Z deště pod okap? Prezidentské volby v Egyptě

Do dalšího kola, které se uskuteční 16. června, totiž postupuje necharismatický kandidát Muslimského bratrstva Mohamed Mursi a poslední Mubarakův premiér Ahmed Šafík, bývalý voják přímo napojený na předchozí režim. Oběma přitom většina pozorovatelů předpovídala třetí a další místa. Naopak dva hlavní favorité, bývalý šéf Ligy arabských států Amr Músa a odpadlík od Muslimského bratrstva Abdul Futúh, propadli. Bez zajímavosti není ani třetí místo, které obsadil levicový populista Hamdín Sabáhí, stavějící na Násirově odkazu.

Výsledek napovídá mnohé o současném stavu egyptské společnosti. Od revoluce uplynul více než rok a volby se konaly ve chvíli, kdy je společnost stále fragmentovanější a tápe ve svém dalším směřování. Rozděluje ji přitom nejen tradiční socioekonomického štěpení, ale také postoje k roli islámu i revoluci samotné. V situaci, kdy stále není napsána nová ústava, je tak volby třeba vnímat především na pozadí sporů o budoucí podobu egyptského uspořádání.

Z předběžných výsledků lze vyvodit, že se výrazně projevilo především náboženské štěpení na sekularisty a islamisty. Žádnému kandidátovi se přitom nepodařilo přitáhnout k sobě přívržence opačného tábora. Zatímco středový Amr Músa byl pravděpodobně odmítnut sekularisty jako slabý kandidát, liberálně se profilující Abdul Futúh nedokázal překonat nálepku islamisty. Svou roli hrála také nespokojenost mnohých voličů se současným stavem, který se vyznačuje hospodářskou stagnací a špatnou bezpečnostní situací, z čehož část Egypťanů viní právě loňskou revoluci. Naopak její zastánci, kteří volby považují za frašku, je bojkotovali vhazováním neoznačených lístků.

Ve výsledku vítězného Mohameda Mursiho, který byl znevýhodněn pozdním vstupem do předvolební arény a zastíněn charismatem islamisty Futúha, se projevil vliv Muslimského bratrstva a jeho schopnost mobilizovat své voliče. K nim se patrně přidala i část voličů salafistické strany Al Núr, pro které byl Futúh příliš liberální. Ahmedovi Šafíkovi naopak zajistila hlasy jeho kritika islamistů, kteří nyní kontrolují většinu parlamentních křesel, a image „tvrdé ruky“, jež dokáže obnovit pořádek v zemi a nastolit vládu práva. Pravděpodobně ho volila i velká část egyptských Koptů, kteří se obávají, že islamisté ovládnou po parlamentu i prezidentský úřad.

Rozdíly mezi hlasy obdrženými jednotlivými kandidáty jsou nicméně velmi malé a do druhého kola nepostupuje nikdo s výrazným náskokem. Navíc přes padesát procent voličů volilo kandidáta, který prvním kolem neprošel, a velká část společnosti se tak vítězem voleb nebude cítit reprezentována. Platí to tím spíše, že ve druhém kole nezbyla žádná alternativa v podobě některého z umírněných kandidátů. Červnový zápas místo toho staví voliče před volbu mezi systémem, v němž budou plně dominovat islamisté, a kandidátem, který slibuje návrat k minulým pořádkům.

Zjevný antagonismus mezi kandidáty navíc ještě prohloubí štěpení egyptské společnosti. Revolučně naladění Egypťané budou navíc s největší pravděpodobností druhé kolo voleb bojkotovat ve snaze zpochybnit jejich výsledek. Dlouhá cesta ke kýženému demokratickému uspořádání se tím dostává na další z řady komplikujících odboček.

Tereza Jermanová

Autorka je juniorní analytičkou AMO