Hlasování z vězení?

Může se obviněný David Rath domáhat účasti na jednání Poslanecké sněmovny, přesto, že je nyní ve vazbě? Ne. Není pro to žádný právní podklad. Některé názory se opírají o skutečnost, že zákon o výkonu vazby, na rozdíl od zákona o výkonu trestu odnětí svobody, neobsahuje žádné výslovné omezení politických práv. To je sice pravda, ale je třeba vyjít z Ústavy a z podstaty rozhodnutí o zbavení imunity poslance.  Imunita v té části, která je veřejnosti nejznámější, znamená překážku trestního stíhání. To nemůže proběhnout bez souhlasu komory, jíž je poslanec členem. Výjimkou je situace přistižení poslance při činu nebo bezprostředně poté, kdy souhlas předběžně vydává předseda komory. Navzdory obecně rozšířenému dojmu imunita není ochranou jednotlivého poslance, ale ochranou parlamentu jako celku.

Proto se také poslanec imunity nemůže vzdát a o přípustnosti trestního stíhání rozhoduje celá komora nebo ve speciálním případě její předseda. Imunita je zkrátka zárukou nezávislosti parlamentu a nerušenosti jeho práce. Co tedy znamená souhlas s trestním stíháním? Odstranění procesní překážky zahájení normální trestního stíhání se všemi možnými důsledky. Tedy souhlas se zadržením, výslechem (zde je ústavní výjimka, že poslanec může odmítnout vypovídat o skutečnostech, o kterých se dozvěděl při výkonu mandátu), uvalením vazby, obžalobou i eventuálním odsouzením a vykonáním trestu.

Stíhaný poslanec nemá žádná privilegia

Po vyslovení souhlasu s trestním stíháním se tedy s poslancem zachází jako s každým občanem. Účelem vazby je omezit volný pohyb dotčené osoby a její kontakt s okolím. Zájmy trestního řízení převažují nad řadou jinak garantovaných práv a svobod. Jestliže byl vysloven souhlas s trestním řízením, potom zahrnuje všechny důsledky, které přicházejí v úvahu, včetně omezení poslance v možnosti vykonávat jeho mandát. Opačný výklad by v daném případě jak popřel smysl vydání k trestnímu stíhání, tak i smysl vazby, respektive eventuálního trestu odnětí svobody. Právo může být jistě spletité, ale jeho výklad nemůže vést k závěrům odporujícím základní podstatě interpretovaných institutů.

Je možné, že mé argumenty nebudou pro mnoho čtenářů dostatečně přesvědčivé. Potom je odkazuji na rozhodnutí Ústavního soudu ve věcně totožné věci týkající se bývalého poslance Miroslava Sládka, kterému vazba znemožnila účast na prezidentské volbě v roce 1998. Otázka, zda má vazebně stíhaný poslanec nárok na zajištění účasti na schůzích Poslanecké sněmovny je podle mě zbytečná. Nepopírám ale právo D. Ratha obrátit se v této věci třeba na Ústavní soud.

Rath před imunitním výborem? Jistě!

Je zde ale jiná otázka: má mít Rath možnost vystoupit ve své věci na mandátovém a imunitním výboru a poté na plénu Poslanecké sněmovny, než tato rozhodne o přípustnosti jeho stíhání s konečnou platností? Zde odpovídám, že ano. Nejenom pouze pro zajištění průchodu práva na sdělení jeho stanoviska, ale především v zájmu nezávislosti Poslanecké sněmovny.

Jde o to, zda Poslanecká sněmovna bude hlasovat čistě formálně o zprostředkovaných informacích, nebo bude moci prohlásit, že si vyslechla i druhou stranu. Ano - může to být organizačně složitější, může to být pro některé členy Poslanecké sněmovny i nepříjemné. Nic to ale nemění na tom, že se jedná o závažný a netypický případ a je žádoucí, aby proběhl korektně.

Tedy, účast na běžné práci Poslanecké sněmovny vazebně stíhaný poslanec nemá, možnost vyjádřit se před konečným rozhodnutím o jeho trestním stíhání by však mít měl.

Článek vyšel v Hospodářských novinách 21. května 2012.

Mezititulky vloženy redakcí.