České šetřiče vody pro Indii

Firma Watersavers působila v Technologickém inkubátoru VUT, který provozuje Jihomoravské inovační centrum. Tak úzké spojení businessu a vědy u nás bohužel přeci jen stále není běžnou záležitostí. Jak se Vám, podnikatelům, spolupracuje s akademiky a odborníky z VUT?
V Technologickém Inkubátoru, budově INTECH, jsme byli v letech 2006 – 2009 a bylo to perfektní prostředí pro náš startup. Propojení vědy, výzkumu a akademického světa s podnikatelským má velký přínos pro všechny zúčastněné strany. Osobně jsem přesvědčen, že to je velmi účinný způsob, jak ve světovém měřítku zvyšovat konkurenceschopnost českých firem produkujících inovativní produkty či technologie a ve výsledku tak přispívat ke konkurenceschopnosti České Republiky jako celku.

Spolupráce s odborníky z VUT nás velmi motivovala a obohatila – laťka odbornosti byla nasazena vysoko. Při vývoji jsme se tak naučili nedělat v otázkách kvality a zpracování kompromisy, dát detailům čas, který si zaslouží a nejít žádnou zkratkou, i když to je pohodlnější. Ve výsledku z toho vzešly produkty světové úrovně.

Jste příkladem inovativních firem s obrovským potenciálem, které do budoucna mají být podporovány v rámci nových českých strategických dokumentů (Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti, Exportní strategie 2012-2020). Co vnímá vaše firma jako největší překážku svého podnikání?
Z našeho subjektivního pohledu je to nedostatečné propojení mezi inovacemi a tím, jak k nim náš stát přistupuje. Na jednu stranu se razí termíny jako konkurenceschopnost nebo inovace, na druhou stranu, když se objeví české výrobky, které význam těchto dvou slov bezezbytku splňují, je nesmírně těžké prosadit jejich širší využití. Narážíme na zkostnatělost legislativy – dodnes bojujeme s tím, že neexistuje ,,kolonka“, kam by spadaly naše produkty. Zaměstnanci státní správy pak neví, jak danou věc uchopit a pracovat s ní.
V České Republice vznikají skvělé nápady, máme vysoce kvalitní vědu a výzkum, velmi dobré technologické prostředí a mnoho dalších předností. Pokud by se náš stát zdokonalil v efektivním využívání těchto předností a přistupoval k nim dostatečně sebevědomě, mohli bychom alespoň v rámci EU být ,,trendsetter“ a přestat koukat k sousedům, jak to dělají oni. Potenciál tu je.

Jaký z vládou navržených nástrojů (např. seed-fondy, program Inostart, užší spolupráce s univerzitami) nebo z nástrojů používaných v jiných zemích by Vám usnadnil další rozvoj?
Jelikož období startupu je za námi a již několik let stojíme na vlastních nohách, samotný rozvoj je jen na nás. Nečekáme a ani nechceme vodit za ruku. Raději bychom, aby vybrané nástroje dokázaly za ruku vzít koncového uživatele a ukázat mu, jaké jsou trendy a jak se k nim může dostat. Jde například o dotace ze strukturálních fondů EU a programy pro jejich přerozdělování, které jsou velmi často zaměřeny na konkrétní postup nebo technologii a nechávají tak pramalý prostor pro inovativní přístup. Takto alespoň vnímáme situaci na poli úspor vody a energie, na kterém působíme.
Musím ale poznamenat, že dnes je pro začínající projekty k dispozici více vládou podporovaných nástrojů pro rozvoj, než jak tomu bylo před několika lety. Tomu samozřejmě tleskáme a doufáme, že se trend udrží. Např. CzechInvest má řadu zajímavých programů pro inovativní, začínající či menší podniky a dokáže jim pomoci na regionální i mezinárodní úrovni, což je skvělé.

Vybavili jste spořiči vody skoro všechna česká ministerstva, kromě zemí EU máte obchodní zastoupení i v zemích, jako je Saudská Arábie, Dubaj, Kuvajt, Indonésie nebo třeba Tádžikistán a Kyrgyzstán. Nyní míříte do Indie. Proč si myslíte, že právě rok 2012, který je zatížen řadou rizik ohrožujících ekonomický růst, bude ten správný pro vstup na indický trh?
Období krize, pokles hospodářského výkonu, zpomalení ekonomického růstu, související rozpočtové škrty a podobné jevy jsou obecně vnímány velmi negativně. Přináší s sebou totiž nutnost dělat změny. V tom je však nesmírně cenná možnost začít dělat věci lépe, efektivněji, a dívat se na ně z nových úhlů. Čím je krize horší, tím více se z těchto možností stává nutnost. A právě naše produkty nabízí vyšší efektivitu, šetrnost a úsporu bez ztráty komfortu – z hlediska peněz i nesmírně cenné komodity, jakou je pitná voda.

V Indii roste objem odpadních vod vypouštěných do kanálů a řek rychleji než kapacita úpraven, navíc rostoucí počet obyvatel Indie současně zvyšuje nároky na dodávky vody především pro zemědělství, které pohltí více než 80 % veškeré spotřeby sladké vody v Indii. Je bez diskuzí, že do budoucna bude Indie muset zvýšit vodohospodárnost. Jakým způsobem by ke zvyšování vodohospodárnosti firma Watersavers mohla přispět?
My dokážeme pomoci především ve městech a tam, kde teče pitná voda. Jsme schopni její spotřebu snížit v domácnosti nebo na celém objektu v rozmezí 20-70 % a z  toho plyne řada pozitivních věcí. Zásadní je úspora peněz a samotné vody, která je následovaná úsporou energie potřebné pro její ohřev. Když ale uvažujeme dál, tak je znatelné i menší zatížení infrastruktury odpadních vod a zatížení životního prostředí obecně. Jelikož úsporou energie v důsledku dosahujeme snížení emisí v ovzduší, tak kromě menšího negativního dopadu na zdraví obyvatel se otevírají i možnosti, jako např. zvýšení příjmů z prodeje emisních povolenek. Zhodnotit všechny pozitivní aspekty použití našich výrobků by vydalo na vědeckou studii – ty základní si ale leckdo zvládne odvodit sám.

Vydal jste se osobně do Bombaje na průzkum trhu. Byla to Vaše první cesta do Indie? Jaké hlavní dojmy jste si odnesl z jednání s indickou stranou?
Jednalo se o cestu druhou, ale podstatně delší a přínosnější, než když jsem v Indii byl jen na pár dní z důvodu návštěvy veletrhu. Při druhé cestě jsem v Mumbai strávil přibližně šest týdnů a velmi si této zkušenosti cením. Hlavními dojmy z řady jednání, které jsem v Indii absolvoval, je, že se člověk musí obrnit trpělivostí a také se nenechat odradit mnohdy odlišným stylem jednání, než na jaký jsme zvyklí u nás v Evropě. Pokud se toto zvládne, úspěchy se dostaví.

Jaká je podle Vás současná informovanost o indickém trhu? Využíváte při pronikání na trh služeb některých organizací (CzechInvest, CzechTourism, příp. dalších)? Jak hodnotíte jejich pomoc?
Informovanost o indickém trhu vnímám jako postupně zkvalitňující se záležitost a příkladem je i vznik Česko-indické obchodní komory. Mnoho lidí se už na Indii nedívá skrz prsty, ale spíš se zvědavostí a zájmem. Jelikož je Indie na předních místech nové exportní strategie ČR, tak věřím, že zájem a informovanost bude jen narůstat.