Evropská unie dělá z mého bytu jeskyni. Místo "ŽÁRovek" budu mít "LEDovky"

Dnes ráno jsem to spočítal. Mám doma celkem 14 žárovek. Všechny jsou klasické, takové ty zlé, co tak trochu i topí. Kdybych je ihned chtěl vyměnit za moderní, zaplatím tisíce. Ponechám-li si ty stávající, dám tisíce za rostoucí cenu elektřiny. ČEZ mi pak sice občas pošle upozornění na podezřele vysoký odběr proudu, doma ale bude teplo a světlo. A to se mi líbí.

A nebudu sám. Moje babička asi jen těžko využije 25 let životnosti ultra super úsporné “LEDovky” za cenu v řádech stokorun. Na studené světlo ji nepřesvědčí odborník v časopisu, ani leták z hypermarketu s výrazně sníženou cenou. Babička je totiž zvyklá na svou “pořádnou lampu” a bude mi psát, ať jí žárovku obstarám.

Na internetu i za rohem ve stánku si tak klasické žárovky koupím dnes a jistě i za rok. A kdybych snad měl z lehce ilegálního nákupu čínského zboží špatné spaní, zastavím se po cestě z dovolené v nějakém z chorvatských nákupních středisek. Tam ještě eurokomisaři mají vstup zakázán. Zatím. Do Evropské unie zamíří Chorvati v lednu 2013.

I tak už ale mám doma ve skříni bohatství – zásobu 100W žárovek. Takových těch opravdických, co svítí. A byť by to znamenalo další prohloubení regulace a byrokracie, nedokážu pochopit, proč EU nezavede např. nějakou “daň za neúsporné zdroje”, klidně bych si připlatil. A svítil.

V sobotu večer si proto sedneme doma ke stolu. Postavíme na něj lampičku, našroubujeme klasickou žárovku, třeba 100W, ať se elektroměr hezky roztočí. Rozsvítíme a budeme jen tak sedět a koukat, než vlákno mimořádné myšlenky pana Edisona praskne.

PS: A až se jednou pořádné protáhnu, a omylem rozbiju baňku v hodnotě 10 korun visící u stropu, vzpomenu si na odborníky vypočítanou návratnost jejich superLEDovek na desítky let. S mou nemotorností ve svých kalkulacích totiž určitě nepočítají.