Co naznačují egyptské volby

Zaprvé, velkým úspěchem byla skutečnost, že volby proběhly sice ne zcela regulérně, ale bez vážných podvodů a s poměrně omezenými případy násilí. Je pravda, že pozorovatelé hlásí více problémů než během loňských voleb: např. projekt Ushahid, který monitoruje neregulérnosti skrze síť občanských pozorovatelů, nasbíral v prvním ze tří kol voleb asi 700 případů, oproti 1000 před rokem v celém Egyptě. Většinou šlo o pokračování kampaně při hlasování a o nepřipravenost volebních místností. N druhou stranu, tento rok volby sledovalo mnohem více dobrovolníků než kdykoli před tím a samotné počítání hlasů bylo prováděno za přítomnosti soupeřících politických stran a médií. Přestože organizace voleb má k dokonalosti daleko, volby už alespoň v základních parametrech připomínají demokratický proces.

Zadruhé, exponenti bývalého režimu nezískali, oproti očekávání, větší část hlasů. Pro revoluční hnutí to byli právě členové rozpuštěné Mubárakovy Národně demokratické strany, jejichž přetrvávajícího vlivu, schopnosti manipulace s volbami a finanční síly se obávali. V řadě měst, od Káhiry po provinční metropole, vznikly občanské iniciativy, seznamy osobností spojených s korupcí a s minulým režimem, tzv. černé a bílé listiny, a na internetu a v ulicích probíhaly informační kampaně. Nově založené politické strany tzv. fulúl (přebytků) snad i proto nakonec pohořely.   Téměř všechny hlasy v prvních svobodných volbách se vyjádřily pro změnu.

Ovšem hlas pro změnu neznamená hlas pro „revoluční koalici“, ale hlas pro jedinou reálnou opoziční sílu, která byla schopna postavit se jak někdejšímu režimu, tak dnes armádě, tedy pro islamisty. Islamistický proud podle očekávání ovládne demokratickou politiku. Hlavním překvapením voleb proto nebylo 36% hlasů pro Svobodu a spravedlnost, stranu Muslimského bratrstva, ale především 24% pro salafistickou stranu Núr.  Volby potvrdily, podobně jako březnové referendum, že liberálové zastupují asi čtvrtinu Egypťanů, včetně Koptů. Strana muslimských bratrů bude tedy představovat střed politické scény, se srovnatelně silným liberálním a fundamentalistickým křídlem na obou stranách spektra.

Důvod úspěchu Bratrstva nebyl jen ideologický, ale byl daný i praktickou stránkou hlasování. Jako jediná strana měli islamisté profesionální, široce pojatou kampaň, založenou na masové mobilizaci dobrovolníků. Snad před každou volební stanicí měli dobrovolníci strany Svobody a spravedlnosti, ať už byli jasně označeni či bez symbolů, stolek s laptopem. Pomáhali voličům v orientaci v poměrně složitém systému, což samo o sobě nebylo jednoduché. V Egyptě se volilo ve volebních místech podle čísla občanského průkazu a voliči vybírali mezi stovkami stran a dalšími stovkami individuálních kandidátů a dávali tedy dohromady tři hlasy. Dobrovolníci a často i organizátoři „orientovali“ voliče v dlouhých seznamech, ve kterých byly strany kromě jména a čísla označeny ještě symboly. Islamisté pokračovali ve volební kampani i v samotných místnostech, ať už radou či rozdáváním letáků. Kromě ideálů a ideologií určuje průběh demokratického procesu už teď mobilizační a organizační stranická síla a tou dnes islamisté jasně převyšují ostatní.

Volební výsledky jsou však pouze částečné, neoficiální a orientační. Volilo se zatím jen ve třetině Egypta, ve velkých městech. Výsledky nezahrnují druhé kolo voleb pro individuální kandidáty (kde často proti sobě stojí Svoboda a spravedlnost a Núr), ani výsledky z okrsků, kde byly volby soudem zrušeny. Čísla, která vydala volební komise, sama o sobě navíc zatím ještě nemají konkrétní důsledky.  Zaprvé, jsou nejistá. Týden po prvním kole voleb snížila komise údaje o účasti z 62 na 52%, zmýlila se ve výpočtu. Zadruhé, nebyla přepočtena na mandáty. Tato operace, prováděná podle ne úplně jasných pravidel, bude ukončena v lednu a teprve ona ukáže konečné rozložení sil. Není ani jisté, že obě islamistické strany budou schopny vytvořit islamistickou koalici, protože třetina kandidátky Svobody a spravedlnosti je složena z pěti dalších stran, které mají šanci se dostat do parlamentu. Jisté je však, že volbami v Egyptě konečně začíná reálná politika.

Zora Hesová

Autorka je analytičkou AMO