Následující text nechť přinutí každého, kdo si jej přečte až do konce, k zamyšlení, chuti a odvaze diskutovat o stavu společenského systému státu i světa.

Více než 50 let, co jsem přišel do Zlína, se věnuju sháněním faktů o batismu, ale původně spíš jaksi jen z obdivu. A pro potěšení, jako někdo sbírá nálepky od sirek a jiný autíčka. Před rokem jsem si uvědomil, že už se nemám téměř koho vyptávat. Tomáše Baťu už nepamatuje nikdo, Jana málokdo. Považuji fakta o batismu za natolik závažná, obdivuhodná a potenciálně nesmírně užitečná, že jsem se pustil do publikování.

Čerti mě berou, když vidím lidi nakupovat paměti mladých zpěvaček a starých hereček, když rádio hlásí, že má dnes narozeniny frontman nějaké bláznivé skupiny nebo nějaká americká matróna. Časopisy i noviny nemohou vyjít, nenaplní-li limit počtu pěkných tvářiček, nakukujících bradavek a hladkých prdelek. Odvážní reportéři, co včera informovali o zlodějinách politiků, dezertovali ke starostem o okrádání důchodců. Profesionální cirkus na hřišti nebo na ledě je představován jako sport a blázniví reportéři vysvětlují spolu s lídrem, proč ta Sparta už zase měla smůlu. Prostě starořímský chléb a hry. Stát okrádají ti, co jej mají řídit, nikoho nebaví podnikat. Je to nejpomalejší cesta ke zbohatnutí. Když peníze „leží na cestě“ a nesmrdí. A tak „rodinné stříbro“ jako OP Prostějov, Setuza, sklárny, porcelánky jsou vykradeny a zavřeny. Cukrovary prodány a sešrotovány, slavné zbrojovky podobně. Textilní, elektrotechnické a další závody prodány, peníze v daňových rájích. Průmyslový stát se změnil v dodavatele pracovní síly cizincům. Na scéně zůstávají firmy se stovkami miliard bůhvíjak získaných korun, developeři skupují vše, na čem se vydělají intrikami stovky procent. Národ chudne, je klamán a zrazen, vržen do propasti.

Je pěstována nenávist ke starým lidem, vláda na ně šikovně svaluje svou vlastní vinu za zadlužování a zvyšování daní. A funguje to. Jako by ti dnešní mladí plánovali v padesáti sebevraždy; vždyť je to tak ošklivé, být starým. Národní hospodářství, které za Československa, před 2. sv. válkou patřilo mezi deset nejvyspělejších ekonomik světa na obyvatele, se dnes může měřit jen s menšími zeměmi třetího světa.

Je pravda, že každý národ má takovou vládu, jakou si zaslouží. Ale proč právě my si zasloužíme, co  máme? Protože jsem troubové. Našim předkům, štvaných soudruhy 3 spojitých nádob, (KSČ, socdem. a odbory) vadilo, že Baťa vyrostl ze ševcovského učně za 38 let v nejmocnějšího podnikatele světa, že přinesl svému lidu bohatství nejlépe na světě vybavených a řízených fabrik, nejlépe vychovaných řídících kádrů, desetitisíců nejkvalifikovanějších dělníků a prodavačů, nejdokonalejší organizaci a řízení, první místo na světě v exportu obuvi, v úrovni obouvání, kdy byl národ obouván lépe, než USA. Který si mohl dovolit nabídnout vládě, že vybuduje od roku 1931 do 1940 základní předpoklady pro vybudování  milionového průmyslového velkoměsta mezi Napajedly a Olomoucí, které nenajde ve světě konkurenci. Usplavní Moravu, postaví přehrady na přítocích a vodní cestu k Dunaji – to vše na dlouhodobý úvěr, který bude splácet – čtete dobře – firma Baťa. Potřebuje jen, aby se stát zaručil v bance za úvěr. Nestalo se a to zřejmě proto, že Tomáš Baťa při cestě Německem poznal, že vše spěje k válce. Dal pokyny pro zahájení práce na plánech, jak se na válku připravit a hned na to, 12. července 1932 zahynul. Vím, všechna tato chvála je marná. Břídilové, vedoucí náš stát z Londýna se nechali přelstít těmi moskevskými. Nejen oni. I celý český národ (Slováci si ve volbách 1946 zvolili DS, ne komunisty, doplatili na obnovení ČSR) Zde je to, co tu potřebuju říct. Náš národ si naběhl na komunistickou propagandu, vyhlašující ochranu rolníků a živnostníků, žádné kolchozy, žádné znárodňování řemesel, Sovětský svaz si nás nechá vládnout, jak si zvolíme… Ale nebylo divu, že si národ naběhl. Nabíhal si vždycky na hlásání nenávisti k bohatým, k závisti vůči všem úspěšným, pořád hledal, jakým švindlem kdo zbohatl. Každý Čech byl mistrem světa a vždycky dopadl jak hlupák. Tenkrát i dnes!

Tento úvod zde umisťuju proto, abyste očekávali, že dalším čtením budete potěšeni jen někteří.

Většina nechce slyšet nepříjemné zprávy, ani volání po změně. To je důvod, proč máte zacpané uši a díváte se na opačnou stranu ulice. To je první příčina naší  budoucí bídy. Máme spoustu občanů s autoritou u veřejnosti. Ti mlčí, odmítají se vyjadřovat. Nechtějí s kůží na trh. Ale to je cesta do pekel. Chtěl bych vám připomenout, že už nejednou v historii elita národa mlčela a národ pochodil zle, i s elitou. Ti intelektuálové, co v době 1. republiky přizvukovali levici a Baťu, místo aby ho napodobovali, vynášeli do výšin, hořekovali s komunisty, že ševci ztrácejí práci. V květnu 1945 se pak s hrůzou v očích dívali, jak přivandrovalá lůza s rudými odznaky vynáší Baťovy světově uznávané kádry ne do výšin, ale za brány zlínských závodů. Z Jana, aby mu nemuseli zaplatit, protože znárodňování 1945 bylo vyhlášeno jako vykupování majetku, udělali sprostě kolaboranta. Nejvíc na to tlačil právě Beneš. Jan byl celou válku v USA a Brazílii. Že ještě mnozí z vás vědí své?! - chtěl vystěhovat národ do Patagonie. Tato pohádka nezhasla ani, když byla pro prostomyslnost vyřazena z obžaloby. Panebože 15 let těžkého žaláře pro Jana Baťu, kterému Beneš … radši to nedopovím. Jenom tolik povím, že Baťa by si do Moskvy pro ministra obrany, vnitra, spravedlnosti, zemědělství, informací, školství, lehkého průmyslu atd., nejel. Když sovětský satelit, tak otevřeně. Pod rouškou demokracie nikdy! Neodvážil se nikdo z Čechů účinně  pozvednout hlas proti Benešovi. Okázale milovanému presidentovi.

Tehdejší Čechové dovolili, že nejlepší světová firma byla ukradena svým geniálním budovatelům a stala se dodavatelem bot, pneumatik a strojů pro SSSR za jimi stanovené ceny. Ale nebylo ze strachu. Většina národa aplaudovala! A co se děje dnes?

Máme půl milionu nezaměstnaných, půl milionu dobře placených zbytečně zaměstnaných, dvacet let se tu rozkrádá po miliardách, přes dvacet bilionů korun za prodej továren a jiného majetku v době privatizace není k nalezení, aniž to koho zajímá. Státní dluh činí půl milionu na rodinu, a té rodině je to fuk, a když třeba ta rodina nadává, nikdo to nesmí slyšet! Protest? Ano našel se takový tichý protest poloviny národa. Nejít k volbám, nebo na protest volit komunisty. Jsme jako národ nehorázně pošetilí. Velké věci, velká témata nás nepřitahují. Lidé dávají sta korun měsíčně za bulvár. Televize si hlídají sledovanost, aby mohly zvedat ceny reklam, a nějaké vzdělávací a výchovné pořady? Vždyť by klesla sledovanost. A v tom vyrůstají naše děti, stále méně školami i rodiči vzdělávané. V publikaci Evžena Erdélyho Švec, který dobyl světa je na konci zařazeno dost ukázek baťovské literatury. Začněte číst třeba tam. Chytí vás to, vzdělá vás to, naučí vás to rozeznávat podstatné a nepodstatné, „nakazí“ vás to baťovským způsobům myšlení, jež kdysi dobylo svět. Taková četba je schopná z vás udělat jiné lidi. Tento text je ukázkou předmluvy ke knížce, připravené k vydání v příštích měsících. Je to nástin možného řešení téměř neřešitelné situace  lidstva v souvislosti s probíhajícím úbytkem pracovních míst v průmyslu, zemědělství a službách. V  navrhovaném řešení je mnoho z batismu a zatím není znám jiný návrh.

 

Pište si o základní knihu batismu, „Švec, který dobyl světa“ od Evžena Erdélyho.
150 stran životopisu Tomáše Bati a historie závodů. Kdo to nečetl, sotva může mít nějaké nezkreslené ponětí o tom, co znamenal Baťa Zlín. Firma, jaké není dosud rovno.