Proč je těžké být maďarský optimista, čili kdo umí lépe počítat

Maďarská vláda a centrální banka se hádají o to, zda bude příští rok rozpočtový deficit 2,5 procent nebo 3,1 procent. Parlament přijal zákon, že socialisticko-liberální vláda premiéra Gordona Bajnaie, která v dubnu 2010 předala zemi nynější vládě konzervativního Fideszu, falšovala účetnictví a naplánovala nesplnitelné parametry. A zástupcem ředitele budapešťské opery se stal István Csurka, dramatik a antisemita, který do příchodu ještě radikálnějšího Jobbiku držel se svojí stranou MIÉP prapor maďarského extrémního nacionalismu.

Sami Maďaři si kladou otázku, co se to vlastně s jejich zemí děje. Obrázek je to chmurný. U příležitosti výročí maďarského protikomunistického povstání se v centru Budapešti konaly o víkendu dvě shromáždění: za svobodu slova a proti globálnímu ekonomickému pořádku a moci nadnárodních institucí. Tu první organizovalo hnutí, vzniklé z facebookové skupiny, která je proti přísnému mediálnímu zákonu. Tu druhou extremistický Jobbik, třetí největší parlamentní strana.

Pro nejbližší budoucnost Maďarska jsou klíčové hádky o čísla, i když příznivci opery si kvůli jmenování nových šéfů všech budapešťských divadel musejí škrtnout z programu například vystoupení německého dirigenta Christopha von Dohnányie. Ten odřekl plánované akce v opeře kvůli novému řediteli Györgyi Dörnerovi a jeho zástupci Istvánu Csurkovi. Oba umělce totiž kritizují židovské organizace za antisemitské výroky.

Spor vlády a centrální banky není banální. Centrální banka je totiž poslední státní institucí, nad kterou nemá vláda Viktora Orbána celkovou nebo alespoň částečnou kontrolu. Jde o to, zda se podaří příští rok rozhýbat maďarské hospodářství k lepšímu výkonu, když stagnuje domácí poptávka, zahraniční investoři (vyjma automobilového průmyslu) jsou znervóznělí novými daněmi a dalšími vládními opatřeními a nad Německem, největším a hlavním partnerem maďarské ekonomiky, visí stejně jako nad celou Evropou hrozba zásadního ekonomického zpomalení.

Centrální banka kritizovala vládu, že její rozpočet na rok 2012 je příliš optimistický ohledně příjmů. Vláda prostřednictvím ministerstva hospodářství odpověděla, že centrální banka kvůli jiné metodice nepočítala „s jistými opatřeními,“ na jejichž zákonném rámci se teprve pracuje.

Zní to dost tajemně, zejména poté, co vláda zafixovala kurzy eura, švýcarského franku a japonského jenu pro miliony majitelů hypoték v těchto měnách. Chtěla tím podpořit občany, ale naštvala banky, které mají doplatit rozdíl, protože kurs forintu je dramaticky odlišný od doby před dvěma, třemi lety, kdy se Maďaři houfně v těchto měnách zadlužovali. Vládní program se rozhodlo využít jen patnáct procent dlužníků.

Indexy důvěry v ekonomiku jako minulý týden GKI Erste index, který podporuje EU, klesají podobně jako indexy spotřebitelské a podnikatelské důvěry na dvouletá minima. Maďarsko ocitlo v nezáviděníhodné situaci. Kvůli nejasné budoucnosti státních financí riskuje snížení ratingu hned od dvou agentur, S&P and Moody's. Už nyní je u obou jen stupínek nad kategorií “odpad”, může se tedy ocitnout mimo investiční kategorie. A to by byl opravdu problém. Budapešť, pokud vláda nebude tvrdší ve škrtech, se může příští rok dostat do problémů se splácením dluhů. Orbán totiž odmítl spolupráci s Mezinárodním měnovým fondem, který by půjčkou mohl pomoci podobně jako v roce 2008.

S tím souvisí další číslo, na němž se neshodne vláda a centrální banka. Kabinet předpokládá růst ekonomiky ve výši 1,5 procent, ale jen za předpokladu, že nebude ohrožen poslední motor ekonomiky – vývoz. Centrální banka je pesimističtější, takže předpovídá jen 0,6 procent růstu, zatímco ekonomové maďarských bank počítají rovnou se stagnací, čili nulovým růstem.

Popularita vládního Fideszu klesá, nyní je jen kolem dvaceti procent. Odpovědnost je třeba v takové situaci na někoho svalit. Proto parlament přijal onen zákon, kterým vládu premiéra Bajnaie, jež se snažila trochu dát do pořádku státní finance po sedmi letech socialistického rozhazování, obvinil z falšování údajů. V Evropě ovlivněné Řeckem je to dost vážné obvinění.

Spor o ředitele opery se v takové situaci může zdát banální, ale dokresluje ponurost obrázků z Maďarska těchto dní.