Politika nenávisti: Volby v USA

Republikáni mají za sebou sjezd v Tampě, který delegoval Romneyho a Ryana do boje o prezidentské křeslo. Ten se odehraje 2. listopadu.

Země politiky nenávisti

Když procházím americká média, bije mě do očí nedostatek objektivity žurnalistů. A to napříč všemi mainstreamovými médii. Například úvodník New York Times si dělá srandu z motta republikánů: “Dokázali/postavili jsme to (sami).” (We built it!). Jde o odkaz na nechvalně známý Obamův citát o nepostradatelnosti veřejného sektoru: “Pokud máte firmu, nevybudovali jste ji sami. Dokázal to za vás někdo jiný.“

A pak jsou tady ještě zprávy televize Fox, které šíří své radikální názory bez jakéhokoliv vysvětlení a někdy dokonce i faktů. A právě ty by mohly republikánům více uškodit než pomoci, mezitím co se stranu až zoufale snaží podpořit.

Zkušení pozorovatelé budou vzájemnou zaujatost a osočování bránit a říkat, že všechno je to součástí kampaně a období před volbami. Ale protože jsem na konci 90. let ve Spojených státech sám žil (a měl jsem to tam opravdu rád), musím říct, že “země svobody” není podlou a zákeřnou náladou a rétorikou zrovna nadšená. Z USA se stala země politiky nenávisti, což se letos jenom vystupňovalo. V těchto volbách jsou nedostatky vašeho oponenta mnohem důležitější, než vaše reputace.

Fáze popírání

 Rád bych zdůraznil, že v těchto volbách věřím v Obamovu prohru. Romney je totiž výborný kandidát a mohl by ve Spojených státech provést potřebné reformy. Ovšem během tohoto léta jsem byl v Americe dvakrát a poznal jsem, že jsou pořád ve fázi popírání krize. (Můj model pro tři fáze krize zahrnuje popírání, pak protest a nakonec mandát pro změnu, kdy je konečně uznána nutnost skutečné změny.) Jde o fázi popírání, kterou Fed jen potvrdil, když schválil další podmínky pro politiku protahování a předstírání.

Zdá se, že se v těchto volbách vybírá mezi slabým mandátem pro změnu, který představuje Romney, a už nudnou fází popírání prezentovanou Obamou. Právě Obama vyhrál v roce 2008 volby díky svému protestu a tvrzení, že on je tím mandátem pro změnu. Doslova “Změnu, ve kterou můžeme věřit.” Ovšem i Kriminálce Miami (nebo kterékoliv jiné) by trvalo celou věčnost, aby přišla s důkazem o jakékoliv změně. Spíše by ve čtyřech letech Obamovy vlády natrefila jen na pokračování politiky George Bushe. Za posledních 12 let bylo prioritou setrvat v politice protahování a předstírání, což nejlépe dokazuje nulová výkonnost akcií za tuto dobu.

Pryč s makrem, ať žije mikro

Namísto “Dokázali/postavili jsme to (sami)” by měl slogan republikánů znít asi takto: Pryč s makrem, ať žije mikro! Tím “makrem” mám na mysli makropolitická rozhodnutí, která stojí za nekonečnými a vždyrostoucími deficity veřejných financí, a finanční systémy podobné Ponziho schématu. Návratnost kapitálu společností z indexu S&P500 (kromě finančních titulů) v roce 2012 zatím dosáhla zhruba 20 procent (zdroj: GoldmanSachs). Vláda a politika centrální banky zvládla posílit stěží o 2 procenta. Správně, stojí za tím mikroekonomika.

A to jsou dobré zprávy pro Ameriku i pro celý svět. Už to nemůže být horší. V příštích šesti až dvanácti měsících se pravděpodobně dočkáme cyklického minima jak u ekomomického růstu, tak u tržních ocenění akcií. Role vlády v ekonomice přitom nikdy nebyla větší. Ekonomickými bohy zůstávají Keynes a Dirigisme. A to navzdory všudypřítomným důkazům selhání politiky zasahování za každou cenu.

Neviditelný prezident

Doufejme tedy, že bez ohledu na výsledek voleb přinese současná politika nenávisti brzy trochu více harmonie. Nenávist se přiživuje na těch nejhorších vlastnostech každého z nás: závist, nejistota a nevědomost. A to není Amerika, jakou jsem poznal na svých soukromých cestách. Američané totiž věří sami v sebe i ve svou zemi.

Pokud jde o výsledek voleb, čas k opravdovému mandátu pro změnu a ke smetení mizerných makropolitik poslední dekády už jednoznačně dozrál. Navíc jak politická, tak ekonomická historie nás učí, že změna vždy trvá déle, než si sami přejeme i potřebujeme. Rizikem je tak jen načasování. Je totiž možné, že Romney přišel se svým plánem zavést nový pořádek o jeden volební cyklus dříve. Obama teď má více než 70procentní šanci se v úřadě udržet, a to i přesto, že se v posledních čtyřech letech choval spíše jako “neviditelný prezident”.