Řada mých známých, a to i těch relativně vzdělaných se širším přehledem, mě upozorňovala, že v Íránu to bude fakt o hubu. Jenže když pak člověk zevluje v perské čajovně, nabývá pocitu povinnosti doma ohlásit, že ne každý Íránec po večerech obohacuje uran.

Během pár týdnů se toho v tak složité a rozlehlé zemi mnoho pochopit nedá, ale pár věcí si cizinec přeci jen všimne. Třeba toho, jedním z mála íránských dobrodružství zůstává přecházení přecpaných mnohaproudých ulic v Teheránu. A dál? Tady je Írán pro začátečníky.

Národ náboženských fanatiků. Žádný hromadný úprk do mešit v čase modlitby. Vztah některých Íránců k náboženským záležitostem mi připadal dost rezervovaný, i když některé části země jsou konzervativnější. Pouliční kriminalita se zdá být srovnatelná s Českem.

Ten odporný Západ... tak tohle je trochu naoko. I v pouštním a konzervativním městě Yazd, stovky kilometrů od Teheránu, stojí obří nákupní centrum západního charakteru a fastfoody s pizzou a hamburgerama. Pepsi všude, Apple je v módě. Cyklistické přilby ve výloze vystavujeme zásadně na hlavě Shreka!

Všude chudoba. Nezdálo se mi, že by někdo v Íránu zvlášť (ekonomicky) strádal, i když někteří si stěžovali na výrazné zhoršení v posledních letech - zdražování a rostoucí nezaměstnanost. Solidní dálnice, hezké parky, vlaky pohodlnější než v Česku, řada vzdělaných lidí. Těžko srovnávat, ale alespoň podle statistik lze bohatství Íránců přirovnat k chudším zemím Balkánu. 

Na internetu si toho moc nepřečteš. Oficiálně je přístup na některé stránky - třeba zahraničního zpravodajství - zamezen, po zadání některých stránek se objeví "filtr". Provozovatel každé solidní internetové kavárny vše zařídí a poradí vám, jak "filtr" obejít. Třeba Facebook Íránci používají a vláda jim v tom mimo volební období nebrání. Pokud se však jejich aktivita na sociálních sítích netýká politiky...

V médiích jenom propaganda. Letí Bollywood a kulinářské pořady. Z české produkce Pat a Mat (figuríny ve všech velikostech zakoupíte v každém dobrém íránském hračkářství). Na západě země pak turecké telenovely. V Íránu totiž žije nějakých 15 milionů Ázerbájdžánců, kteří turecky rozumí a rádi sledují turecké kanály. Prodej satelitů je sice zakázán, ale Íránci si umí poradit svépomocí. Tím nechci říct, že by v Íránu byla běžně dostupná zcela svobodná média a kritické zpravodajství, to teda fakt ne. Ostatně i Pat a Mat prý jednou svou alkoholickou epizodou vyvolali pozdvižení a vyhazov několika zaměstnanců televize, když se v jednom z odvysílaných dílů snažili vyrobit víno. Ona epizoda totiž skončí poněkud…

Ženské zahalené od hlavy k patě. Zákony upravující odívání existují, čádor se nosí běžně. Ovšem normální městská holka nechává prameny vlasů na odiv a pravé íránské fifleně vlaje šátek ležérně až kdesi na temeni. Zakoupit můžete například tuto vysoce konzervativní, islamistickou obuv.

Ženu na ulici nepotkáš. Potkáš. Přinejmenším ve městech na ulici potkáte více žen než třeba v některých částech Turecka. V Teheránu jsem potkal ženy pokuřující dýmku, ženy cvičící v parku na posilovacích strojích i ženy, které za soumraku bez doprovodu mužů, zcela skandálně, joggovaly.

Na pivo zapomeň. Pivo lze koupit všude. Pije se brčkem, a alkohol neobsahuje. Zato příchutí je hodně, zkrátka limonáda v pivní lahvi. Takže na pivo zapomeň.

Fanatici podporují Ahmadínežáda. Během cesty jsem potkal několik Íránců, kteří se sami do prezidenta pustili. Prý je to "prázdná hlava", nekompetentní buran, který potlačuje jakoukoliv opozici, zavírá odpůrce do vězení a dělá ve světě ostudu. Místní režim podle nich dusí společnost, řada hlavně vzdělaných lidí či umělců má problémy s vládou. Trochu to připomíná bývalý východní blok. Podporu má prezident údajně hlavně na venkově, se stoupenci Ahmadínežáda se tak cizinec zřejmě kvůli jazykové bariéře normálně nesetká. Já jsem nepotkal žádného.

Ale o politice zas někdy jindy. Netvrdím, že je v Íránu vše v pohodě. Jen že i v Íránu jsou věci a žijí lidi, co jsou v pohodě.

 

A ještě pár íránských zajímavostí:

Článek o populárním satirickém pořadu Parazit (v angličtině) 

Text o íránském undergroundu (v češtině)

Mickey Mouse uprostřed Teheránu. Reportáž ze zábavního parku (v angličtině) 

V lednu se v Praze uskuteční festival íránského filmu - informace zde

Tady jeden hiphop, v Íránu docela populární

A zde dodávám ještě jeden zajímavý odkaz od čtenáře na stránky o nezávislé íránské hudbě

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist