Dobré zprávy o afrických ekonomech a ekonomikách

Výborně. Není nadto, když se sejde partička bílých mužů a rokují nad tím, proč jsou ubozí Afričani chudší a chudší.

Divil byste se. Přinejmenším třetina ze šesti set účastníků byla z Afriky. Na závěrečné panelové debatě u příležitosti vydání Oxford Companion of African Economies byli všichni čtyři panelisté — a zároveň spoluautoři knihy — ekonomové z Afriky. Mezi nimi minulý a současný hlavní ekonom Světové banky pro Afriku. Jen moderátor byl Angličan.

V Africe jsou ekonomové?

A nejen to. Na úvodní debatě konference prezident Etiopské ekonomické společnosti popisoval vývoj své organizace. V době jejího založení před dvaceti lety aby člověk v Etiopii místního ekonoma pohledal. Dnes má společnost na tři tisíce členů, publikuje vlastní ekonomický žurnál a každoročně pořádá mezinárodní vědeckou konferenci.

To bych rád věděl, jestli jim je tolik ekonomů k něčemu dobrých.

Na to jsem se také během debaty prezidenta Etiopské ekonomické společnosti zeptal. Odpověděl, že jasně říci, které konkrétní hospodářské politiky v Etiopii činnost jeho organizace ovlivnila, nelze, ale že úroveň odborné a politické debaty o ekonomických tématech se od roku 1990 v Etiopii zásadně změnila k lepšímu. A to se na kvalitě přijímaných politik musí časem projevit.

To ostatně v Česku taky, ne?

Souhlasím. Proto je dobře, že u nás přibývají kvalitní ekonomické think tanky, zatím především IDEA.

Ještě k té konferenci. Má smysl pořádat další a další konference o rozvojové pomoci?

Konference byla o afrických ekonomikách, ne o rozvojové pomoci. Té se věnovaly jen dvě nebo tři debaty z více než padesáti.

O čem byly ty ostatní?

O zemědělství, vzdělání, mezinárodním obchodě, zahraničních investicích, trhu práce, měnové a rozpočtové politice... Rozvojová pomoc z bohatých zemí byla jen jedním z mnoha témat, stejně jako je to jen jeden z mnoha faktorů ovlivňujících rozvoj v Africe.

Přišel konečně někdo na to, proč Afrika již tak dlouho stagnuje nebo chudne.

Afrika nestagnuje. V minulé dekádě rostly africké ekonomiky v průměru o pět procent ročně, stejně rychle jako v Asii. Šest z deseti nejrychleji rostoucích ekonomik světa bylo v Africe. A navzdory současné krizi v rozvinutých zemích budou podle Mezinárodního měnového fondu africké země v tomto roce růst o téměř šest procent.

Ale není to jen rostoucími cenami potravin a nerostných surovin?

Zčásti ano, ale nejen jimi. Mnoho zemí za posledních dvacet let podstatně zreformovalo své hospodářství. Zmírnily regulace brzdící soukromou iniciativu, posilnily vlastnická práva a otevřely se světu. V Africe také ubylo válek a přibylo demokracie.

Jak bude Afrika vypadat za takových deset let?

To kdybych věděl, tak pověsím doktorát na háček a přihlásím se na hlavního ekonoma pro Afriku ve Světové bance. Chlapík, který tuto práci dělá teď, říkal, že očekává podstatně rozdílný vývoj napříč zeměmi. Tipnul si, že minimálně dvanáct afrických zemí vstoupí do klubu „středně rozvinutých ekonomik“ a minimálně šest si naopak proti dnešku pohorší.

Ve "středně rozvinutých ekonomikách" už nebudou extrémně chudí lidé?

Před dvaceti lety devadesát procent extrémně chudých lidí žilo v chudých zemích. Dnes jich tři čtvrtiny žijí ve středně rozvinutých zemích, často v sousedství čtvrtí bohatých lidí a silné střední třídy. Jde hlavně o Čínu, Indii a latinskou Ameriku.

A v Africe?

Tam to bude dost možná podobné. V mnoha zemích podstatná část obyvatelstva zbohatne, ale zároveň část zůstane v chudobě a společenském vyloučení.

Copak tyto země nemůžou vybudovat sociální systém? Ten by chudobu vyřešil, stejně jako tady v Evropě.

Byl jste někdy v romských osadách na východním Slovensku?

Ne, proč?

Ale nic. Sociální záchranná síť v Africe pomalu vzniká, bohužel ale často pomáhá spíše střední vrstvě než těm nejchudším.

Mimochodem, když Afrika bohatne a je tolik afrických ekonomů, proč se ta konference konala v Oxfordu, a ne v Africe?

Nejspíš proto, že ji organizuje Oxfordská univerzita. Ale váš nápad se mi líbí.  Proč ji neuspořádat v Lagosu nebo Nairobi? Uvidíme příští rok.