Jsem všežravec, ale léčím se

Na jedné straně v dějinách naší civilizace probíhá zřetelná morální evoluce ve vztahu k mimolidským zvířatům, hnutí za práva zvířat se těší stále větší oblibě, stejně jako alternativní směry ve stravování, které se snaží utrpení zvířat minimalizovat. Respektované vědecké instituce přináší stále více důkazů o zdravotní výhodnosti rostlinné stravy stejně jako varování před ekologickou a ekonomickou náročností stravy živočišné.

Když se však na druhé straně zeptáme náhodného člověka na ulici, jestli si myslí, že je vegetariánství vhodným životním stylem pro moderního člověka, s největší pravděpodobností nám odpoví, že nikoliv, protože „člověk je všežravec, takže musí jíst i maso“.

Aby ne. Většina lidí v ČR (včetně mě) byla vychována k přesvědčení, že bez masa a dalších živočišných produktů člověk onemocní nebo rovnou zemře. Nedlouho poté, co jsme se naučili slabikovat „Máma mele maso, ó my se máme“, nám školní autority v hodinách přírodovědy sdělily, že je člověk všežravec a do jeho jídelníčku tedy bez diskuze patří jak rostliny, tak i maso, mléko a vejce. Kromě toho jsme byli poučeni o existenci potravního řetězce, ve kterém „kráva sní trávu, člověk sní krávu“, a jen tak bude odvěkým zákonům přírody učiněno zadost.  

Tomuto hlasu autorit se v prepubertálním věku dokáže jen málokdo vzepřít. Výjimku tvoří např. jedinci, kteří byli traumatickým způsobem konfrontováni s původem svého jídla (např. bylo-li zabito zvíře, které osobně znali a dokázali vnímat jeho jedinečnou osobnost). Takový příběh mi před měsícem vyprávěla Kirsten Jungsberg, mladistvě vyhlížející dáma v důchodovém věku, která na začátku 80. let založila mezinárodní Vegan Festival.

Maso přestala jíst již v pěti letech poté, co jí rodiče k obědu naservírovali oblíbeného králíčka. Ačkoliv musela čelit výčitkám i nátlaku svého okolí, nikdo už ji nedokázal přesvědčit, že zvířata jsou jídlo, a ne přátelé. Až po řadě let zjistila, že není jediná na světě, když se ve škole dozvěděla, že je prý vegetariánka. Kromě těchto výjimek ale získáváme schopnost kritické reflexe údajných daností okolního světa až na hraně dospělosti, a to ještě pouze pokud nezůstaneme pasivními konzumenty reklamy a „mainstreamových“ médií, která mají tendenci podporovat status quo.

To, že lidé nemusí konzumovat živočišné potraviny, již dnes ale bezpečně víme díky desítky let trvajícím populačním studiím. Názorem Americké dietetické asociace a Kanadských dietologů je, že „správně rozvržená vegetariánská strava je zdravá, nutričně vyvážená a zdravotně přínosná v prevenci i v léčbě různých onemocnění. Dobře rozvržená veganská a všechny druhy vegetariánské stravy jsou vhodné pro všechna životní období, včetně těhotenství, kojení, dětský věk i dospívání.“ Prohlášení dalších odborných organizací najdete v článku Těchto 10 významných odborných institucí schvaluje veganství. Česko je v tomto ohledu poněkud pozadu, ať už v oficiálních prohlášeních (Česká pediatrická společnost a Společnost pro výživu schvaluje jako vhodné pouze lakto-ovo-vegetariánství, ale i to za daných okolností považuji za významný pokrok), nebo ve složení spotřebních košů pro stravování dětí, ale i zde je znát jistý pozitivní vývoj.

Moderní dietetická doporučení nejenže vyvrací dřívější hypotézy o „neúplných bílkovinách“ a podobných nepodložených tvrzeních, ale naopak vyzdvihují rostlinnou stravu jako možné řešení a účinnou prevenci civilizačních chorob. Nejen zdravotní, ale i ekologické dopady industriální živočišné produkce se ukazují být stále závažnější. I expertní zprávy OSN již léta upozorňují, že v současné situaci je pro budoucnost člověka výhodnější, ne-li přímo nezbytné, preferovat méně náročnou rostlinnou zemědělskou produkci a zdravotně přínosné stravování.

I kdyby se míra konzumace masa vrátila pouze do stavu, jaký byl běžný před sto a více lety - tedy maso maximálně jednou týdně -, byl by to obrovský krok směrem ke zrušení intenzivních velkochovů, nekonečných transportů a pásových jatek, jež jsou pro zvířata spíše utrpením než životem. Smířlivé řešení v tomto duchu nabízí např. dlouholetý vegetarián Sir Paul McCartney, který vyzývá k zavádění bezmasých pondělků. V úplném přechodu na vegetariánství podle něj lidem brání pouze nedostatek informací o zdravotních výhodách a povědomí o dnešní podobě živočišné produkce. Slavný ex-beatle dokonce prohlásil, že „kdyby jatka měla stěny ze skla, každý by byl vegetarián.“

S tím, jak se vyvíjí naše schopnost empatie s příslušníky ostatních živočišných druhů, je i otázka nutnosti zabíjení zvířat pro obživu moderního člověka stále aktuálnější. Otázka respektu ke zvířatům ovšem není módním výstřelkem posledních desetiletí – vegetariány z etických důvodů bylo mnoho významných historických osobností: Einstein, Kafka, Tesla, Tolstoj, Rousseau, da Vinci, Ovidius, Seneca, Pythagoras a další.

Leonardo da Vinci věřil, že se jednou jemu podobní lidé „budou na zabíjení zvířat dívat tak, jako se dnes dívají na zabíjení lidí.“ Já věřím alespoň v to, že se děti ve škole začnou učit, že člověk jakožto všežravec sice maso strávit dokáže, ale konzumovat ho nemusí, nebo ho alespoň nemusí získávat zabíjením zvířat (viz vegan burger na fotografii). To považuji za úplný základ pro možnost svobodné volby.