Proč střední Evropa kryje záda Viktoru Orbánovi

V roce 2010 zvítězil Fidesz pod Orbánovým vedením v maďarských parlamentních volbách, když s koaličními křesťanskými demokraty získal ústavní většinu, která mu dodala politickou sílu pro uskutečnění rozsáhlé proměny země postižené zadlužením, stagnací ekonomiky a morálním rozkladem.

Ambiciózní plán na podporu ekonomického růstu i konsolidaci politického systému země po vládě socialistů poškozené korupčními skandály potřebovala. Drtivá většina, kterou Fidesz ve volbách získal, však brzy začala vzbuzovat obavy. Znepokojení přinesl již mediální zákon z roku 2011. Na začátku letošního roku pak vstoupila v účinnost nová ústava s řadou dalších předpisů. Od té doby zní ve světových médiích mantra o ohrožování demokracie, k němuž prý dochází například prostřednictvím zákona o centrální bance, omezujícím její nezávislost.

Kritiku ze strany EU Budapešť ignorovala, načež Komise zahájila stíhání Maďarska pro porušení evropského práva. To vzbudilo celoevropskou pozornost, bývalý americký velvyslanec prohlásil, že země riskuje ztrátu členství v EU, a začalo se mluvit o tom, že by mohla přijít o preventivní půjčku od MMF a EU, o kterou loni požádala.

Bezprecedentní nátlak

Ne všichni Evropané však chtějí Orbána postavit „na hanbu“. Při obhajobě nové legislativy ho v Evropském parlamentu podpořila frakce Evropské lidové strany (premiér je ostatně jejím místopředsedou) a skupina Evropa svobody a demokracie. Na jeho obranu vystoupili i někteří politici na národní úrovni. Litevský parlament například přijal rezoluci, která změnu maďarské ústavy podpořila. 

Ozvalo se také Polsko. Poslanec opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) Stanisław Pięta vystoupil v Sejmu s proslovem o „bezprecedentním nátlaku ze strany EU“. Několik poslanců PiS zorganizovalo demonstraci před sídlem zastoupení Komise ve Varšavě. Šéf strany Jarosław Kaczyński prohlásil, že „do Maďarska se navrací demokracie a pořádek, ale Evropské komisi se to nezamlouvá“. 

Viktora Orbána ale podpořil také premiér Donald Tusk, který o maďarském vývoji hovořil i s předsedou Komise Josém Manuelem Barossem. Tusk označil některé reakce na situaci v Maďarsku za „přehnané a nespravedlivé“ a prohlásil, že podle něj v zemi funguje demokracie na standardní evropské úrovni.

Dwa bratanki?

V případě PiS nejsou vystoupení na Orbánovu obranu překvapivá. Jak Fidesz, tak PiS dnes v Evropě reprezentují hluboce konzervativní proud hraničící s euroskepticismem. Stačí si vzpomenout na Kaczyńského výroky o tom, že přijde čas, kdy „ve Varšavě budeme mít Budapešť“, které pronesl po prohraných parlamentních volbách a přihlásil se tím k modelu nápravy státu, který Orbán nyní v Maďarsku prosazuje. Co však k podpoře Orbána vede Donalda Tuska, který platí za euroentuziastu, jehož vláda s mainstreamem EU aktivně spolupracuje?

Jde o projev fenoménu, který vyjadřuje veršované heslo „Polak, Węgier, dwa bratanki, i do szabli, i do szklanki“, připomínající historické přátelství obou národů?  Napovídalo by tomu, že po zahájení právního stíhání vůči Maďarsku začaly být v Polsku pořádány „večery solidarity s Maďarskem“ a zdůrazňována vzájemná sounáležitost. Svou roli také může hrát orientace Tuskovy strany Občanská platforma, která v Evropském parlamentu patří do stejné politické skupiny jako Fidesz, a také má (podobně jako litevská vláda Andriuse Kubiliuse) zkušenost s potřebou nepříjemné série reforem.

Solidaritu Varšavy s Budapeští by nyní mohl posílit další problém, který se před Maďarskem vynořil. Komise minulý týden rozhodla, že Maďarsku zmrazí část prostředků z Kohezního fondu se zdůvodněním, že země neplní kritérium tříprocentního rozpočtového deficitu. Vzhledem k tomu, že v Evropě existují státy s významnějšími finančními problémy, to vzbudilo podezření, že Komise využívá argument fiskální disciplíny jako trest za znepokojivý politický vývoj. Tyto úvahy patří do sféry spekulací, neboť se formálně jedná o dvě rozdílné otázky. Maďarsko loni na vlně budování nového státu provedlo různé účetní experimenty se státním rozpočtem: mj. znárodnilo důchodové fondy či zavedlo zvláštní daně. Jeho závěrečný účet tedy vypovídá ledacos, málo však o reálném stavu ekonomiky země nad Dunajem.

Pro Polsko jako největšího příjemce unijních dotací však jde o důležitý signál, zejména v době, kdy EU začíná více dbát na fiskální disciplínu. Samo se totiž potýká s problémy při plnění kritéria rozpočtového schodku a také se již nacházelo na seznamu zemí, kterým hrozil postih v podobě odstavení unijních dotací.

Podpora z Prahy

S Orbánem se kupodivu solidarizuje i ČR. Poté, co Komise rozhodla zablokovat Maďarsku část financí, se ozval český premiér Petr Nečas, který doporučil Radě ministrů, aby při projednávání návrhu Komise postupovala se zvýšenou opatrností. Proč premiér vlády rozpočtové odpovědnosti brání zemi, která odpovědně hospodařit nedokáže a k lepším závěrečným účtům si klestí cestu znárodňováním důchodových fondů?

Nečasova vláda možná hledá nový zdroj středoevropské důvěryhodnosti poté, co nepodepsala fiskální úmluvu a připojila se ke skupině zemí podporujících úsporný unijní rozpočet, čímž se odvrátila od partnerů z poslední vlny rozšíření, bojujících za silnou kohezní politiku. Možná se ale premiérovi jen zalíbil maďarský styl odmítání bruselských pravidel natolik, že popřel sám sebe.

Adéla Denková

Autorka je juniorní analytičkou AMO