Oslavy příchodu Nového roku jsou minulostí a Japonci začali opět pracovat. K jejich Novoročním tradicím patří návtěva místního chrámu a oslava v pokojnějí atmosféře rodinného kruhu. K tomu samozřejmě hojnost dobrého jídla. Ve se připraví předem a úhledně naaranuje do lakových krabic (nebo se nakoupí) tak, aby maminky nemusely svátky strávit v kuchyni. Starý název lednového měsíce „師走“(iwasu – měsíc mnohé práce), vechny ty přípravy myslím dobře vystihuje. Nejvíc se na začátek roku těí asi děti, protoe dostávají peníze od prarodičů.
Minulý rok si větina lidí bude pamatovat v souvislosti s fukuimskou havárií, zemětřesením a tsunami. Dodnes ije mnoho Japonců v provizorních podmínkách. Následky se v zemi budou likvidovat desítky let. Současná ekonomická situace i tak není růová. Silný japonský jen spolu s problémy na burzách v Evropě a Spojených státech ztěují zotavení japonského průmyslu z recese. Pokračuje přesun výroby do zahraničí. Energetickou společnost Tepco, dle mnohých hlavního viníka fukuimské tragédie, vzal pod ochranná křídla stát a to se mnohým Japoncům nelíbí tak, e demonstrovali v ulicích. Neustálým opakováním výrazu „想定外” (sóteigai - mimo předpoklad, nad očekávání) se elektrárenská společnost Tepco a různé regulatorní úřady rychle snaily distancovat od odpovědnosti za havárii. Lidem v bezprostředním okolí jaderné elektrárny, farmářům, drobným podnikatelům to ale nestačí a nejsou spokojeni s přístupem japonské vlády. Tak jako jinde, i tam toti existuje mocná politicko-hospodářská lobby, kdy vyslouilí státní úředníci nastupují do vysokých postů firem, energetiku nevyjímaje.
Úvahy, proč nastala havárie se v médiích objevují neustále. Například v Nikkei byl článek na téma "proč Japonci nezvládají řízení rizika" neboli management rizik. V souvislosti s fukuimskou havárií je odpovědí vysoká cena za eliminaci přírodního rizika. Prostě se odpovědní lidé ve společnosti Tepco rozhodli, e s tímto rizikem nebudou počítat, protoe by to prodrailo výstavbu a provoz jaderné elektrárny. Nerovnováný poměr mezi cenou a rizikem se uvádí i na dalích příkladech z druhé světová války, kterou Japonsko přes vysokou cenu nakonec prohrálo. Obecně řečeno, najít rovnováhu mezi cenou za eliminaci rizik a tím, co u necháme tzv. vyí moci je obtíné vdycky. V případě Fukuimi to ale bohuel bude stát daleko více.
Obyčejným Japoncům zůstalo jediné, spolehnout se sami na sebe, na pomoc od rodiny, přátel. V celé zemi proběhla a probíhá vlna solidarity. Příkladem tohoto lidského přístupu je i vybrané kandi roku 2011. Kadoročně se v prosinci vyhlauje tzv. kandi roku, které charakterizuje uplynulý rok. Nominace přicházejí od lidí z celé země. Minulý rok dle Japonců charakterizovalo kandi „絆” (kizuna - svazek, spojení). Představený chrámu Kijomizudera v Kjótu napsal toto vítězné kandi a připojil přání, aby lidé ruku v ruce pokračovali v obnově země. Na dalích místech se umístilo kandi „災” (wazawai - netěstí, pohroma) a „震“ (in - třást). Toto poslední se objevuje ji po 17-té, poprvé bylo nominováno v roce 1995, kdy bylo tzv. Hanin zemětřesení.
I přes obtíe a nejistotu je dobré dívat se do budoucna s nadějí. Podle čínského horoskopu nastane 23. ledna rok vodního draka „壬辰“ (mizu no etacu). Toto symbolické předání vlády jednoho znamení druhému se kadoročně koná (letos po 56-té) v Osace (video). Tento rok je symbolizovaný mořským koníkem, který se při obřadu setkal s bílým králíkem jménem Juki (sníh), symbolem roku minulého. A co si přál drak alias mořský koník? - "Zapomeňme na to, co bylo a společně si přejme lepí ekonomické podmínky a obnovu země". Co k tomu dodat? Snad jen, e starý japonský název lednového měsíce „睦月“(mucuki – měsíc přátelských vztahů) je myslím inspirativním začátkem i pro nás.
Ve dobré Vám vem v tomto roce!