Indickému sportu vládne fenomenální nuda

Zdlouhavý, složitý, ale přesto populární

Kriket je sportem pocházejícím z Anglie a první zmínky o této hře sahají do 17. století. Jedná se o míčovou pálkovací kolektivní hru, ve které soutěží dva týmy po jedenácti hráčích. Nadhazovač se pokouší zasáhnout míčkem tři tyčky, které stojí za odpalovačem snažícím se naopak poslat míček do ohraničeného hřiště. Princip hry tedy vychází z baseballu a slavný americký herec Robin Williams o tomto sportu také prohlásil, že se jedná o baseball na sedativech, čímž vystihl dojem mnoha nezaujatých diváků. Kriket je totiž zvláštní hrou s velmi komplikovanými pravidly a dlouhou dobou trvání. Jeden zápas se hraje pět dnů a je třeba mít velkou trpělivost, aby člověk tomuto sportu porozuměl. Přesto se v zemích britského Commonwealthu těší velké oblibě a kromě samotné Anglie je tak velmi populární v asijských a pacifických státech, jako například v Indii, Pákistánu, Bangladéši, na Srí Lance, v Austrálii či na Novém Zélandu.

Výše uvedené týmy doplněné ještě o reprezentace několika ostatních zemí (například Jižní Afriky, Zimbabwe, Irska či Nizozemí) se každé čtyři roky účastní mistrovství světa, které po letních olympijských hrách a fotbalovém šampionátu představuje třetí největší sportovní událost na světě. Celkový počet soutěžících týmů je 14 a největšími favority bývají obvykle Indie, Jižní Afrika a Austrálie. Jelikož se navíc poslední šampionát konal v roce 2011 právě v Indii, byl zájem fanoušků nepředstavitelný.

Kriketový Jágr a Hašek

V této zemi je kriket masovou záležitostí a jednoznačně nejsledovanějším televizním sportem. Hraje se zde největší kriketová soutěž světa a reprezentační tým Indie představuje v kriketu něco podobného jako Argentina a Brazílie ve fotbale dohromady. I samotní hráči se těší obrovské popularitě. Podle průzkumu časopisu India Today byl v seznamu 50 nejmocnějších osob v Indii na prvním místě magnát Mukéš Ambání. A hned za ním se umístil Sachin Tendulkar, nejuctívanější indický hráč kriketu s výstižnou přezdívkou „Bůh“.

Během mistrovství se například netočí žádné bollywoodské filmy a některá kina vysílají místo nich kriketové zápasy, které jsou hojně navštěvovány i na samotných stadionech s kapacitou přes sto tisíc diváků vytvářejících vskutku pekelnou atmosféru. Nelze se tedy divit, že po vítězství Indie ve finále mistrovství světa v roce 2011 nad Srí Lankou propuklo celonárodní šílenství a slavit šla také Sonia Gándhiová, předsedkyně vládnoucí strany.

Sport a politika

Kriket tak měl i politické dopady. Na několik dnů dal zapomenout na tehdy nedávnou gigantickou korupční aféru s prodejem telekomunikačních práv, na ostudu kvůli zcela nepovedené organizaci her Commonwealthu a také na věčné problémy s Pákistánem. Indický premiér Manmóhan Singh pozval na semifinálový zápas šampionátu mezi těmito dvěma zeměmi, doprovázený mimořádnými bezpečnostními opatřeními, pákistánského předsedu vlády Júsufa Rázu Giláního s pokusem o prolomení vzájemných ledů. Po snadné výhře Indie ovšem rozhovory o zlepšení indicko-pákistánských stejně žádný pozitivní výsledek nepřinesly.

Indie hraje fotbal – Evropo třes se!

Přesto svým záběrem nemá kriket v Indii konkurenci, i když roste i obliba „tradičnějších evropských“ sportů, jakým je například fotbal. Anglickou Premier League sleduje v televizi přes 60 milionů Indů a kolonizátory založená indická fotbalová liga je starší než Real Madrid. Přestože se Indie pohybuje zhruba kolem 160. místa na žebříčku FIFA, existuje snaha fotbal v zemi zpopularizovat a upravit místní fotbalovou ligu, která vychází z konceptu kriketové ligy Indian Premier League. Hrát se má pouhých sedm týdnů za účasti šesti mužstev, jež si před startem rozdělí formou dražby celkem šest koučů a třicet zahraničních fotbalistů. Mezi nimi nechybí takové hvězdy jako Fernando Morientes, Hernán Crespo nebo Fabio Cannavaro, kteří za necelé dva měsíce práce obdrží až 600 tisíc dolarů.

A to není vše…

Mezi ostatní populární sporty obzvláště ve venkovských oblastech patří tenis a fanoušci si jistě vybaví jména Leander Paes a Mahesh Bhupathi, kteří vyhráli mnoho grand slamových titulů v deblu. Rozšiřuje se zájem i o motoristický sport a v loňském roce se na poměrně prašné trati ve státě Uttar Pradesh jel premiérový závod formule 1. Známou osobností z trochu jiného odvětví je pak rovněž Višvanáthan Ánand, indický šachový mistr světa.

Je tedy vidět, že sport v Indii má podobně jako v jiných zemích své nezastupitelné místo a ačkoliv jsou na vrcholu oblíbenosti odlišná sportovní odvětví než třeba v Evropě, jeho základní přínos se nikterak neliší. Stejně jako všude jinde na světě dokáže spojit lidi dohromady, přinášet radost a dát možnost aspoň na chvíli zapomenout na problémy všedního dne.