Je snadné se smát Lucii Gallové, hlavní organizátorce protestů proti zkorumpovaným politikům, které odstartovalo zveřejnění spisu Gorila. V rozhovoru pro list Sme hovořila totiž o tom, že politiky by lidé měli volit a odvolávat přes internet, stejně jako by prostřednictvím webu chtěla vytvořit novou ústavu. Úsměv spojený s úvahou o politické naivitě ale zamrzne na rtech i v dobře vyhřáté místnosti při širším pohledu na to, proti čemu, jak a hlavně proč lidé v posledních týdnech ve střední Evropě protestují tak, že je ani kremelský mráz neodradí.

Tisíce lidí vyšly do ulic v Polsku vyjádřit odpor proti dohodě ACTA, která podle nich omezí svobodu slova právě na internetu, který Gallová považuje za základ jejího pojetí demokracie. V jednom šiku šli polští antifašisté i zarytí národovci.

Protestu proti slovenské Gorile se zúčastnilo v osmi slovenských městech dohromady kolem třiceti tisíc lidí. V Maďarsku demonstrovali v ulicích příznivci vlády i opozice. V Rumunsku byly protesty v ulicích oficiálním důvodem včerejšího odstoupení premiéra Emila Boca.

V Česku, kde tradice vášnivých a zanícených protestů není taková jako ve výše uvedených zemích, studenti a pedagogové protestovali proti ministru školství. Pádnějším důvodem k protestům by ovšem měl být postoj, který premiér Petr Nečas zaujal na posledním summitu vůči budoucnosti Česka v Evropské unii. Ale i tady se něco chystá. Vím minimálně o dvou připravovaných protestních akcích, i když tisíce lidí do ulic nejspíš nevyjdou.

Co mají tak heterogenní protesty společného kromě vágní inspirace španělskými indignados a americkým hnutí Occupy? Krize tradiční politiky se nabízí jako obecné, všeobjímající vysvětlení. Ale vodítko nabízí na protesty většinou skoupá novodobá česká politická tradice.

Na jedné straně je totiž stranická politika, podle níž by práci pro blaho lidu měli odvádět profesionálové, kteří se pouze jednou za čtyři roky voličů zeptají, zda a jak byli spokojeni. Tu reprezentují ve své vrcholné formě korupčně stranické propletence a teorie Václava Klause o „NGOismu“ - tedy škodlivého vlivu nevolených nevládních organizací na demokracii. „Pro mě je NGOism skoro na stejné úrovni jako komunismus,“ pravil český prezident na konferenci v roce 2005. Různí aktivisté a organizace, které se snaží ovlivnit kvalitu veřejného života, jsou v jeho pojetí jen obtížný hmyz.

Druhý postoj, z něhož vědomky či nevědomky čerpají inspiraci lidé jako Lucie Gallová, má kořeny v eseji Václava Havla „Moc bezmocných“. Byl to pravda text o jiných poměrech, napsaný v roce 1978, ale poměrně dobře vystihuje pocity lidí, kteří si v pátek nakoupili v Bratislavě v akci v Tesku banány a pak jimi zasypali plot kolem sídla slovenské premiérky. Politická byrokracie, jak Havel v „Moci bezmocných“ nazval tehdejší komunistickou vládu, se sice změnila, ale její odtrženost od „mas“, tedy od voličů, je nyní podobná.

V Maďarsku nevládní organizace na počátku roku odmítly pomoc tradičních stran při organizaci protestu proti konzervativní vládě Viktora Orbána podobně jako Lucie Gallová a její přátelé nechtěli, aby se strany zúčastnily jejich protestu v Bratislavě. Rumunské protesty nebyly oficiálně spojeny také s žádnou stranou, i když opozici nakloněná média dělala, co mohla. Stranické aparáty jsou ve střehu, ale ještě ne vyděšené. Mají k dispozici dobře organizované sítě, peníze a programy.

Právě neschopnost předložit alternativu je základním společným rysem nových „bezmocných“ jak ve střední Evropě, tak ve Španělsku nebo ve Spojených státech. Nikdo zřejmě nezajde tak daleko jako Václav Klaus s jeho „NGOismem“. I když jsou hackeři, facebookové skupiny a vrhači banánů značně neorganizovaní, političtí šíbři mají přesto důvod k obavám. Bezmocní mají vliv a hlasují ve volbách. Tak třeba kdysi nejsilnější strana slovenské pravice, Dzurindova SDKÚ-DS, se v průzkumech dostala na práh volitelnosti do parlamentu. Nebo polský premiér Donald Tusk tlaku „ulice“ ustoupil a pozastavil ratifikaci smlouvy ACTA. Přispělo i to, že hackeři se nabourali do webové stránky kanceláře premiéra, což nebylo nikterak složité. Chránilo ji jen heslo „admin1“.