužvart

Autor je analytikem AMO