Konsolidace dluhů "jede"

Tuzemské domácnosti se snaží snížit výdaje na splácení dluhů a dluhů ze spotřebitelských půjček, kontokorentů a z kreditních karet pomocí nového úvěru s delší splatností a s nižší měsíční splátku, často i výhodnější sazbou.

Objem těchto konsolidačních půjček lze odhadnout v miliardách korun na dvouciferné číslo (podle HN jen samotná GEMB již 5 miliard korun), na tento trh vstoupily přitom letos velké banky: ČSOB, UCB i ČS.

POPTÁVKA NEZKLAMALA

Potenciál pro refinancování dluhů je v Česku velký. Podle ČNB si domácnosti od bank na spotřebitelských úvěrech půjčily už přes 197 miliard korun. Dalších 25 miliard dluhů mají Češi z kreditních karet a skoro 13 miliard z kontokorentů. Desítky miliard korun dluží u splátkových firem.

U nových spotřebitelských úvěrů je podle ČNB průměrný úrok 13,79 %, což je skoro o jeden procentní bod níže než před rokem. Průměrný úrok kontokorentů v září dosáhl 15,5 % a z kreditních karet dokonce 23,2 % ročně - viz graf.

DOSÁHNE JEN NĚKDO

Sazby na trhu (PRIBOR) jsou natolik nízké, že by spotřebitelské úvěry by proto mohly zlevnit. Skupina "zadlužených" je však velmi málo bonitní a rizikovou marži proto banky příliš snižovat nemohou. Přesto o další dlužníky velmi stojí, takže možná konkurence sehraje hlavní roli. Snazší převedení dluhů umožňuje letos nový zákon - za předčasné splacení úvěru, do jehož konce zbývá více než rok, platí klienti jen 1 % ze zbývající částky (dříve až 5 %).

Konsolidace půjček není podle bank řešením pro klienty, kteří se se splátkami zpožďují nebo přestali splácet úplně - takové žadatele i jiné banky odmítnou. Testování klientů z bankovních i nebankovních rejstříků se totiž stalo rutinní normou.

NESPLÁCENÉ PŮJČKY ROSTOU

Dluhy lidí, kteří nezvládají splácet, přitom narůstají a podle ČNB úvěry nesplácené déle než 90 dnů přesáhly už 57 miliard korun. Za poslední dva roky tak vzrostly skoro dvaapůlkrát. Situace je horší u spotřebitelských půjček. Podíl nesplácených spotřebitelských půjček se během dvou let zvýšil o čtyři procentní body na 12,2 %.

Zhoršuje se i platební morálka úvěrů na bydlení. Zatímco před dvěma lety na nich lidé přestali platit zhruba 9 miliard, teď je to už skoro 26 miliard korun. Podíl nesplácených úvěrů na bydlení během dvou let zvýšil z 1,6 na 3,4 %.

Pro banky je přefinancování půjček lukrativní. Rozdíl mezi sazbami, které banky platí na vkladech a za jaké peníze na těchto úvěrech půjčují, je více než 10 %. Ale horší platební morálka vede v některých segmentech k růstu sazeb - u kreditních karet dokonce až ke 30 %.