Těžká cesta do Silicon Valley

Se startupem PostRocket, který jsem si vybral původně, jsme se nakonec po absolvování megazdlouhavé byrokracie dostali do slepé uličky, protože jsme měli problémy se získáním mých víz - PostRocket nesplnili kritéria, která musí splňovat firma, aby Amerika pustila cizince na stáž.

Hrála v tom roli kombinace více věcí - mají za sebou jen první kolo investic (seed-round), kde získali od investorů "jen" 650 tisíc USD (což se mně zdálo megahodně peněz, ale na americké poměry to asi neni nic světoborného). Byl bych pátý zaměstnanec a 4 týpci, co to založili, odešli po prvním roce z výšky, aby si založili startup a jejich věkový průměr je 21 let :). Proto se jim asi úplně nezdálo ("neobměkčilo" je ani to, že jsou z celkem prestižního akcelerátoru 500startups a rozplývají se nad nimi fejmers typu Dave McClure). Což je paradoxní, neboť právě to mě na tom lákalo nejvíce (kromě toho, že jsem chtěl zažít, jak se rozbíhá startup v USA z ničeho), ten risk, že mohou zkrachovat po pololetí a já bych jel domů - ale na druhé straně i obrovská šance, neboť tím, že bych do jejich firmy naskočil úplně na začátku, bych dostal kromě platu i nějaký podíl / akcie ve firmě, takže by to hned dostalo úplně jiný rozměr. Co je s prvními zaměstnanci Facebooku? Citáty o nich ve Forbes :). Myslim, že kluci mají potenciál vybudovat něco velkého, pro ilustraci BuddyMedia (firma z podobných vod) koupila nedávno Salesforce za 689 mil. USD. Ale co už teď ... shit happens for a reason, takže nad tím nepláču po nocích, ale určitě budu sledovat, co se jim poradít vybudovat. A plakat budu až když to někomu prodají za nějakou megasumu :)

Máma mi 10x denně opakovala, že jsem měl jít do velké firmy a já jsem jí opakoval, že ne ne mami tohle je právě ta životní šance, ne nějaká - už - megafirma. Nakonec měla pravdu :). Poslouchejte své mámy! (Ale někdy i neposlouchejte a poslouchejte své srdce, ale to tu radši nedávám, protože to zní jak strašné klišé, protože pak bych se učil na zkoušky a nedělal bych TakeToSiliconValley.com ;)

Když to padlo, musel jsem se vratit k těm větším firmám z USA a začít všechno řešit znovu. Tím, že uběhlo hodně času, mnoho z nich už pozici, co mi nabízeli v lednu, obsadili, ale naštěstí některé stále nikoliv - takže jsem měl zase trochu na výběr mezi Valley / SF a LA, ale rozhodl jsem se nakonec přidržet Valley aby se mi splnil sen. I když bylo velmi těžké odmítnout tu druhu nabídku, neboť přišla od člověka, kterého dlouho obdivuji, ale život nekončí a doufám, že jednou s ním ještě nějak budu moci spolupracovat.Plácl jsem si s NitroPDF, který sídlí v San Francisku a dělají programy na práci s PDF soubory (v podstatě přímý konkurent Adobe Acrobatu). Jejich produkty používají desítky milionů lidí a loni měli obrat nějakých 13mega USD, tak doufám, že už s těmi vízy nebudou problémy ... Mají shodou okolnosti i tým developerů na Slovensku v Nitře, a byli tu něco řešit pár týdnů dozadu - tak jsem se ocitl v Nitře v NitrePDF. A setkal jsem se s jejich CEO a šéfy Development a Desktopu, udělali na mě docela dojem - jsou to zkušení harcovníci a myslím, že za ten rok bych se od nich mohl naučit spoustu věcí. Rovněž připravují launch nového produktu, takže aspoň takto zažiju přípravy a rozběh něčeho nového.

A tak zase řešíme víza, zase od začátku všechno papírování, ale co už - patří to k tomu. Kdyby šlo vše hladce, měl bych odlétat někdy v srpnu. Vedle toho dělám na pár rychlých projektech a učím se přitom HTML/CSS.

Skoro každý se mě ptá, jestli se těším. Určitě se těším :) ale raději to už nepřeháním, protože jsem se strašně těšil už i do PostRocketu. Už jsem znal celé Palo Alto přes Google StreetView (a měl i vyhlédnutý park, kam budu chodit na cigaretku nadýchat se čerstvého vzduchu) a stalo se něco, co jsem fakt nečekal. Takže raději jsem opatrný.

Nejlíp to vystihla moje máma:

- Mami, jdu nakonec do větší firmy, jseš ráda?
- Budu ráda, až když budeš sedět v letadle.