Změna MHD nemusí být k horšímu

MHD v Daejeonu

Daejeon má svoji MHD založenu na autobusech, které doplňuje (od r. 2006) jediná linka metra. Provoz autobusů končí někdy kolem 23:00 (metro jezdí o hodinu déle), poté jsou k dispozici jen taxíky. (Na rozdíl od Prahy jsou ale taxíky v Daejeonu vnímány jako součást systému MHD a jejich cena je při obsazení čtyřmi pasažéry srovnatelná s jízdným v autobusech.) V Daejeonu neznají měsíční (čtvrtletní, roční...) kupóny, ale platí se každá jízda. Buď hotově do kasičky při nástupu do vozu (nyní je základní jízdné 1200 KRW, tedy asi 20 Kč), nebo pomocí karty, kterou je možné nabít v síti večerek. Drtivá většina občanů Daejeonu pro jízdy MHD používá právě karty. Vedou je k tomu tři důvody – nižší jízdné (o 100 KRW), pohodlí při placení (není nutné mít neustále hrst drobných u sebe) a hlavně – s kartou je možné přestupovat – při výstupu z autobusu se přiloží karta ke čtečce a během následujících 30 minut není nástup do dalšího autobusu účtován. Díky tomu má město Daejeon zcela přesná data o tom, jak lidé MHD využívají – kdy jedou, kde nastupují, kde přestupují a odkud se zase vracejí zpět. (Vsuvka k ochraně osobních dat: karty pro MHD jsou anonymní, lze je dobíjet pouze hotovostí, nikoliv kreditní kartou a nesou pouze informaci o typu cestujícího – dospělý, dítě, student, důchodce, válečný veterán). Díky systému karet tak má Daejeon velmi přesný přehled o tom, jak obyvatelé města MHD využívají.

Stav z roku 2007

 Můj první dojem z MHD v Daejeonu byl naprostý chaos. Autobusy běžně jezdily přes celé město, chvíli jely po hlavních tazích, aby se vzápětí proplétaly úzkými uličkami a intervaly se pohybovaly mezi 8 a 70 minutami (na zastávkách přitom nejsou jízdní řády, jen zhruba polovina je vybavena displeji s informací o tom, za jak dlouho pojede kýžený spoj, jinak je cestující odkázán na SMS dotaz). Ano, dostal jsem se od univerzity bez přestupu některým z autobusů po celém městě, ale musel jsem počítat s tím, že na autobus můžu dlouho čekat. Navíc, trasy linek se poměrně často (byť jen v detailech) měnily a rok stará mapa MHD již byla značně neaktuální.

Velká změna v roce 2009

V roce 2009 připravil daejeonský magistrát totální změnu MHD. Vycházel přitom hlavně z údajů, které měl z přepravního systému, cílem bylo MHD z pohledu cestujícího zrychlit a zjednodušit. Změna zahrnovala:

• Zavedení dvou metrobusů s intervaly kolem 5 minut a s vyhrazenými pruhy. Spolu s jedinou linkou metra plní obdobnou funkci, jako metro pražské.

• Zavedení páteřních linek autobusů. Ty mají intervaly kolem 12 minut, křižují město po hlavních tazích a plní obdobnou funkci, jakou mají v Praze tramvaje.

• Zavedení linek pro obsluhu místních čtvrtí. Mají intervaly do 20 minut a jejich hlavní úlohou je zajistit lokální dopravu a dopravu k metrobusům a páteřním linkám.

Tyto změny doprovázely i formální úpravy. Metrobusy dostaly červený nátěr a čísla 1 a 2, páteřní linky jsou modré a jejich číslo vždy obsahuje nulu, ostatní autobusy jezdí v zeleném (příměstské linky mají dvouciferné číslo a intervaly i tříhodinové). Obyvatelé města dostali do svých poštovních schránek brožury (jednu formátu A4 + čtyři v kapesním vydání), které srovnávaly trasy starých autobusů s novým systémem – pěkně linku po lince, navíc s mapkami jednotlivých čtvrtí s novým vedením autobusů.

Systém MHD v Daejeonu se stal přehlednějším a „vypočítatelným“. Obecně, počet linek se snížil a jejich trasa se zkrátila, stejně se ale zkrátily intervaly. Z hlediska cestujícího je MHD nyní rychlejší a pokud mohu soudit, tak nový systém je velmi stabilní. Několik týdnů po změně MHD se upravilo místní trasování lokálních „zelených“ linek, od té doby se linky upravují jen podle toho, jak se stavějí nové čtvrti. Dovoluji si tedy tvrdit, že změna MHD se v Daejeonu povedla.

Chci věřit, že pražský magistrát změny MHD připravil se stejnou pečlivostí. I když nemá Praha informace o detailním pohybu takřka všech cestujících, magistrát tvrdí, že změny vycházejí z rozsáhlého průzkumu z roku 2010 a jdou vstříc požadavkům cestujících. Fakt je ten, že např. prodloužení linky č. 118 na Smíchovské nádraží (byť ne po celý den) a kratší intervaly tramvaje č. 3 osobně velmi vítám. Zbývá jediné – informovat (včas, plně a tak, aby občané se nemuseli po informacích pídit) o změnách MHD Pražany, aby věděli, jak se 2. září dostanou tam, kam potřebují.

A ještě poznámka ke steskům pražských radnic o tom, že s nimi Magistrát změny dostatečně neprobíral. Netuším, jak rozhovory o změnách MHD mezi radnicemi městských částí a Magistrátem probíhaly, vím ale velmi dobře, co o MHD ve svém obvodě věděli radní Prahy 4 v roce 2005. Během jednání o budoucnosti PJZŠ Horáčkova totiž naprosto netušili, že budova školy je dostupná hromadnou dopravou bez přestupu takřka z celého obvodu Prahy 4. Pokud se povědomí radních o MHD od té doby zlepšilo, jsem jedině rád – nicméně, moc tomu nevěřím.