Japonka z Fukušimy: Češi si pořád stěžují. To Japonci zase nikdy nevyřknou všechno

Třináctým rokem žije Masako Asahina-Jindrová v Českých Budějovicích, a ještě se za ní lidé nepřestali zvědavě otáčet. Inu, Japonce byste v tomto městě spočítali snadno. Po rodné zemi se jí nestýská.

„Můj domov už je tady,“ říká křehká černooká žena. Badatelská práce v Biologickém centru, hra na klavír, koncertování, fotografování, bubnování na taiko, setkávání s přáteli, to všechno případný smutek spolehlivě zaplaší. Přesto nyní odchází na tři roky do Spojených států, bez svého českého manžela.

Co bude potom? Budoucnost nechává otevřenou. To Japonci prý neumí, pořád se zabývají tím, co může nastat, strachují se, co přijde. „Aspoň v tomhle už jsem trochu Čech,“ usmívá se plaše.