Ludvík Daněk začínal se sportem v Blansku, kde byl v květnu 1995 jmenován čestným občanem. V mládí propadl nejprve zimním sportům, býval dokonce jihomoravským přeborníkem ve skocích na lyžích a jeho první medaile (bronzová) je z dorosteneckého mistrovství republiky v běhu na lyžích. K atletice jej "přetáhl" až mladší bratr, který zkoušel hod diskem.
Osud mu ale příliš nepřál. Tatínek mu umřel, když bylo Ludvíčkovi 16 dní. V roce 1957 jako voják základní služby havaroval na motorce, kterou řídil jeho kamarád. Skoro půl roku si poležel v nemocnici se zraněním páteře a natrženou ledvinou.
Když jej po pěti měsících pouštěli z nemocnice jako neschopného další vojenské služby, řekli mu lékaři, aby na sport zapomněl. „Buďte rád, že vůbec chodíte,“ zdůraznili mu několikrát.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.



