Japonský měsíc přátelských vztahů s nástupem draka

Oslavy příchodu Nového roku jsou minulostí a Japonci začali opět pracovat. K jejich Novoročním tradicím patří návštěva místního chrámu a oslava v pokojnější atmosféře rodinného kruhu. K tomu samozřejmě hojnost dobrého jídla. Vše se připraví předem a úhledně naaranžuje do lakových krabic (nebo se nakoupí) tak, aby maminky nemusely svátky strávit v kuchyni. Starý název lednového měsíce  „師走“(šiwasu – měsíc mnohé práce), všechny ty přípravy myslím dobře vystihuje. Nejvíc se na začátek roku těší asi děti, protože dostávají peníze od prarodičů. 

Minulý rok si většina lidí bude pamatovat v souvislosti s fukušimskou havárií, zemětřesením a tsunami. Dodnes žije mnoho Japonců v provizorních podmínkách. Následky se v zemi budou likvidovat desítky let. Současná ekonomická situace i tak není růžová. Silný japonský jen spolu s problémy na burzách v Evropě a Spojených státech ztěžují zotavení japonského průmyslu z recese. Pokračuje přesun výroby do zahraničí. Energetickou společnost Tepco, dle mnohých hlavního viníka fukušimské tragédie, vzal pod ochranná křídla stát a to se mnohým Japoncům nelíbí tak, že demonstrovali v ulicích. Neustálým opakováním výrazu „想定外” (sóteigai - mimo předpoklad, nad očekávání) se elektrárenská společnost Tepco a různé regulatorní úřady rychle snažily distancovat od odpovědnosti za havárii. Lidem v bezprostředním okolí jaderné elektrárny, farmářům, drobným podnikatelům to ale nestačí a nejsou spokojeni s přístupem japonské vlády. Tak jako jinde, i tam totiž existuje mocná politicko-hospodářská lobby, kdy vysloužilí státní úředníci nastupují do vysokých postů firem, energetiku nevyjímaje. 

Úvahy, proč nastala havárie se v médiích objevují neustále. Například v Nikkei byl článek na téma "proč Japonci nezvládají řízení rizika" neboli management rizik. V souvislosti s fukušimskou havárií je odpovědí vysoká cena za eliminaci přírodního rizika. Prostě se odpovědní lidé ve společnosti Tepco rozhodli, že s tímto rizikem nebudou počítat, protože by to prodražilo výstavbu a provoz jaderné elektrárny. Nerovnovážný poměr mezi cenou a rizikem se uvádí i na dalších příkladech z druhé světová války, kterou Japonsko přes vysokou cenu nakonec prohrálo. Obecně řečeno, najít rovnováhu mezi cenou za eliminaci rizik a tím, co už necháme tzv. vyšší moci je obtížné vždycky. V případě Fukušimi to ale bohužel bude stát daleko více.

Obyčejným Japoncům zůstalo jediné, spolehnout se sami na sebe, na pomoc od rodiny, přátel. V celé zemi proběhla a probíhá vlna solidarity. Příkladem tohoto lidského přístupu je i vybrané kandži roku 2011. Každoročně se v prosinci vyhlašuje tzv. kandži roku, které charakterizuje uplynulý rok. Nominace přicházejí od lidí z celé země. Minulý rok dle Japonců charakterizovalo kandži „絆” (kizuna - svazek, spojení). Představený chrámu Kijomizudera v Kjótu napsal toto vítězné kandži  a připojil přání, aby lidé ruku v ruce pokračovali v obnově země. Na dalších místech se umístilo kandži „災” �(wazawai - neštěstí, pohroma) a „震“ (šin - třást).   Toto poslední se objevuje již po 17-té, poprvé bylo nominováno v roce 1995, kdy bylo tzv. Hanšin zemětřesení.

I přes obtíže a nejistotu je dobré dívat se do budoucna s nadějí. Podle čínského horoskopu nastane 23. ledna rok vodního draka „壬辰“ (mizu no etacu). Toto symbolické předání vlády jednoho znamení druhému se každoročně koná (letos po 56-té) v Osace (video). Tento rok je symbolizovaný mořským koníkem, který se při obřadu setkal s bílým králíkem jménem Juki (sníh), symbolem roku minulého. A co si přál drak alias mořský koník? - "Zapomeňme na to, co bylo a společně si přejme lepší ekonomické podmínky a obnovu země". Co k tomu dodat? Snad jen, že starý japonský název lednového měsíce „睦月�“(mucuki – měsíc přátelských vztahů) je myslím inspirativním začátkem i pro nás.

Vše dobré Vám všem v tomto roce!