Trnitá cesta k přesným údajům o středočeských miliardách

“Základní myšlenka přirozeně zůstává stále stejná,” všímá si ekonom a informatik Jiří Skuhrovec. “Papír je nejlepší schovat mezi další papíry. To platí pro fyzické dokumenty i webové stránky. Odlišnost spočívá v tom, že webové stránky musíte schovávat nejen před lidmi, ale i před vyhledávači.”

Dvě firmy, pět názvů

Tak zvaní administrátoři jsou soukromé firmy, které si úřady najímají, aby za ně organizovaly výběrová řízení, když na tuto práci samy nestačí nebo za ni nechtějí nést plnou odpovědnost. Pozornost se v posledních dnech soustředila na dvě z nich: Avezu a ML Compet. To proto, že pomáhaly skupině lidí kolem zatčeného hejtmana Davida Ratha rozdělovat zakázky spojené s opravami zámku Buštěhrad a středočeských nemocnic.

Když ale začnete pátrat po tom, kolik peněz, komu a na co z evropských fondů tyto firmy vlastně pomáhaly rozdělit, narazíte na těžko překonatelné překážky. Ačkoli se stále jedná o stejné dvě firmy, vystupují ve veřejných databázích pod pěti různými jmény. Ani když si je všechna v obchodním rejstříku najdete, nebude vám to moc platné. Informační systém veřejných zakázek spravovaný ministerstvem pro místní rozvoj neumožňuje vyhledávat v desítkách tisíc záznamů podle administrátora. (Má i další nedostatky, jejich podrobnému rozbor se na tomto blogu budeme věnovat někdy příště.)

Oficiální informační systém naštěstí není jediným pramenem, z nějž může zájemce o důkladnější pochopení korupčního systému čerpat. V úvodu citovaný Jiří Skuhrovec již dva roky společně se dvěma kolegy z Institutu ekonomických studií data o veřejných zakázkách a veškeré s nimi související informace ze státem spravovaných serverů stahuje, čistí a analyzuje. Na jejich základě počítá trojice doktorandů zIndex. Má nestranně hodnotit miniterstva a další úřady podle toho, jak poctivě a otevřeně své zakázky zadávají. Ale poptávka po vyčištěných datech roste. Autoři zIndexu nedávno založili firmu Datlab, která má data i analytiku nad nimi poskytovat komerčně. Zájem o čištěná data má paradoxně i státní správa, která chaos sama vyrábí.

V dánských na stole

Autoři zIndexu mají spoustu historek o tom, jak státní úřady a státem kontrolované firmy dělají všechno proto, aby jejich hospodaření zůstalo neprůhledné. A je těžké rozlišit, kdy se jedná o lajdáctví a špatnou organizaci práce, a kdy o záměrné zakrývání faktů. “Například ČEZ nevyplňuje do formulářů o zakázkách IČ dodavatelů. Když jsme se ptali, jak je to možné, ukázali nám vyhlášku z ministerstva, podle které to není povinné,” říká Jiří Skuhrovec. Proč potom políčko ve formuláři je, když se nemusí vyplňovat? A jak tabulku spárovat s jinými databázemi, když chybí jednoznačný klíč (v názvech firem jsou často drobné variace, stačí přidat nebo ubrat mezeru a počítač má s jejím rozpoznáním potíže)? Problém “řeší” nová verze informačního systému veřejných zakázek tak, že IČ dodavatele nezveřejňuje u žádné zakázky.

Nebo jiný zarážející příklad: české úřady vypisují desítky veřejných zakázek v dánských korunách. Ve elektronickém formuláři je totiž rozbalovací seznam měn, ve kterém následuje “DKK” hned po “CZK”. Nepozorní úředníci se často překlikávají a výsledky jejich práce už pak nikdo nezkontroluje. Tabulky jsou tudíž plné překlepů, chyb a důležitých políček, která však zejí prázdnotou. Někdy se v nich může ukrývat důležitá tajenka.

Díky spolupráci se zIndexem jsme dospěli k závěrům, které zveřejňujeme v článku na titulní straně dnešních Hospodářských novin. Nejprve jsme z databáze zIndexu získali tabulku celkem 720 zakázek administrovaných firmami, o něž se zajímáme. Omezili jsme ji na období, kdy David Rath vykonával funkci hejtmana. Potom jsme odfiltorvali zakázky, jež tyto firmy rozdělily uchazečům mimo Středočeský kraj. Dále bylo nutné odstranit duplicity, které vznikly kvůli souběhu staré a nové verze informačního systému spravovaného ministerstvem pro místní rozvoj.

Zbylo 73 zakázek, které si podle našeho názoru zaslouží pozornější zkoumání. Tady jsou srovnané podle sumy veřejné zakázky v korunách: