Vědkyně a vědci mají do jistého věku téměř stejné příležitosti. Pak se však něco stane. Již deset let setrvale ubývá výzkumnic v přírodních vědách a ve vědách technických jejich počet stagnuje. Kam se ze špičkové vědy a výzkumu ztrácejí vzdělané a talentované ženy?
Historička Milada Paulová se stala vůbec první ženou, která v někdejším Československu získala právo přednášet na univerzitě. Psal se rok 1925. O čtrnáct let později vybojovala titul první profesorky. „Při současném tempu potrvá už jen osmdesát dva let, než se vyrovná zastoupení žen a mužů na postu profesora,“ ironizuje socioložka Marcela Linková.
K sarkasmu ji opravňují loňské výsledky monitorovací studie o postavení žen v české vědě. Ty totiž ukazují, že od dob profesorky Paulové se situace žen ve vědě zas tolik nezměnila.
Zbývá vám ještě 90 % článku
Vyberte si přístup na míru
Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
HN měsíční
90 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 329 Kč
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený.
Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte
předplatné.
Vyberte způsob sdílení