Dagestán je země fotbalu zaslíbená, ale Evropané to nezjistí

Dnes večer vyběhnou na trávník fotbalisté dagestánského klubu Anži Machačkala a budapešťského Honvédu, kteří se spolu utkají o postup do prestižní Ligy mistrů. Banální zpráva, řeklo by se. Jenže severokavkazský klub a jeho příběh je vše jiné než banální.

O Dagestánu se člověk dočte v posledních letech především v rubrice černá kronika. Před obchodem s alkoholem vybuchla bomba. Policie v obklíčeném domě zlikvidovala tři teroristy. Šéf místní policie byl zastřelen před svým domem. Při operaci v horách byli zabiti čtyři rebelové. To jsou titulky, které člověk už ani nevnímá...

Vražedná tichá válka

V republice na břehu Kaspického moře zuří tzv. tichá válka. Pro jedny je to válka s terorismem, pro jiné se zkorumpovanou vládou. Důvody jsou stejné jako všude jinde na severním Kavkaze.

Obrovská nezaměstnanost mezi mladými, dosahující až 80 procent. Zoufalá míra korupce, která ve spojení s klanovým systémem prakticky vylučuje jakoukoli možnost sociální prostupnosti.

Státem placení islámští duchovní jsou zhusta prodejní a za příslušnou sumu vám posvětí třeba i nový Mercedes. Nevymýšlím si, viděl jsem to na vlastní oči. Co to má společného s islámem, mi ovšem nedokázal nikdo vysvětlit. Ostatně mnozí muftí ani nemají příslušné vzdělání, případně budí dojem, že znalosti o islámu čerpali leda tak z brožury pro začátečníky.

O to přitažlivější jsou salafisté, kteří hlásají návrat k čistému islámu a kritizují korupci a hříšné chování duchovenstva. Naprostá většina z nich sice odmítá násilí, ovšem ta menší část místo na sílu slova spoléhá na sílu kalašnikovu či výbušnin. Policie pronásleduje často všechny, a tak mají dagestánští teroristé vždy o rekruty postaráno.

Raketový vzestup Anži

Existuje ale jedna věc, která spojuje všechny Dagestánce bez ohledu na víru. Je to fotbal. Hlavní zásluhu na tom má miliardář Sulejman Kerimov. Ten zde totiž počátkem loňského roku začal budovat superklub Anži Machačkala.

Anži v jednom z místních jazyků znamená perla. A Kerimovovy ambice rozhodně nejsou malé. Trenérem je Holanďan Guus Hiddink, kapitánem týmu Samuel Eto'o, z Chelsea přišel třeba ruský reprezentant Jurij Žirkov. Sportovní výsledky zatím nejsou přesvědčivé, ale to je v zásadě jedno.

Důležité je, že celý Dagestán náhle začal žít fotbalem. Obrovské plakáty se symbolikou klubu jsou k vidění po celé Machačkale. Hlavní ale je, že všichni začali fotbal hrát. Policisté i salafisté.

Posledně jmenovaní mají dokonce svou vlastní ligu.

"Každou neděli v sedm ráno se na hřišti vedle centrálního parku schází tak 200 lidí, aby si zahráli fotbal. Je to docela legrační podívaná," vypráví fotograf časopisu Russkij reporter Michail Mordasov, který se z Machačkaly nedávno vrátil.

Pravidla hry jsou samozřejmě stejná, ale vousatí salafisté hrají pouze v dresech s dlouhými nohavicemi a rukávy, zakázáno je hrát hrubě, kouřit nebo pít alkohol. Dokonce si hráči nesmí ani ulevit ostřejším slovíčkem.

O to absurdněji zní rozhodnutí evropské fotbalové federace UEFA o tom, že kvůli bezpečnostní situaci Anži své domácí zápasy nesmí hrát v Machačkale. Hráči budapešťského Honvédu mluvili o nebezpečí číhajícím na severním Kavkaze.

Pro jiné sportovce by to asi byla pravda, ovšem fotbalisté tu jsou zcela v bezpečí. Na jejich podpoře se shodnou policisté i vousatí islamističtí radikálové. Jakkoli je to asi jediné, co je spojuje.