Sarkozy prosazuje ochranářská opatření. Blíží se konec Evropské unie?

Když se blíží volby, tak se politici předhánějí v kupování hlasů voličů. Snaží se naslibovat hory doly a ti, co jsou u moci, se snaží prosazovat taková opatření, na která uloví co nejvíce voličů. A je jedno, jestli tato opatření mají smysl a jsou z dlouhodobého hlediska přínosem pro společnost. Důležité je vyhrát volby, tudíž účel světí prostředky. 

Sarkozy slibuje hory doly

Jelikož na jaře budou volby ve Francii, tak i současný prezident Sarkozy se činí. Navrhuje snížení příspěvku firem na zdravotní a sociální pojištění a zároveň chce výpadek těchto peněz kompenzovat zvýšením DPH na výrobky ze zahraničí. Tímto opatřením se sníží mzdové náklady francouzských firem, čímž jejich výrobky mohou být konkurenceschopnější a zároveň francouzský domácí trh bude chráněn díky vyšší sazbě DPH na dovoz.  Tím bude uchráněn pracovní trh, nezaměstnanost nebude tak vysoká a stát tak nakonec vybere více na daních a ušetří na podpoře v nezaměstnanosti. To jsou výhody, kterými se argumentuje ve prospěch těchto změn.

Logikou je tedy ochrana francouzského trhu. Avšak všechno má svůj rub a líc. Co v tomto případě nejde jednoznačně vidět, je skutečnost, že Francouzi si tak už například nekoupí levněji vypěstované pomeranče z jižního Španělska. Zaplatí za ně více (nebo si koupí rovnou ve Francii draze vypěstované), a tudíž jim už nezbude tolik peněz na nákup dalších výrobků či služeb tj. nedají možnost vydělat dalším lidem. Dále na francouzské firmy nebude vyvíjen takový tlak, aby byly efektivnější a hospodárnější.  Může se také stát, že na toto opatření budou reagovat jiné státy a zavedou podobná opatření, což se dotkne francouzského exportu.

Má vůbec eurozóna nějaký smysl? 

Mnoho ekonomů se shodne, že problémy Španělska, Itálie a Řecka by nebyly tak hrozivé, kdyby jejich ekonomiky fungovaly v národních měnách v režimu volně pohyblivého kurzu (tzv. floatingu). Posilování a oslabování národní měny probíhá kontinuálně a to dle výkonnosti národního hospodářství. Když je na tom země hůře, tak dojde automaticky ke znehodnocení měny. Tím se importy stávají dražšími a naopak export zlevňuje. Když by Francie zavedla toto opatření, tak by tím de facto částečně suplovala funkci národní měny (zdražení importů skrz vyšší daně a nižší mzdové náklady u domácích výrobců).  Nebylo ale při vzniku jednotné evropské měny argumentováno, že zavedením Eura se státy vyhnou účelné devalvaci své měny? Nebylo argumentováno, že jednotná měna zvýší mezinárodní obchod? A přesně toto chce Francie svým novým opatřením negovat. Toto prosazuje prezident Sarkozy. Když ho ale poté resp. předtím resp. neustále vidím na „intenzivním“ jednání s dalšími evropskými politiky, kteří se společně snaží „zachránit“ Evropu nebo udělat Evropu „lepší“ jako jeden celek, potom jeho vystupování na národní úrovni postrádá logiku. Ostatně logiku postrádají téměř všechny politické (ne)činy.