Přeji vám Bade Din Ki Mubarak

Pokud zrovna nepatříte k té části obyvatel naší planety ovládajících hindštinu a nejste si zcela jisti významem této fráze, napovím vám, že se týká vánoční tématiky… Stále tápete? Nevadí. Jelikož si s tímto souslovím neporadí ani chytrý překladač od Googlu, prozradím vám, že se jedná o hindský překlad pro „veselé Vánoce“.

Údiv, který u vás možná spojení „Vánoce“ a „Indie“ vyvolalo, je tak trochu oprávněný. Vzhledem ke skutečnosti, že Indie představuje převážně hinduistickou zemi a žije zde pouze malé procento křesťanů (2,3 %), patří Vánoce ve srovnání s jinými náboženskými svátky mezi ty minoritní. I když ono „malé procento“ může být v daném případě zavádějící. Vezmeme-li v potaz celkový počet obyvatel Indie, jenž činí asi 1,2 miliardy, představuje tento podíl zhruba 25 milionů křesťanů, kteří pomohli tuto tradici nejen zachovat, ale zejména v metropolitních městech, jako je Dillí, Bombaj či Bengalúr, se jim podařilo rozšířit ji i mezi jiná náboženství.

Protože Indie byla britskou kolonií až do získání nezávislosti v roce 1947, slaví se Vánoce podobně jako v ostatních evropských zemích a začínají večer 24. prosince, kdy se lidé sejdou dohromady ke stolu plnému vánočních pochoutek, jímž dominuje maso (především kuře, krocan či jehněčí), spousta zeleniny a různých druhů rýže, mnoho sladkostí (pudingy, koláče a tradiční Christmas Cake neboli štědrovečerní dort podobný bábovce) a rozhodně také nechybí v Indii všudypřítomné kari. Oslavy pak pokračují uctíváním narození Ježíše Krista dne 25. prosince, jenž je označován jako Christmas Day, nebo pro znalce „Bada Din“. Na rozdíl od Evropanů, kteří Vánoce tak nějak přetváří ve svátky konzumu, však u indických křesťanů stále hraje velkou roli náboženství. Všichni členové rodiny obvykle navštěvují místní církve a účastní se půlnočních mší. V kostelech se zpívají koledy a malé děti hrají v různých představeních znázorňujících narození, život a činy Ježíše Krista.

Vzhledem k obrovské rozloze a rozdílnému kulturnímu vlivu však mají Vánoce v Indii řadu podob. Kromě Ježíška naděluje v určitých částech země dětem dárky i Santa Claus a místo tradiční borovice se může zdobit banánovník nebo mangovník. Někteří také zavěšují mezi domy přes ulici lampiony ve tvaru hvězdy, takže při chůzi se tyto hvězdy „vznáší“ přímo nad vámi. V jižních státech zase křesťané obvykle zapalují malé hliněné olejové lampy a umísťují je na střechu a stěny, aby symbolizovaly, že Ježíš je světlem světa. V severních státech příslušníci kmene Bhil pro změnu každou noc po dobu jednoho týdne zpívají svoji obdobu vánočních koled a každému na potkání vyprávějí příběh o narození Ježíše Krista. A nejvíc vzrušující Vánoce jsou pak ve státě Goa. Mnoho domácích i zahraničních turistů každoročně navštěvuje pláže státu Goa, aby zažili nejlepší kulturní festival klidu a míru vyznačující se jak bujarými večerními oslavami, tak denními bohoslužbami.

Oslavy Vánoc mají různé podoby nejen v zemích Evropy, o kterých se z médií v předvánočním čase dozvídáme, ale i v rámci Indie. Základní podoba je však všude stejná a definovaná oním dobře známým a, především několik dnů před Štědrým dnem, velmi iritujícím klišé, že se jedná o svátky klidu a míru, jejichž podstatou je trávit čas dohromady v rodinném kruhu s těmi nejbližšími.

Přeji vám tedy, aby toto „klišé“ u vás platilo v co možná největší míře a abyste si kromě nevyhnutelného předvánočního stresu, shonu a nákupního šílenství dokázali užít i trochu té opravdové vánoční pohody. Schopnost si tuto pohodu vytvořit totiž nezáleží na zemi, rase ani na příjmech rodiny, je jen v našich hlavách. Bade Din Ki Mubarak!