Evropská komise v pátek schválila českou žádost o to, aby elektrárenské podniky jako ČEZ dostávaly až do roku 2019 část emisních povolenek zdarma. V době, kdy se v téže budově v Bruselu horečnatě vymýšlí, jak krachující systém na regulaci emisí zachránit, to může vypadat jako pověstný hřebíček do rakve. Že se prominentní nástroj evropské klimatické politiky míjí účinkem, protože je zahlcen miliardami přebytečných povolenek, které nikdo nepotřebuje, snad už pochopilo i Polsko. Proč ale Komise povolila problém zhoršit dalšími desítkami milionů volných povolenek pro české výrobce elektřiny?
Když se ke konci roku 2008 schvalovaly změny v evropském systému emisního obchodování (ETS), jednou z klíčových novinek bylo, že si od roku 2013 měly všechny elektrárenské firmy emisní povolenky kupovat (dosud je dostávají zdarma). Jenže, jak popsal na svém blogu bývalý ministr životního prostředí Jan Dusík, do projednávané novely se na poslední chvíli dostala zvláštní výjimka: [...] členské státy EU nakonec ve strachu, co by s [klimaticko-energetickým] balíčkem mohlo udělat české předsednictví EU, do textu směrnice přidaly výjimky pro Polsko a Českou republiku. Podle ní budou tyto země moci zdarma přidělit část povolenek pro roky 2013-2020. Jedním dechem mnozí dodávali, že nevěří tomu, že by se některá vláda dobrovolně připravila o tak významný příjem státního rozpočtu. Český parlament to však – na popud ČEZu – udělal.” Poslanci ČEZu Říman, Vojíř a Urban využili politické situace v době úřednické vlády Jana Fischera a formou neústavního přílepku k nesouvisejícímu zákonu navrhli poslat desítky miliard výrobcům elektřiny. A v září loňského roku se česká žádost o 108 milionů emisních povolenek v hodnotě přibližně padesáti miliard korun dostala na stůl Evropské komisi.
Komise měla prověřit, zda plán přidělování povolenek odpovídá původnímu účelu výjimky - zda investice, které se výrobci elektřiny zavázali realizovat výměnou za bezplatné povolenky, přispějí ke zlepšení tuzemské energetiky. Z analýzy předloženého investičního plánu ale jednoznačně vyplynulo, že česká žádost se téměř kompletně míjí se smyslem právní úpravy. Spíše než jako investiční stimul k modernizaci energetiky poskytuje ČEZu a spol. možnost, jak si jednoduše přilepšit. Některé projekty dokonce povedou ke zvýšení znečištění. Například investicí v Teplárně České Budějovice stoupne spotřeba hnědého uhlí o dalších více než 24 tisíc tun hnědého uhlí ročně, čemuž bude odpovídat i vyšší množství emisí oxidů síry, prachu a skleníkového CO2.
Během diskusí s Evropskou komisí sice musela Česká republika z plánu přidělování povolenek odstranit několik nevyhovujících energetických projektů, ale Komise zatím nezveřejnila, na jaké projekty odmítla přidělit bezplatné povolenky a jaké naopak schválila. Bohužel tak platí, že povolenky, které mohly přinést peníze do státního rozpočtu, dostanou elektrárenské firmy, a veřejnost stále neví na co. Podle předběžných indicií se však škrty mohou týkat např. elektrárny ČEZu v Ledvicích nebo zařízení firmy Alpiq v Kladně.
Nejedná se o definitivní tečku za kauzou bezplatných povolenek. Českou žádost ještě bude Komise přezkoumávat s ohledem na možné narušení hospodářské soutěže, a to zejména v souvislosti s tím, že některé navrhované investiční projekty by v souhrnu vedly k dalšímu posílení postavení ČEZu na trhu. To je v rozporu s pravidly obchodování s povolenkami i s veřejným zájmem. Rozhodnutí, po kterém může český plán přidělování volných povolenek doznat dalších zásadních změn, lze očekávat v září.
Klára Sutlovičová, Centrum pro dopravu a energetiku
