Jiráček pojistil českému týmu postup na Euro a pak musel vypít pět litrů vody

Bylo už po půlnoci, když se před omšelou vrátnicí stadionu v Podgorici vynořil v doprovodu vedoucího mužstva a lékaře střelec postupového gólu českých fotbalistů Petr Jiráček. Devět minut před koncem barážové odvety v Černé Hoře svým gólem tým uklidnil, zpečetil vítězstvím 1:0 účast na mistrovství Evropy a byl hlavním hrdinou večera. Jenže sám neměl čas si postupovou radost vychutnat. Hned po oslavách na hřišti musel do dopingové místnosti, kde dlouho čekal, než se mu podaří odevzdat potřebný vzorek.

Přišel tak o postupové radovánky v šatně, na které každý hráč vzpomíná celou kariéru. "Nedá se nic dělat, musím to oslavit dodatečně. Ale nejde o oslavy, je fajn, že jsme to dokázali a já k tomu mohl přispět," vyprávěl uprostřed chladné černohorské noci českým novinářům.

Euro 2012 Qualification: Montenegro : Czech Republic 0:1 Jiráček

S dopingem dosud neměl zkušenosti. "Bylo to dnes hodně premiér najednou. První branka za reprezentaci, první postup a také první dopingová zkouška," vyjmenoval, co všechno stačil za jeden večer. Nejtěžší prověrku mu ale připravila právě pozápasová zkouška. "Vypil jsem pět litrů vody, ale tělo bylo moc unavené, nechtělo se mu," žertoval plzeňský záložník, který patří mezi největší překvapení současné reprezentace.

První poločas byl z české strany vydařenější, ale po přestávce se Bílkův celek dostal pod tlak. "Už jsme nedokázali podržet míč a na hrbolatém terénu to bylo i poměrně složité. Asi jsme také měli v hlavách, jak už je ten postup blízko, a podvědomě to chtěli ubránit," vysvětloval horší výkon v druhé části hry. Ten ale ukončil právě Jiráček drzým výpadem mezi černohorskými obránci a rozhodující brankou.

Před gólovou střelou oblafl svým pohybem domácí beky a drzým uvolněním se ocitl najednou před brankářem. Přesto ještě stačil myslet na to, jakou šanci zmařil v pražském utkání. "Okamžitě se mi to vybavilo, tam to byla možná ještě lepší pozice. Říkal jsem si, že podruhé to nemůžu pokazit," líčil, co mu projelo hlavou.

Hráči na něj okamžitě naskákali, věděli, že je konec kvalifikační dřiny. Čtyři góly už soupeř vstřelit nemohl. "A to bylo taky skoro naposledy, kdy jsem je viděl. Teď se sejdeme až na letišti," řekl před tím, než nasedl do přistaveného mikrobusu a vyrazil směrem k letišti za zbytkem juchajícího mužstva.