Dobrá zpráva je, že v atmosféře globalizace a otevřených trhů a v době, kdy je bankovnictví a produktivní část ekonomiky ovládaná zahraničním kapitálem, není možné koketovat s populismem, xenofobií a extremismem. Stejně tak nemůže s nacionalismem koketovat zadlužená země závislá na vnějším financování.

V momentě, kdy se populismus přehoupne z řečí do konkrétních ochranářských a autoritativních opatření, vyvolá tvrdou protireakci trhů, které si vyžádají nápravu. Populismus a autoritářství lze snad provozovat ve velkém a stále do značné míry uzavřeném Rusku, ne v malé otevřené ekonomice, jakou je Maďarsko (Maďarsko chce být velké, ale není a nebude). Vyhraněná levice ať se neraduje z toho, že trhy dnes odmítají pravicového Orbána, stejně by odmítly levicový populismus – pokud by přešel od slov do praxe.

Gavyn Davies se ve Financial Times zamýšlí nad tím, proč krize eura přímo neovlivňuje americkou ekonomiku, která najednou vykazuje překvapivě velmi slušná čísla, jak v oblasti zaměstnanosti, tak v celkovém růstu, tak v průmyslu.

Je možné, že se evropská krize na výsledcích americké ekonomiky teprve projeví?

Nejnebezpečnějším kanálem přenosu krize je podle Daviese krize evropského bankovního sektoru. Zatím přenosu nákazy brání odvážné a nestandardní politiky obou centrálních bank, tedy Fedu i ECB. I ECB činí mnohem víc, než oficiálně připouští. Nicméně schopnost centrálních bank absorbovat šoky do svých bilancí má své meze. Ale rok 2008 se prý opakovat nebude.

Podle George Sorose naopak světu hrozí něco mnohem horšího než rok 2008, tedy pokud se euro rozpadne, protože pak se jistě rozpadne i EU a s tím padne na svět ekonomická katastrofa.

Americký ekonom Martin Feldstein kritizoval projekt společné evropské měny už v roce 1992, především kvůli chybějícímu federálnímu přerozdělování a neprostupnému a nepružnému pracovnímu trhu. Nyní napsal text pro Foreign Affairs, kde opakuje, že je euro umělý a politický projekt.

No podíváme-li se na vývoj „amerického projektu“ od nezávislosti po celé 19. století, zjistíme, že byl ještě mnohem bolestivější, než co se nyní děje v Evropě. Byla tu hospodářská krize třicátých let 19. století, bankroty jednotlivých států a vášnivé boje o to, kdo na koho doplácí mezi Severem, Jihem a Západem. Nakonec přišla i válka Severu proti Jihu, které se snad v Evropě vyhneme. O tom všem výborný text na serveru agentury Bloomberg.

Jak by to Feldstein viděl před sto osmdesáti lety? Chápal by projekt americké federace a „budování dolarové zóny“ jako umělý, politický a předčasný? Nebo by mu tehdy stál za to?