Kup si kousek holandské hory

Země jako placka, v jejímž jižním cípu je pár kopečků a jinak nic. Jen nadýchaná šedobílá oblaka připomínají někdy docela věrně hory. Zasněžené vrcholky na horizontu jsou ale samozřejmě jen iluze.

Časem ostatně objevíš krásu i v této krajině, která se cizincům zdá někdy jednotvárná. Holandské dominanty v krajině jsou taky úplně jiné. Ve městech jsou to věže kostelů, někdy moderní nápadná konstrukce mostu, a nebo zvláštní osobitá architektura některých výškových budov. Venkov je selská idyla, jen kostelní věže - a to je často jen hranol, podstavec bez spičky, na kterou už po skončení hospodářského rozkvětu před staletími najednou nebylo - naznačují v dálce vesnici nebo městečko. Holandsko jsou sytě zelené louky, na nich černobílé krávy, všude vodní kanály, v dálce střechy selských stavení s bílou linkou štítu a vše orámované světlemodrým jasným vzduchem. Záchytný bod v podobě třeba hradu nebo zříceniny na kopci, nebo vůbec kopec jako takový, na to můžeme zapomenout. Tady je takovým bodem v rozlehlé rovině nanejvýš větrný mlýn. Novodobé větrné růžice na betonových pylonech se při nejlepší vůli nějaké dominantě ani nepřibližují, ať už jsou v jakékoliv formaci, a to v rozlehlém polderu, a nebo podél mořského pobřeží. Máš pocit ze tě ruší, dokážou prostě dát okolí akorát tak na frak.

Ale teď přišel jeden bývalý cyklista a dnes novinář s famózním futuristickým nápadem. Holandsko bude mít svou vlastní horu! Jako model by mohla sloužit například japonská Fuji: pěkně do špičky, se zasněženým vrcholkem, na území tak asi deset krát deset kilometrů, dva tisíce metrů do výšky by nám stačilo. Potupnému indoor lyžování v halách s umělým sněhem a příslušným dirndlovým folklórem by bylo s největší pravděpodobností odzvoněno. Holanďani by nemuseli masově za sněhem do Rakouska, Francie nebo Skandinávie. A do Sauerlandu a nebo ještě dál do Krkonoš. Na vrcholku hory by byla pořádná rychlobruslařská dráha s řídkým vzduchem, pod ním sněhové boudy s horskou turistikou jakou známe jen z Alp. Lyžařské sjezdovky, skokanský můstek a bobová dráha v zimě a v létě serpentiny pro cyklisty, paragliding, létání na rogallu. Celoroční vyžití pro horolezce. K tomu by se tam třeba dala uskladňovat elektřina pomocí přečerpávání vody do výškově rozdílně položených jezer. Vnitřek hory by se dal využít pro sportovní centrum, bazény, cyklistickou dráhu a případně obchody. V současnosti se v Holandsku rozvíjí inovativní pěstování rostlin pod LED-lampami, což by se dalo ideálně provozovat uvnitř hory. A páni, k tomu ta vyhlídka! To Holandsko doposud nezažilo.

Levné by to nebylo, ale takových dvě stě milliard eur by to prý spravilo. V dnešním světě se už nikdo takové částky nelekne. Poslední měsíce se v médiích, v politice a celé Evropě žongluje s miliardami, ale tomto případě tvrdí odbornici, že návratnost investic by byla zaručená. Napůl snílci, napůl odvážlivci, ochotní riskovat, už vidí horu v barvách. Taky proto, že podle vyjádření odborniků je to sice technicky náročný, ale proveditelný projekt. Sportovní svazy nemusí nikdo přesvědčovat, ty se za tento nápad postavily už hned zezačátku. Taková vlastní hora, to znamená zároveň obrovskou pracovní příležitost. Ekonomický impuls kolem této gigantické stavby by nebyl v krušných časech trvající krize k zahození.

Teď se už čeká jen na to, kde vzít těch dvě stě milliard. Jak to tak známe ze zkušenosti s velkými projekty, rozumnějsí by bylo mít k dispozici sumu tak dvojnásobnou. Ale kdo se tohoto bláznivého nápadu ujme a udělá z šílenosti reálný projekt, ten vstoupí do historie. Osmdesát chytrých hlav chce do konce roku 2012 vypracovat reálný plán a jen na to je potřeba pro začátek jeden a půl milionu eur. Jako obyčejný smrtelník se už teď certifikátem za 50 eur na projektu hory můžeš podílet. Nebo si koupit aspoň tričko s emblémem a sloganem. A ten zní: Ta hora bude!

http://hofferskruger.com

http://www.plantlab.nl/4.0/

http://www.diebergkomter.nl/bouwers/