Dobrá zpráva je, že v atmosféře globalizace a otevřených trhů a v době, kdy je bankovnictví a produktivní část ekonomiky ovládaná zahraničním kapitálem, není možné koketovat s populismem, xenofobií a extremismem. Stejně tak nemůže s nacionalismem koketovat zadlužená země závislá na vnějším financování.

V momentě, kdy se populismus přehoupne z řečí do konkrétních ochranářských a autoritativních opatření, vyvolá tvrdou protireakci trhů, které si vyžádají nápravu. Populismus a autoritářství lze snad provozovat ve velkém a stále do značné míry uzavřeném Rusku, ne v malé otevřené ekonomice, jakou je Maďarsko (Maďarsko chce být velké, ale není a nebude). Vyhraněná levice ať se neraduje z toho, že trhy dnes odmítají pravicového Orbána, stejně by odmítly levicový populismus – pokud by přešel od slov do praxe.

…

Gavyn Davies se ve Financial Times zamýšlí nad tím, proč krize eura přímo neovlivňuje americkou ekonomiku, která najednou vykazuje překvapivě velmi slušná čísla, jak v oblasti zaměstnanosti, tak v celkovém růstu, tak v průmyslu.

Je možné, že se evropská krize na výsledcích americké ekonomiky teprve projeví?

Nejnebezpečnějším kanálem přenosu krize je podle Daviese krize evropského bankovního sektoru. Zatím přenosu nákazy brání odvážné a nestandardní politiky obou centrálních bank, tedy Fedu i ECB. I ECB činí mnohem víc, než oficiálně připouští. Nicméně schopnost centrálních bank absorbovat šoky do svých bilancí má své meze. Ale rok 2008 se prý opakovat nebude.

…

Podle George Sorose naopak světu hrozí něco mnohem horšího než rok 2008, tedy pokud se euro rozpadne, protože pak se jistě rozpadne i EU a s tím padne na svět ekonomická katastrofa.

…

Americký ekonom Martin Feldstein kritizoval projekt společné evropské měny už v roce 1992, především kvůli chybějícímu federálnímu přerozdělování a neprostupnému a nepružnému pracovnímu trhu. Nyní napsal text pro Foreign Affairs, kde opakuje, že je euro umělý a politický projekt.

No podíváme-li se na vývoj „amerického projektu“ od nezávislosti po celé 19. století, zjistíme, že byl ještě mnohem bolestivější, než co se nyní děje v Evropě. Byla tu hospodářská krize třicátých let 19. století, bankroty jednotlivých států a vášnivé boje o to, kdo na koho doplácí mezi Severem, Jihem a Západem. Nakonec přišla i válka Severu proti Jihu, které se snad v Evropě vyhneme. O tom všem výborný text na serveru agentury Bloomberg.

Jak by to Feldstein viděl před sto osmdesáti lety? Chápal by projekt americké federace a „budování dolarové zóny“ jako umělý, politický a předčasný? Nebo by mu tehdy stál za to?